V historii bylo ukřižování ukládáno jako jeden z trestů. Jeho průběh naháněl zločincům strach

Trest smrti měl v minulosti mnoho podob. Jednou z nich bylo i ukřižování, které se jako trest ukládalo pachatelům zvlášť závažných činů. Průběh výkonu tohoto trestu obecně naháněl strach.

Odsouzený se ke smrti musel protrpět

Téma tohoto článku je již minulostí, jelikož byl u nás trest smrti zrušen. I přesto je zajímavé si připomínat historii a dozvídat se o tom, jak se tento nejtvrdší trest dříve vykonával. Jednou z podob trestu smrti bylo právě ukřižování.

Dnes by se jednalo o značně nelidské zacházení. Nejenže jde o trest smrti, který dnes není přípustný, ale tato smrt dokonce nepřicházela okamžitě. Ba naopak se k ní musel odsouzený protrpět.

Ukřižování tak bylo velice bolestivé. Člověk navíc obvykle nezemřel na způsobená zranění, nýbrž spíše na udušení, ztrátu krve či postupné selhání orgánů. Pachatel na smrt tak čekal i několik hodin.

Neoblíbená forma popravy

Je jasné, že pachatelé měli z ukřižování, jakožto formy popravy, vyloženě strach. Tuto podobu trestu smrti ale neměli zrovna v lásce ani vykonavatelé popravy. Ti totiž museli u odsouzeného stát i několik hodin, navíc byli nuceni poslouchat hlasité naříkání popravovaných.

A kdy se ukřižování jako trest ukládalo? Šlo o značně speciální případy. Takto byli trestání nebezpeční političtí aktivisté, bouřící se otroci nebo vojáci, jež pozbyli cti.

Celkově bylo takto ukřižováno více než 150 tisíc lidí. Průběh popravy vypadal tak, že byl odsouzený svázán provazy. Žádné hřeby se do něj tak obvykle netloukly a pokud ano, byly následně opětovně použity.

Po úmrtí bylo tělo odsouzeného ledabyle pohozeno stranou. Tento trest je tak stejně zajímavý, jako je krutý. Tedy lépe řečeno byl, jelikož je již minulostí.

Zdroje: Prima, Dotyk, Česká televize