Když nebylo co do úst: Lidé v období hladomoru jedli rostliny či zvířata

Představte si, že nemáte co do úst. A to ani pro sebe a ani pro dvé děti. V tu chvíli byste jistě dali všechno za to, abyste našli něco k jídlu. Není divu, že v dobách hladomoru lidé vyhledávali nejrůznější a dokonce i extrémní potraviny.

Stejně jako dnes, i v dobách středověku lidem nepřálo počasí, a to mělo vliv na úrodu, která byla často opravdu nedostatečná. Jednou přišla povodeň, potom řádilo sucho nebo hlodavci a hmyz.

Velmi vážné období nastalo, když přišly války. Vojska plenila pole, brala lidem zásoby a po válce docházelo k šíření nakažlivých nemocí, což hojnosti vůbec neprospívalo. Tím se zvyšovalo riziko vzniku hladomoru.

Lidé nejvíce trpěli hlady od konce zimy do jara. V této době konzumovali hlavně to, co našli v přírodě a v lese. Byly to nejrůznější saláty, pučálka nebo různé nádivky z jarních bylinek.

Je libo ježka nebo bobra?

V případě nouze se lidé nebáli jít až do krajností a konzumovali ptactvo, raky i bobry. Nestrachovali se ani pochoutek z ježků, syslů, kun nebo veverek. I tato roztomilá zvířata se hladoví lidé neštítili naservírovat na talíř.

V době velkého hladu se jedly také medvědí paznehty, které se objevovaly i na stolech šlechty. Vařila se také kopřivová polévka a v době velké krize se jedl písek a listy, což se praktikuje hlavně v Africe.

V Německu lidé v období středověku a raného novověku konzumovali žáby a hlemýždě, což není neobvyklé ani v dnešní době. Na stolech se tyto lahůdky objevují často a dokonce při slavnostních příležitostech.

Mouka se vyráběla z žaludů

Lidé v dobách hladomoru maximálně využívali dary lesa. Sbírali houby, lesní ovoce, ale také bukvice a žaludy, ze kterých připravovali mouku, která nahrazovala mouku pšeničnou.

V dobách největšího hladu se lidé neobávali konzumovat koně, psy, kočky nebo dokonce krysy, které se potulovaly po ulicích. Bylo to v době, kdy docházelo maso a šlo o velmi cenný zdroj potřebných bílkovin.

Zdroje: Stoplusjednička, ProŽeny, Refresher