Záchranářští psi nasazují své životy, jejich oddanost je neuvěřitelná

Mají čtyři nohy, dokonalý čich a srdce větší než mnozí lidé. Záchranářští psi vyrážejí tam, kam se člověk bez nich často ani nedostane – do lavin, sutin, nebo zamrzlých krajin. A přestože jejich práce bývá neviditelná, právě díky nim se stovky lidí každý rok vracejí domů živí.
Jsou to parťáci psovodů, kteří spolu tráví dny v náročném výcviku i v akci, kde rozhodují vteřiny. A někdy i hrdinové, o nichž vznikají filmy.

Sněžní psi, kteří se stali legendou

Příběh „Statečných osm“ zná celý svět. Film z roku 2006, inspirovaný skutečnými událostmi, vypráví o skupině polárních psů, kteří byli kvůli nečekané bouři opuštěni na základně v Antarktidě. Jejich psovod musel být evakuován, ale smečka zůstala uvázaná v mrazu – bez jídla, bez lidí, v teplotách hluboko pod nulou.

Z osmi psů jich tři zemřeli, ostatní přežili neuvěřitelných šest měsíců v ledové pustině. Čekali. Lovili ryby, chránili se navzájem, drželi pohromadě. Když se psovod po dlouhé zimě konečně vrátil, našel část smečky živou – a jejich vítání bylo tak silné, že na to nezapomněl do konce života. Skutečný příběh, který film zpracoval, se odehrál v roce 1958 během japonské expedice v Antarktidě. A dodnes připomíná, že věrnost psa nezná hranice.

Když pes zachraňuje člověka

Záchranářský pes není jen zvíře, které „umí hledat“. Je to vycvičený profesionál, který dokáže rozpoznat lidský pach i několik metrů pod sněhem nebo sutinami. Pes reaguje na drobné změny ve vzduchu, které člověk vůbec nevnímá. Díky tomu dokáže během několika minut najít osobu, kterou by lidé hledali celé hodiny.

Psovodi mluví o zvláštním propojení – pes cítí napětí, reaguje na tón hlasu i na nervozitu. „Když jdu do akce, vím, že na druhém konci vodítka mám parťáka, kterému věřím víc než komukoli,“ říká záchranář a psovod Petr Novotný, který působí v kynologické jednotce HZS ČR.

Výcvik, který trvá roky

Aby se z pejska stal plnohodnotný záchranář, čekají ho roky dřiny. Trénuje poslušnost, orientaci v terénu i práci v extrémních podmínkách. Učí se vyhledávat pach v lavině, sutinách, lese i na vodě. Všechno probíhá formou hry, protože pes musí pracovat s radostí. Odměnou je mu oblíbená hračka nebo pochvala od psovoda.

Sněžný pes se trénuje i na chůzi po ledu, práci ve větru a mrazu. „Naučit psa, aby nepanikařil v lavinovém terénu, trvá dlouho. Ale když to zvládne, dokáže zachránit lidský život během několika minut,“ vysvětluje psovodka a instruktorka Iveta Malá z Horské služby.

Srdce v sutinách

Jedny z nejnáročnějších zásahů zažívají psi při zemětřeseních. Psovodi z Česka se v minulosti účastnili misí v Turecku nebo Nepálu. Psi tam hledali přeživší mezi zřícenými domy, často v extrémním vedru a prachu. Každý nález znamenal naději.

„Když se pes zastaví a začne vrtět ocasem, poznáte, že něco našel,“ popisuje psovod z USAR týmu. „Ten moment, kdy vytáhneme člověka živého, je k nezaplacení. A pes to cítí. Jako by věděl, že právě zachránil život.“

Pouto, které nepřeruší ani smrt

Vztah psovoda a jeho psa je založený na naprosté důvěře. Společně trénují, cestují, spí v autě i ve stanech, sdílejí každou chvíli. Když pes zestárne nebo zemře, psovod to bere jako ztrátu člena rodiny. „Měl jsem tři psy. Každý z nich mě něco naučil. A pokaždé, když jdu do akce s novým psem, cítím, že ti předchozí jdou se mnou,“ říká jeden z členů kynologické jednotky Libereckého kraje.

Psi, kteří psali historii

Kromě příběhu „Statečných osmi“ svět zná i další slavné záchranářské psy. Například Barry, legendární bernardýn ze švýcarského průsmyku Sv. Bernarda, který zachránil přes 40 lidí. Nebo český pes Aira, který pomáhal po zemětřesení v Itálii v roce 2016. Každý z nich zanechal stopu – nejen v dějinách, ale i v lidských srdcích.

Záchrana jako poslání

Záchranářští psi nejsou motivováni medailemi ani pochvalami. Dělají to proto, že milují pohyb, práci a svého člověka. V okamžiku, kdy vyběhnou do laviny nebo sutin, neřeší nebezpečí. Cítí jen, že mohou pomoci. A to je dělá statečnějšími, než si umíme představit.

Psi, kteří připomínají, co znamená věrnost

„Statečných osm“ nám ukázalo, že i zvíře dokáže prokázat víc odvahy a věrnosti než mnohý člověk. Příběh psů, kteří čekali na svého psovoda v mrazu, dojal miliony lidí. A každý, kdo někdy žil po boku psa, ví, že by udělal totéž. Protože pes nezná zklamání. Zná jen věrnost.

Zdroje: Česká kynologická jednota, Horská Služba, ČTK, Film „Eight Below“