Tragédie na stadionu Hillsborough: Fotbalová noční můra, která má následky dodnes

Jednoho slunečného jarního odpoledne roku 1989 došlo na stadionu Hillsborough v Sheffieldu k tlačenici, která si vyžádala smrt 97 fanoušků Liverpoolu, kteří se zúčastnili semifinále FA Cupu proti Nottinghamu Forest. Vyšetřování trvá dodnes.

K čemu došlo?

Tragédie se odehrála 15. dubna 1989 na fotbalovém stadiónu Hillsborough v anglickém městě Sheffield. Během semifinálového utkání FA Cupu mezi Liverpoolem FC a Nottinghamem Forest, když policie vpustila na přeplněnou tribunu příznivců Liverpoolu několik dalších tisíc fanoušků. Vypukla obrovská tlačenice, v níž bylo 96 osob ušlapáno k smrti a více než 1000 zraněno. Tragédie, nejhorší v dějinách britského sportu a jedna z nejhorších sportovních katastrof na světě, vedla k přijetí rozsáhlých bezpečnostních opatření na britských fotbalových stadiónech.

Tento incident má také přesah do populární kultury. Okolnosti Hillsboroughské tragédie byly popsány v televizním dramatu „Hillsborough“ uvedeného v roce 1996. Sleduje osudy tří rodin, počínaje nadšením ze zakoupených lístků na semifinále zápasu FA Cupu, přes emotivní průběh tragédie, až po následné legální dopady události. V roce 2018 nahrála velšská hudební skupina Manic Street Preachers píseň „Liverpool Revisited“, která odkazuje na tragédii. Přímo se v ní zpívá o 96 lidech, kteří se z fotbalového zápasu už nikdy nevrátili domů.

Okolnosti

Na stadiónu Hillsborough se konaly semifinálové zápasy FA Cupu od 80. let, celkem jich bylo pět. Již v roce 1981 došlo na tomto stadiónu při semifinále k tlačenici, v níž bylo zraněno 38 lidí. To vedlo klub Sheffield Wednesday FC, jemuž stadión patřil, k rozdělení tribuny na tři oddělené sektory. Později v roce 1984, když klub postoupil do první divize, byla tribuna rozdělena na pět sektorů. Liverpool a Nottingham Forest se v semifinále FA Cupu střetly na stejném hřišti už o rok dříve. Již tehdy došlo na tribuně diváků k tlačenici mezi liverpoolskými fanoušky, což vedlo Liverpool FC k podání stížnosti.

Jak bývá při důležitých zápasech obvyklé, fanoušci jednotlivých klubů byli od sebe na tribunách odděleni. Policie vyhradila pro fanoušky Nottinghamu tribunu o kapacitě 21 000 osob, zatímco fanoušci Liverpoolu dostali tribunu, která měla kapacitu jen 14 600 osob, přestože se očekávalo, že Liverpool bude mít více fanoušků než Nottingham. Zahájení zápasu bylo naplánováno na 15 hodin, divákům organizátoři doporučili, aby přišli o patnáct minut dříve. Rozhlas i televize v den zápasu upozorňovaly, že diváci bez vstupenek nebudou vpuštěni.

Mezi 14:30 a 14:40 hodinou se v malém prostoru před turniketovými vchody na tribunu shromáždilo značné množství fanoušků, kteří se chtěli rychle dostat na stadión ještě před začátkem utkání. Vzniklo „úzké hrdlo“, v němž se ocitlo více fanoušků, než kolik mohlo vstoupit naráz. Lidé, kterým nebyl vstup povolen, nemohli odejít kvůli davu, který vznikl za nimi, anebo zůstali na protest. Aby se tlačenice zmenšila, byla otevřena vedlejší brána. Když se dovnitř přes turnikety snažilo dostat přibližně 5000 fanoušků, zvýšily se obavy o jejich bezpečnost. Policie ve snaze zabránit zraněním otevřela bránu, která sloužila jako východ a neměla turnikety. Vzápětí se na stadión skrz ně začal valit dav fanoušků.

Tlačenice

Výsledkem bylo, že mohutný příliv mnoha tisíc fanoušků, valících se úzkým tunelem na zadním konci ochozu do už tak přeplněných centrálních sektorů, způsobil obrovskou tlačenici v přední části ochozů, kde byli lidé vahou davu natlačeni na plot. Lidé vstupující dovnitř neměli tušení o tom, co se u plotu děje. Obvykle, když se kapacita centrálních sektorů naplnila, stáli u vchodu do tunelu policisté nebo stevardi, kteří směrovali přicházející fanoušky na vedlejší sektory, ale z nevyjasněných důvodů tomu tak toho dne nebylo.

Problému si na tribuně nějakou dobu nevšiml nikdo. Pozornost většiny lidí byla upřena na zápas, který již začal. Teprve v 15:06 byl rozhodčí informován policií a přerušil zápas. To se už fanoušci několik minut snažili šplhat přes plot, aby unikli z davu. Malá brána v plotu byla vyražena a někteří fanoušci skrz ni utekli, další stále lezli přes plot. Nakonec se plot pod tlakem davu zhroutil.

Fanoušci byli v davu stlačeni tak silně, že mnoho z nich nemohlo dýchat a dusili se. Na hřišti se rychle začali hromadit lidé lapající po dechu, zraněných, ale také už těla mrtvých. Policie, stevardi a záchranná služba přítomná na stadiónu nestačili. Pomáhali také nezranění fanoušci, mnozí se snažili provádět resuscitaci a někteří strhávali reklamní tabule, aby je použili jako provizorní nosítka.

Policisté vytvořili ve třech čtvrtinách hřiště kordón, aby zabránili fanouškům Liverpoolu v kontaktu s fanoušky Nottinghamu. Někteří fanoušci se snažili pronést zraněné přes policejní kordón do sanitek, ale byli zatlačeni zpět. Na stadión přijelo 44 sanitek, ale policie zabránila ve vjezdu všem, kromě jedné. Navíc i ta byla donucena otočit se zpět, kvůli velkému počtu lidí dožadujících se pomoci.

Důsledky

V den katastrofy zemřelo celkem 94 lidí, 766 dalších fanoušků bylo zraněno a přibližně 300 bylo převezeno do nemocnice. O čtyři dny později se počet mrtvých zvýšil na 95, když v nemocnici podlehl zraněním čtrnáctiletý Lee Nicol. Dne 3. března 1993 zemřel další zraněný, Tony Bland (v den katastrofy sedmnáctiletý), který utrpěl rozsáhlá a nevratná poškození vyšších mozkových center. A to důsledku proražených plic a následného přerušení dodávky kyslíku do mozku.

Tři roky ležel v kómatu. Nikdy nenabyl vědomí, nevnímal svět kolem sebe a podle lékařů nebylo pravděpodobné, že by se jeho stav někdy zlepšil. Jeho rodiče u soudu dosáhli práva na jeho odpojení od přístrojů, které ho udržovaly při životě. Stal se tak prvním pacientem v Anglii, kterému soud umožnil eutanázii. Tím počet obětí dosáhl konečných 96.

Vyšetřování

Trestní stíhání bylo vedeno proti vedoucímu superintendantovi Davidu Duckenfieldovi a dalšímu policejnímu důstojníkovi Bernardu Murraymu. Prokurátor řekl soudu, že Duckenfield vydal rozkaz otevřít bránu, čímž umožnil stovkám diváků zaplnit již tak přeplněnou tribunu na stadiónu. Prokurátor pak uvedl, že několik minut po katastrofě Duckenfield řekl představitelům fotbalové asociace, že diváci bránu vyrazili sami.

Duckenfield přiznal, že o některých faktech ohledně příčin katastrofy lhal. Několik dalších důstojníků bylo obviněno z manipulace s důkazy. Mezi nimi byl i Norman Bettison, který se později za podivných okolností stal šéfkonstáblem v nedalekém distriktu. Stíhání bylo zastaveno, když Duckenfielda shledal jeho lékař neschopným podstoupit soudní proces z důvodu nemoci. Protože nebyl k dispozici, bylo rozhodnuto, že by nebylo spravedlivé pokračovat ve stíhání i policejního důstojníka Murrayho. Duckenfield je nyní v plném policejním důchodu.

Zvýšení bezpečnosti na stadiónech

Vyšetřováním příčin neštěstí byl pověřen Lord Peter Taylor. Jeho zpráva doporučovala na všech hlavních stadiónech zavést místa k sezení pro všechny diváky, což anglická a skotská fotbalová liga nařizuje všem klubům ve dvou nejvyšších divizích. Další doporučení se týkají prodeje alkoholu na stadiónech, bariér, plotů, turniketů, cen vstupenek a ostatních záležitostí.

V dubnu 2023 začal soud s bývalým vrchním superintendantem Donaldem Dentonem, bývalým vrchním inspektorem Alanem Fosterem a bývalým právníkem policie Jižního Yorkshiru Peterem Metcalfem, kteří byli obviněni z pozměňování policejních prohlášení po katastrofě.

V okolí města se nachází na 10 památníků zasvěcených této tragédii. Na stadiónu Hillsborough lze nalézt památník s nápisem:

„Na památku 96 mužů, žen a dětí, kteří tragicky zahynuli, a nesčetných lidí, jejichž životy byly navždy změněny.”

Zdroje:

BBC: Straw backs Hillsborough officer .

DOYLE, L. Deaths and Injuries in Hillsborough.

CONN, D. Hillsborough families call for Sheffield Wednesday manslaughter inquiry.