Mnohé z nás dojal příběh oddaného psa jménem Hachiko. Víte ale, že i Skotsko má svoji podobnou psí legendu – Bobbyho z Greyfriars?

Pro mnoho návštěvníků Edinburghu je nutností vidět sochu psa Bobbyho z Greyfriars na Mostě Jiřího IV. v Edinburghu. Proč je tedy na jedné z nejvýznamnějších edinburských ulic socha malého skye teriéra?

Příběh Bobbyho z Greyfriars

Bobby z Greyfriars byl skye teriér, který se v 19. století proslavil svou neochvějnou loajalitou ke svému majiteli. V roce 1850 přijeli do Edinburghu John Gray, jeho žena Jess a jejich syn John. John starší byl zahradníkem, ale v novém městě si nemohl najít práci, a tak začal pracovat jako noční hlídač pro edinburghskou policii. Byla to osamělá práce, a tak si pro společnost pořídil malého skye teriéra, kterého pojmenoval Bobby. John a Bobby se brzy stali nerozlučnými kamarády, když během dlouhých zimních nocí, hlídali určené objekty a další budovy.

Smrt Johna Graye

Vlhké a chladné počasí v Edinburghu si nakonec vybralona na Johnovi svou daň. Byla mu diagnostikována tuberkulóza. Navzdory léčbě policejním chirurgem John 15. února 1858 zemřel a byl pohřben na hřbitově v Greyfriars. Bobby, který se od Johna nikdy neoddělil, odmítl opustit hřbitov a zůstával u hrobu svého majitele. Navzdory snahám zaměstnanců hřbitova Bobbyho vystěhovat, se Bobby vždy vrátil. Nakonec to vzdali a poskytli malému Bobbymu úkryt vedle Johnova hrobu.

Bobby celebrita

Zvěst o Bobbyho loajalitě se rychle rozšířila a stal se místní senzací. Říká se, že se každý den v jednu hodinu před hřbitovem shromažďovaly davy lidí. Když se v Edinburghu ozval tradiční výstřel oznamující, že je jedna hodina po poledni, Bobby opouštěl hrob. Následně se připojil k místnímu truhláři Williamu Dowovi a směřovali do místní kavárny. Je zajímavé, že Bobby, za dobu svého pobytu na hřbitově „odkoukal“, že William kolem hřbitova pravidelně po jedné hodině prochází a chodí do kavárny na svačinu. Tam dostával i Bobby od majitele kavárny najíst a napít.

Velmi speciální psí obojek

V roce 1867 schválila edinburská rada nový předpis, který nařizoval, aby všichni psi měli licenci a obojek. Sir William Chalmers, se zavázal zaplatit Bobbyho licenci a Bobby tak obdržel obojek s nápisem „Greyfriar’s Bobby by Sir Chalmers – 1867 – Under the Licence” (tj. licencován).
Pokud navštívíte Muzeum Edinburghu na Royal Mile, můžete vidět Bobbyho obojek a misku na pití.

Hrob Bobbyho z Greyfriars

Bobby zůstal u Johnova hrobu 14 let, dokud nezemřel v roce 1872. Byl pohřben na stejném hřbitově, jen pár metrů od svého milovaného majitele. Příběh Bobbyho z Greyfriars je jedním z nejtrvalejších příběhů o loajalitě a oddanosti. Slouží jako připomínka obzvláště jedinečného pouta mezi lidmi a zvířaty. V roce 1981 vévoda z Gloucesteru odhalil u Bobbyho hrobu nový náhrobek. Nápis zní: „Bobby z Greyfriars– Zemřel 14. ledna 1872 – Ve věku 16 let – Nechť je jeho loajalita a oddanost pro nás všechny ponaučením.“

Socha Bobbyho z Greyfriars

Legenda o Bobbym se dotkla srdce baronky Angelie Georginy Burdett-Coutts. Byla dcerou bankéře Thomase Couttse (známého z Coutts Bank) a po smrti svého dědečka zdědila 1,8 milionu liber, což z ní udělalo jednu z nejbohatších žen v Anglii. Burdett-Couttsová utratila většinu svého bohatství na filantropické účely. Spolu s Charlesem Dickensem založila Urania Cottage pro „padlé mladé ženy“ a stala se průkopnicí sociálního bydlení.

Baronka získala od edinburské rady povolení k vztyčení Bobbyho sochy na křižovatce Candlemakers Row a Mostě Jiřího IV., hned za Greyfriars Kirkyard. Rada pověřila v roe 1872 umělce Willa Brodieho, aby se zhostil tohoto úkolu. Od svého odhalení se socha Bobbyho stala důležitým edinburským orientačním bodem.

Film o Bobbym z Greyfriars

Okouzlující příběh Bobbyho z Greyfriars uchvátil i Walta Disneyho. V roce 1961 uvedl film, který se natáčel v Edinburghu. Film zobrazuje vztah mezi Bobbym, lidmi, kteří se o něj starali, a právní bitvy, které následovaly, když se městská rada pokoušela Bobbyho “odstranit” ze hřbitova. Film byl dobře přijat kritiky i diváky a je považován za disneyovskou klasiku.

Hřbitov Greyfriars Kirkyard

Hřbitov Greyfriars Kirkyard je místem posledního odpočinku mnoha významných osobností, včetně skotského básníka Roberta Burnse a filozofa Davida Humea. Nejvíce však známý jako místo odpočinku mnoha tzv. “Kovenanterů”, tj. skupiny skotských presbyteriánů ze 17. století, kteří v roce 1638 podepsali Národní pakt a zavázali se k zachování presbyteriánské formy uctívání a vlády ve Skotsku.

Kovenanterové byli pronásledováni vládou a vězněni nebo popraveni za své přesvědčení. Mnoho z těch, kteří byli pohřbeni na hřbitově Greyfriars, byli ti, co zemřeli během věznění v nedaleké věznici Tolbooth nebo je popravili za své přesvědčení.

Hřbitov je také známý pro své spojení s legendou o „Mackenziem Poltergeistovi“, údajném duchu, o kterém se říká, že na hřbitově straší.

Další spojení se hřbitovem 

Říká se, že historický hřbitov sloužil jako inspirace pro sérii o Harrym Potterovi od J. K. Rowlingové. Hřbitov se nachází poblíž bývalého autorčina domu. Uvádí se, že v knihách o Harrym Potterovi použila některá jména ze hřbitova. Například je možné najít „mudlovské“ jméno Lorda Voldemorta – Tom Riddle. Podobně tak získaly jméno i postavy rodičů Hermiony Grangerové „Jean a Ernie Grangerovi“. Stejně tak můžete vyhledat i náhrobky se jmény (příjmeními) jako McGonagall (profesorka Minerva McGonagallová) či Hufflepuff, což bylo v české knižní a filmové verzi přeloženo jako “Mrzimor”.

Příběh Bobbyho z Greyfriars a další místní příběhy, folklór, historie, památky a okolní příroda jsou hlavními lákadly v Edinburghu samotném, stejně tak i v jeho okolí. Až tam zavítáte, nezapomeňte si pohladit Bobbyho čumáček. Pro štěstí!

Zdroje: www.edinburghguide.com, JOHNSON, B. Greyfriars Bobby.