Výbuch v Dole Pluto II: Tragédie, o které se v Československu nesmělo mluvit

3. září 1981 nastal pro celý severočeský hnědouhelný revír tragický den, kdy na hlubinném Dole Pluto II v Louce u Litvínova přišlo o život při výbuchu uhelného prachu a následném požáru 65 horníků.

Byla to jedna z největších hornických tragédií ve 20. století na severu Čech. Konkrétně šlo o druhou největší tragédii. První místo v tomto smutném žebříčku připadá na tragický požár v dole Dukla  roku 1961. V Havířově tenkrát zemřelo 108 havířů. V Dole Pluto kromě mrtvých a zraněných horníků došlo i k hmotným škodám přes 50 miliónů korun na zařízení dolu a nákladech na likvidaci následků nehody.

Důl Pluto 

Dobývací prostor Dolu Pluto měl plochu 804 ha a nacházel se na katastrálním území Louka, Horní a Dolní Litvínov, Lom, Růžodol, Mariánské Radčice. Hraničil s dobývacími prostory dolů Julius III, Vítězný únor, Kohinoor a S. K. Neumann. Uhelná sloj se na Dole Pluto členila na svrchní, střední a spodní lávku. Průměrná mocnost nadloží činila 233 m. To bylo převážně tvořeno šedivými jíly, jílovci a dalšími pevnými horninami.

Těžit se zde začalo v roce 1888. V 50. letech byl důl modernizován a v roce 1962 byla těžba převedena na nově vybudovaný Důl Pluto II. Průměrná roční těžba v letech 1975 až 1980 byla 785 000 tun. Postupně se těžba dolu snižovala. Pro zajištění těžby v roce 1981 bylo v dole v provozu 8 komorových porubů a 4 až 5 ražených chodeb uhlí. Důl se dobýval ve dvou komorových lávkách a dvou těžebních úsecích.

Pokud jde o výskyt plynů, byl Důl Pluto zařazen Obvodním báňským úřadem v Mostě mezi doly neplynující. Toto zařazení bylo každý rok podle výsledků analýz vzorků důlních větrů, které prováděla Hlavní báňská záchranná stanice v Mostě. I v roce 1982 byl Důl Pluto zařazen mezi neplynující doly. Stejně jako ostatní hlubinné doly v Severočeském hnědouhelném revíru byl Důl Pluto na druhou stranu veden jako nebezpečný výbuchem z uhelného prachu. K zneškodňování uhelného prachu povolil Obvodní báňský úřad skrápění vodou. Stejně tak, jako ochrana proti možnému přenosu výbuchu uhelného prachu používal důl vodní protivýbuchové uzávěry.

Výbuch

Dne 3. září 1981 se v Dole Pluto II nacházelo celkem 105 osob. Šlo o samotné horníky, ale také o skupinu důlních záchranářů, kteří sfárali proto, aby uhasili menší požár v jednom z oddílů. Nikdo z nich netušil, že skutečný problém se teprve chystá a že při něm budou umírat lidé.
Psát o výbuchu na Dole Pluto II je ošemetné proto, že jeho přesná příčina není dodnes známá. Neznamená to, že by události nebyly zmapovány a neexistovala dobrá představa o jejich sledu. Přesto ale existuje několik „hluchých míst“.

Obecně lze říct, že základní příčinou výbuchu bylo zhroucení stropu jedné z těžebních komor. Na úplném začátku, ale stál podle Podkrušnohorského technického muzea fakt, že komora byla vytvořena jako příliš velká. Hmota zříceného stropu vytlačila vzduch s uhelným prachem a vrhla jej do jednotlivých chodeb. Tam za daných podmínek došlo ke vznícení uhelného prachu a jeho výbuchu. První velkou explozi následovaly tři menší. Do důlních chodeb vrhly exploze tlakové vlny i ohnivé koule. Hořící prach současně vysával z chodeb kyslík.

Výbuchy byly cítit i na povrchu. Velmi brzy započaly záchranné práce. Ty komplikovalo však poškozené zařízení i přetrvávající požár. Bylo tak třeba dostat přeživší horníky nahoru, vyprostit těla obětí a zamezit šíření požáru zazdíváním jednotlivých chodeb. Záchranáři, kteří se sjeli z mnoha částí republiky, nakonec zjistili, že obětí je 65. Těla posledních z nich mohla být ale na povrch vyproštěna až v prosinci.

I zkušení bánští záchranáři se v průběhu prací psychicky hroutili s vědomím rozsahu katastrofy. Mnoho z nich se již do práce nikdy nevrátilo. V tomto relativně malém okrese se lidé většinou osobně znali. Záchranáři tak často vytahovali těla svých sousedů a kamarádů.

Vyšetřování

Vyšetřování bylo zahájeno téměř okamžitě po tragédii. Komunistické vedení v čele s tehdejším premiérem Lubomírem Štrougalem dorazilo na místo během několika hodin. Přestože došlo ke jmenování zvláštní vyšetřovací komise, všechny shromážděné důkazy nakonec skončily ve státních archivech. Nepochopitelně. Prakticky všichni, kdo byli s případem spojeni, čelili vážným problémům. Osud horníků, kteří přežili, byl však nejhorší horší. Někteří byli v invalidním důchodu,  mnozí si nemohli najít novou práci. Postupem let se přišlo na to, že někteří skončili na psychiatrických klinikách kvůli tomu, že na ně byl vyvíjen nátlak „ze shora“, aby utajovali aféru v podobě této tragédie.  

Po uplynutí nějaké doby došlo k obvinění jedenácti osob. Nakonec však odsouzen nebyl nikdo. Není divu, neboť celé vyšetřování doprovázela řada nejasností. Mizely např. důležité dokumenty a prokurátor v roce 1988 vyšetřování zastavil, aniž by měl vyšetřovací spis v ruce. V roce 2000 došlo k pokusu o znovuotevření případu, skončil ale neúspěchem. Samotný důl Pluto již neexistuje. Těžba zde byla zastavena v roce 1983.

Hlavní motivy, které vedly představitele totalitního režimu k zastavení trestního stíhání, nejsou jasné. Podle historiků však k zastavení stíhání dala podnět samotná Komunistická strana.

Současnost

Vedoucí vyšetřovatel Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování komunistických zločinů  požádal státního zástupce v severočeském městě Ústí nad Labem v roce 2023 o obnovení vyšetřování této téměř zapomenuté tragédie. „Doposud se nikdo nepokusil vyšetřit, proč k nehodě skutečně došlo. Komunistický režim udělal vše pro to, aby katastrofu před veřejností utajil, všichni viníci tak unikli trestu.“

„Je velmi zvláštní, že dosud nikdo nebyl postaven před soud,“ dodal. „Kromě 65 mrtvých horníků bylo při nehodě 13 horníků těžce zraněných a 15 lehce zraněných. Tehdy byla způsobená škoda odhadnuta na 50 milionů československých korun a záchranné týmy pracovaly v hloubce 400 metrů, aby zachránily životy horníků uvězněných pod zemí.“ 

Úřad pro dokumentaci a vyšetřování komunistických zločinů v loňském roce rozhodl, že neexistuje žádný závažný důvod pro zastavení vyšetřování a utajování shromažďovaných důkazů. V souvislosti s touto tragickou nehodou by nyní mohlo čelit obvinění více než 10 lidí. Zjišťování dalších důkazů a investigace se v současné době stále provádějí.

Zdroje: www.zdarbuh.cz, POUZAR, P. Důlní tragédie v Československu., www.denik.cz