Varani komodští aneb Nejbližší žijící příbuzní dinosaurů na Zemi

Varani komodští jsou největší a nejtěžší ještěři na světě a jedni z mála s jedovatým skusem. Silně se spoléhají na svůj čich a pomocí rozdvojeného jazyka nasávají vzduch. K chycení své kořisti používají tito plazi strategii přepadení. Často dokáží splynout s fádním prostředím a čekají. Pak se vrhnou do akce.

Fyzický popis

Varani komodští jsou velcí ještěři s dlouhými ocasy, silnými a hbitými krky a robustními končetinami. Dospělí jedinci mají téměř jednotnou kamennou barvu s výraznými, velkými šupinami, zatímco mláďata mohou mít zářivější barvu a vzor. Vnější část varana komodského se skládá z tisíců drobných kostí pod kůží. Tyto kostní usazeniny se nazývají osteodermy a varan se s nimi nerodí. Usazeniny se spíše vyvíjejí v průběhu života varana komodského jako letokruhy stromu.

Jelikož jsou to terciární predátoři, člověk by si nemyslel, že by obří ještěři potřebovali takové „vestavěné brnění“ k ochraně. Pravdou je, že varani komodští zaútočí a zabijí cokoli, co jim zkříží cestu, včetně příslušníků vlastního druhu. Mají kůži tvořenou kostními usazeninami, které je chrání před ostatními.

Svaly čelistí a hrdla varana komodského mu umožňují polykat obrovské kusy masa s ohromující rychlostí. Několik pohyblivých kloubů, jako je intramandibulární pant, otevírá dolní čelist neobvykle doširoka. Žaludek se snadno roztahuje, což umožňuje dospělému jedinci zkonzumovat až 80 % své vlastní tělesné hmotnosti v jednom jídle. To s největší pravděpodobností vysvětluje některá přehnaná tvrzení o obrovské hmotnosti u odchycených jedinců, u kterých nedošlo ke strávení potravy. Když jsou varani komodští ohroženi, mohou vyzvracet obsah svých žaludků, aby snížili svou hmotnost a mohli utéct.

Ačkoli samci bývají větší a mohutnější než samice, žádné zjevné morfologické rozdíly mezi pohlavími nejsou. Jedna jemná stopa existuje. Je to mírný rozdíl v uspořádání šupin těsně před kloakou (tj. orgánem všech obratlovců – rozšířená část konečníku, do něhož je vyústěna trávicí, vylučovací a často i rozmnožovací soustava). Určení pohlaví komodských varanců zůstává pro odborníky mnohdy výzvou. Zdá se však, že samotní varani nemají problém zjistit, kdo je kdo.

Vracan komodský je největší žijící ještěr na světě. Tito divocí varani obvykle váží asi 70 kilogramů, ale největší exemplář dosáhl délky 3,13 metru a vážil 166 kilogramů.

Původní prostředí

Ačkoli je varan komodský známý tím, že pochází z indonéského ostrova Komodo a okolních ostrovů, byl poprvé objeven v Austrálii. Podle fosilních záznamů se komodští varani migrovali ze svého rodného ostrova do Indonésie asi před 900 000 lety, když dorazili na ostrov Flores.

Jak vědci poznamenali ve studii z roku 2009, komodští varani mohli z Austrálie zmizet asi před 50 000 lety, což by zhruba odpovídalo příchodu lidí na kontinent. Vraci komodští se vyskytují pouze na několika indonéských ostrovech skupiny Malých Sund. Včetně Rintja, Padar a Flores, a samozřejmě na ostrově Komodo, největším s délkou 35 kilometrů. Na ostrově Padar nebyli spatřeni od 70. let 20. století.

Žijí v tropických savanových lesích, ale rozšířili se i po ostrovech, od pláže až po vrcholky hřebenů. Varani se ve volné přírodě dožívají 40 – 50 let. V zajetí je to kolem 10 let.

Potrava a stravovací návyky

Varani komodští se živí téměř jakýmkoli druhem masa, shánějí mršiny nebo pronásledují zvířata – od malých hlodavců až po velké vodní buvoly. Mláďata se živí především malými ještěrkami a hmyzem, stejně jako hady a ptáky. Pokud se dožijí 5 let, přejdou na větší kořist, jako jsou hlodavci, opice, kozy, divočáci a jelenovitá zvěř (nejoblíbenější potrava). Tito plazi jsou terciární predátoři, tzn., že jsou na vrcholu potravního řetězce a jsou také kanibalističtí.

Ačkoli varan komodský může krátce dosáhnout rychlosti 16 – 20 km/h, jeho lovecká strategie je založena na nenápadnosti a síle. Je schopen strávit hodiny na jednom místě a číhat, až mu cestu zkříží jelen nebo jiná velká a výživná kořist – než zahájí útok. Většina pokusů varanů o ulovení kořisti je neúspěšná. Pokud se jim však podaří kořist kousnout, bakterie a jed v jejich slinách ji během několika dní zabijí. Poté, co zvíře uhyne, což může trvat až čtyři dny, varan komodský použije svůj silný čich k nalezení těla.

Smysly

Varani dokáží vidět objekty až do vzdálenosti 300 metrů, takže zrak hraje při lovu roli, zejména proto, že jejich oči lépe zachycují pohyb než stacionární objekty. Jejich sítnice mají pouze čípky, takže mohou rozlišovat barvy, ale v tlumeném světle mají špatný zrak. Mají mnohem menší sluchový rozsah než lidé, a proto neslyší zvuky, jako jsou hluboké hlasy nebo vysoké výkřiky.

Čich varana komodského je jeho primárním detektorem potravy. K ochutnávání vzduchu používá svůj dlouhý, žlutý, rozeklaný jazyk. Poté přesune rozdvojenou špičku jazyka na patro, kde se dotkne Jacobsonových orgánů (tj. orgánů určených k deteckci chemických signálů). Tyto chemické analyzátory „cítí“ kořist, například jelena, rozpoznáváním molekul ve vzduchu. Pokud je koncentrace molekul přítomných na levé špičce jazyka větší než vzorek zprava, varan komodský ví, že se jelen blíží zleva.

Tento systém spolu s vlnící se chůzí, při které se hlava kývá ze strany na stranu, pomáhá varanovi vnímat směr potravy. Někdy tito plazi dokáží cítit mršinu neboli hnijící maso až na vzdálenost 4 – 6 kilometrů. Proto se jim také říká „vykradači“ hrobů. Místní obyvatelé přestali pohřbívat své zemřelé do hrobů. Museli začít volit sežeh nebo jílovitou půdu, do které varani nezasahují.

Zuby a kousnutí

Velké, zakřivené a vroubkované zuby jsou jeho nejsmrtelnější zbraní, která efektivně trhá maso. Vroubkování zubů zadrží kousky masa z poslední potravy a tento zbytek bohatý na bílkoviny podporuje velké množství bakterií. Ve slinách bylo nalezeno asi 50 různých bakteriálních kmenů, z nichž nejméně sedm je vysoce septických. Vědci také zdokumentovali jedovou žlázu v dolní čelisti. Kromě škodlivých bakterií jed zabraňuje srážení krve, což u kořisti obnáší oběhový šok.

Kousnutí varanem komodským může být smrtelné, ale ne pro jiného varana komodského. Zdá se, že ti, kteří jsou zraněni při vzájemném zápase, nejsou bakteriemi a jedem ovlivněni. Varani mají 60 zubů, což je nejvyšší počet, jaký může plaz mít. Jejich zuby jsou pravidelně srovnávány se žraločími, protože jsou tak ostré jako břitva a mají jedinečnou vroubkovanou morfologii, která jim pomáhá prořezávat maso. Vraci komodští jsou efektivní jedlíci a zanechávají po sobě jen asi 12 % své kořisti. Jedí kosti, kopyta a části kůže, stejně jako střeva (poté, co s nimi máchnou, aby se jejich obsah uvolnil).

Sociální struktura a rozmnožování

Protože velcí varani komodští kanibalizují mláďata, dochází ze strany mláďat k vyválení se ve výkalech. Tím nabývají pachu, kterému jsou dospělí varani “naprogramováni” se vyhýbat.

Příležitosti k námluvám nastávají, když se skupiny shromažďují kolem mršiny, aby se nakrmily, a k páření dochází mezi květnem a srpnem. Dominantní samci soupeří o samice v rituálním boji. Zápasí ve vzpřímených postojích, opírají se o ocasy a chytají se předními nohama, kdy se snaží srazit soupeře k zemi.

Samice kladou asi 30 vajec do prohlubní vykopaných na svazích kopců nebo do hnízd megapodů – velkých ptáků podobných kuřatům, kteří si staví hnízda z navršené hlíny smíchané s větvičkami, které mohou být dlouhé až 1 metr a široké 3 metry. Na druhou stranu samice varana komodského se mohou rozmnožovat také nepohlavně procesem zvaným partenogeneze. I když nejsou přítomni žádní samci, samice mohou stále naklást životaschopnou snůšku vajec.

Mláďata

Může dojít ke zpoždění v kladení vajec, a to hlavně v období sucha. Neoplodněná vejce mohou mít navíc druhou šanci při následném páření. Zatímco vejce se v hnízdě inkubují asi devět měsíců, samice může klást další vejce. Neexistují žádné důkazy o rodičovské péči v rámci nově vylíhnutých komodských mláďat.

Mláďata váží méně než 100 gramů a průměrně měří 40 centimetrů. Jejich raná léta jsou nejistá a často se stávají obětí predátorů, včetně vlastního druhu. V 5 letech váží asi 25 kilogramů a měří průměrně 2 metry. V této době začínají lovit větší kořist. Varan komoďský narůstá pomalu celý svůj život.

Další pozorování

Na druhou stranu jejich pověsti zuřivých, kanibalských a vykrádačů hrobů má varan komodský i svou měkčí stránku. Tito tvorové – stejně jako kdokoli jiný – si zjevně rádi hrají. U jedinců v zajetí bylo pozorováno, jak si hrají s lopatami, botami a dokonce i s frisbee. Způsob, jakým jedinci interagují s předměty, je bez agrese nebo motivace k jídlu, a proto to lze považovat za hru. Stačí sledovat varana komodského, jak se zapojuje do přátelské hry přetahování, a možná vám tato smrtící bestie přijde docela sympatická.

Ohrožený druh

Od svého objevení v Austrálii před čtyřmi miliony let zmizeli divocí varani komodští ze všech ostrovů kromě několika málo: Komodo, Rinca, Gili Motang, Gili Dasami a Flores. Toto zvíře – o kterém se říká, že je nejbližším žijícím příbuzným dinosaurů – je nyní klasifikováno jako ohrožené. Předpokládá se, že dnes ve volné přírodě žije méně než 1400 dospělých jedinců.

Zdroje: 

OHNÍČEK, T. Comodo Dragons, tedy varani komodští.

Encyklopedie zvířat.

www.nationalgeographics.com