Když je bílí kolonizátoři ostříhali, zabili je poprvé aneb Proč mají indiáni dlouhé vlasy?

Jedním z trvalých obrazů, které si kolektivně uchováváme o původních obyvatelích Ameriky, jsou jejich dlouhé vlasy. I dodnes mnoho amerických indiánů, mexických indiánů a kanadských Prvních národů volí dlouhé vlasy. Zde jde však o mnohem víc než jen o estetickou nebo stylistickou volbu.

Význam dlouhých vlasů 

Mnoho starověkých kultur tvrdí, že vlasy jsou prodloužením nejen lidského nervového systému, ale i duše. Pro původní obyvatele Ameriky představují dlouhé vlasy sílu. Víra a zvyky se mezi kmeny značně liší, nicméně obecně platí, že muži i ženy jsou povzbuzováni k nošení dlouhých vlasů. Dlouhé vlasy spojují lidi s Matkou Zemí a odrážejí její dlouhé trávy, kterými nechává porůstat zemi. Vlasy jsou spojením se vším. Je to také fyzický projev růstu ducha. Vysoce vyvinutého rozšíření nervové soustavy, jakéhosi „člunu“, který přenáší důležité informace a energii do mozkového kmene, neokortexu a limbického systému hluboko v mozku.

Indiáni věří, že když si člověk ostříhá vlasy, ztrácí aspekt svého jedinečného vztahu k sobě samému. U mnoha národů původních obyvatel Ameriky představují zapletené vlasy spojení s nekonečnem (neboli Stvořitelem). Volně splývavé vlasy představují svobodu života. Na druhou stranu také symbolizují sílu komunity. Jednotlivé prameny jsou slabé a snadno se lámou, zatímco cop pletený z několika pramenů je silný a nezlomný. Tak jako indiánský duch.

Další význam

Během období nucené asimilace mnoha původních obyvatel Ameriky v USA a Kanadě v 19. století, vlády těchto zemí nutily domorodé obyvatelstvo k asimilaci. Děti odebíraly do tzv. rezidenčních škol mimo rezervace. Tam byly nuceny opustit své tradiční oděvy, rodné jazyky a dlouhé vlasy. Stříhání vlasů zbavilo obecně domorodce jejich kultury, identity a posílilo dominanci bílé rasy.

Při přípravě na kmenové obřady se věnuje velká péče úpravě zevnějšku, stylingu a zdobení vlasů. Ty se řídí tradicemi a hodnotami rodiny a kmene, stejně jako kreativním sebevyjádřením. To zahrnuje nošení jednoho, dvou nebo tří copů, barvení vlasů nebo zdobení korálky, peřím, kožešinou, stříbrem a dalšími ozdobami.

Pokud si však indián sám ostříhá vlasy, je to známka truchlení nad smrtí nejbližšího člena rodiny. Jde tak o symbol traumatické události či zásadní životní změny. Stříhání vlasů v těchto chvílích představuje čas strávený se zesnulým milovaným a jeho konec. Některé kmeny své ustřižené vlasy pohřbívají také spolu se zesnulým. Domorodí Američané nikdy ostříhané vlasy nevyhazují. To je považováno za neuctivé. Místo toho se s nimi zachází s úctou, kterou si zaslouží. Slavnostně se pálí s šalvějí, čímž se naděje, modlitby, myšlenky a sny majitele odevzdají Stvořiteli. 

Stříhání vlasů indiánských dětí

V dnešní době existuje spousta výpovědí dospělých indiánů (dřívějších odvedených indiánských dětí), kteří měli to štěstí a rezidenční školy přežili. Ano. Mnohdy byly tyto školy určeny k vymýcení indiánů tím, že pod záminkou vzdělávání, byly děti vražděny a jejich těla hozena do hromadných hrobů. K nalézání těchto hrobů neustále dochází. Například v roce 2023 byly nalezeny v Kanadě dva.

Některé výpovědi:

Civilním jménem Victor Newman, indiánským jménem “Hehaka Sápa – Černý los” v jazyce svého kmene Lakota – přežil rezidenční školu. Bylo mu pouhých sedm let, když byl násilně odveden. Vzpomíná, jak všem dětěm stříhali bílí učitelé vlasy. A těm, co podle nich zlobily, byly hlavy doslova oholeny na kůži.

“I indiánské dítě toto vnímá jako potupu. Není to o tom, že jste malí a nemáte rozum. Již malé indiánské batole má vnímání o propojení s přírodou, vlasy jsou vám zaplétány a svázány i se zvířetem, který je patronem vašeho kmene, což je u nás “Tháthanka” – americký bizon. Po ostříhání vlasů máte tak akorát chuť schoulit se do kouta. Vaše matka a otec tam nejsou, jsou tam jenom cizí bílé tváře a spousta plačících malých ostříhaných či oholených indiánů.”

Martha Bruceová – z kmene Apačů – rodným jménem “Liluiye” – Zpívající jestřábice”, byla do rezidenční školy odvedena v šesti letech. “My jako děti jsme se po příchodu do internátních škol bály. Byly jsme odvedeny z domova a odděleny od rodičů a sourozenců. Zavírali nás do strašidelných budov, nutili mluvit neznámým jazykem a trestali nás za to, že jsme jim nerozuměly.“

„A uprostřed tohoto zmatku a nejistoty nám školní personál sebral oblečení a ostříhal vlasy. Bylo to jedno, zda je to chlapec nebo děvče. Vlasy mi sahaly těsně pod kolena, protože naši předkové nevěří ve stříhání vlasů. Vždycky jsme je měly zapletené. Usínaly jsme všechny ve strachu a se strachem jsme jako malé děti probouzely. Netušily jsme, co bude následovat.”

Rasismus, hygiena a zneužívání

Zneužívání domorodých dětí ve školách bylo založeno na rasistických a dehumanizujících postojích. Děti byly podrobovány násilným formám mytí, drhnutí a lékařské péči spolu se stříháním vlasů nebo holením hlav. Martha Bruceová uvedla, že si vzpomíná, že kromě stříhání a holení vlasů u dětí pod záminkou vší, “které jsme nikdy neměly, jelikož indiáni a matky dětí se o vlasy vždy pečlivě starají”, je běloši drhli tvrdými štětinatými kartáči na podlahu, až jim kůži drásali, se slovy, ”že z nich tu jejich rudošskou barvu smyjí.”

Stříhání vlasů byl pokus donutit děti, aby se přizpůsobily rasistickým kulturním ideálům, křesťanským osadníkům a koloniální genderovým stereotypům. „Používali tuto taktiku pro to, aby vás zlomili, pošlapali vašeho duha. To se jim však nikdy nepodařilo. I když nás vraždili, kradli nám půdu a všechno, co nám patřilo, jsme tu stále a stále budeme!”, uvádějí.

V dnešní době je možné, jak v USA, tak i v Kanadě setkávat se s tradičními indiánskými kulturními festivaly. Kmeny, které se účastní s sebou přivážejí své tance, kmenové barvy, oděvy, ozdoby a ukázky tradiční výroby předmětů či potravin. Nejznámějších je tzv. Pow-wow (Powwow), doslova “léčebný rituál”. I zde si indiáni předvádějí úpravu a péči o své vlasy ze strany každého kmene svým vlastním způsobem a metodami.

Od zdobení korálky, péry, tkanými látkami a dalšími. Je to silný důkaz a náboj toho, že jejich tradice stále přetrvávají. Tradice Siouxů, Apačů, Lakotovů, kmenů Navajo, Ojibwe, Dakotovů a mnohých, mnohých dalších. “Nobody is illegal on the stolen land” (Nikdo není ilegálem na uloupené zemi) je jejich mottem.

Zdroje:

www.indiantraders.com

www.nationalgeographic.com

MURPHY, J. Broken Promises.