Buddhova ruka: Zvláštní druh citrusu, který voní nejen po citrónu, ale také po levanduli

Buddhova ruka je obecný název pro citron, jednu ze tří populací kladu citronovitých, aromatického citrusového plodu, jehož segmentovaný plod připomíná prsty ruky.

Je to přesně ten typ zboží, na které se v obchodě s potravinami zastavíte, abyste si ho pořádně prohlédli, protože vám možná připomene ruce Střihorukého Edwarda. Citron Buddhovy ruky (nebo známý také jako Bushukan) vypadá jako hrudkovitý citron s prsty a voní podle odborníků nejkrásnější a nejaromatičtěji ze všech citrusů.

Původ a pěstování

Jeho předchůdce do Číny přivezli pravděpodobně z Indie buddhističtí mniši a pěstoval se ve starověké Číně poblíž údolí Jang-c‘-ťiang. V Číně a Japonsku se tento hybrid, známý také jako citron s prsty, podává kolem nového roku, protože se věří, že symbolizuje štěstí, bohatství a dlouhověkost. Silná levanduloo-citrusová vůně historicky dělala tuto rostlinu atraktivní i pro okrasné účely a aromaterapie.

Dnes čínští farmáři pěstují nejméně šest různých druhů Buddhovy ruky na 5 000 akrech jižně od Šanghaje. Až od poloviny do konce 80. let se toto ovoce začalo komerčně pěstovat v americké Kalifornii. Strom, na kterém roste Buddhova ruka, je stejnou raritou. Jeho prstovitá koruna může dosahovat výšky až 4 metrů.

Použití a účinky

Protože plod má, stejně jako většina komerčních ovocných stromů, málo nebo žádnou dužinu a žádná semena, musí být k rozmnožení roubován. Ale jen proto, že má hodně kůry, neznamená, že si ji nemůžete vychutnat. Přidává se hojně do koktejlů, lze jím nahradit různé aroma vůně, přidává se do praní, kanduje se a ženy v Číně si kůrou potírají oblast podpaží místo užívání deodorantů z drogerie. Aromatická kůra Buddhovy ruky se hodí do alkoholů, jako je vodka nebo gin.

Kolem roku 301 n. l. se citron dostal do Říma. Záznamy ukazují, že jejich prodejní ceny byly oficiálně stanoveny císařem Diokleciánem na hodnoty v rozmezí od dvanácti do šestnáctinásobku ceny  vodních melounů. Tento voňavý citrus není pouze na okrasu či pro užití v kuchyni, má také léčivé účinky. Pochází z Indie a Číny, kde je pěstován již mnoho století jako okrasný a náboženský stromek. Tady jsou plody uznávány jako symbol štěstí a dlouhověkosti. V buddhistických chrámech je používán při náboženských obřadech.

V České republice a podmínky pěstování

Ovoce je v ČR dostupné dle sezónnosti. Ve specializovaných obchodech s ovocem a zeleninou na něj lze narazit celý rok. 

V ČR  se prodávají sazenice s maximální konečnou výškou od 90 do 150 cm. Listy jsou středně velké, oválné s kulatou špičkou. Větve jsou porostlé krátkými trny. Mladé výhonky a pupeny mají nafialovělou barvu. Hlavní květenství bývá na jaře a na podzim. Naroubované citrusy zaplodí ve druhém až třetím roce. Měli bychom vědět, že každý plod potřebuje být vyživován až dvaceti listy.

Dekorativní žluté ovoce má nádhernou příjemnou vůni. Plody jsou téměř bez dužiny a šťávy. V potravinářství se používá celé ovoce. Hodí se do pikantních jídel, jako ingredience do dezertů, salátů, nebo likérů.

Další přínosy a rady

Buddhova ruka se využívá v tradiční čínské medicíně. Obsahuje velké množství vitamínu C a další prospěšné vitamíny. Působí protizánětlivě, zmírňují bolest a otok. Citrus je účinný k léčení zánětu žaludku, lepšímu trávení. Je skvělý pomocník ke zmírnění chřipky, nachlazení a k posílení imunity. Upravuje hladinu cholesterolu a krevní tlaku. Dále čistí a ředí krev a napomáhá při chudokrevnosti. Má i skvělý vliv na pokožku. Využívá se jako součást sprchových gelů, vody po holení a parfémů. Vůně plodů je svěží a dá se použít k provonění oblečení a pokojů.

Tuto plodinu v našich podmínkách pěstujeme jako nádobovou rostlinu doma nebo přes léto na venkovním stanovišti. Patří k méně náročným rostlinám. Stejně jako ostatním citrusům jí nejvíce vyhovují teploty kolem 23 °C. Rostlinka má ráda pravidelnou zálivku. Zaléváme tehdy, až je vrchní substrát mírně suchý. Nejvhodnější zálivkou je odstátá dešťová voda. Musíme dát pozor na přelití. Mohlo by dojít k uhnívání kořenů. Od jara do podzimu přihnojujeme jednou za 14 dní tekutým hnojivem určeným na citrusy.

Stromek je citlivý na velké teplo a sucho. Vadí mu průvan, v takových místech shazuje listy a může uhynout. Nezapomínáme na rosení. V zimě bychom měli dát pozor na umístění blízko topení. Potřebuje především dostatek světla, ideální je umístění co nejblíže u okna, nebo v prosvětlené chodbě. Přes letní měsíce můžeme citrus dát na balkon, terasu nebo zahradu. Protože jde o teplomilnou rostlinu, nevyhovuje jí mráz a zimu musí přečkat v interiéru.

Přes zimní období může shodit olistění. Není to žádná nemoc nebo uhynutí, ale přirozený jev. Přesazujeme 1 x za 2 roky anebo pokud kořeny vyrůstají z květináče. Volíme o něco větší nádobu a zeminu vhodnou pro citrusy. Jako dekorace je originální a levandulovo-citrusové aroma zaručené odhání I dotěrný hmyz.

Zdroje:

www.citrusy-shop.cz

PÁNKOVÁ, J. Všelijaké citrusové plody kolem nás – od známýh po exotické.