Tvrdá voda: Tichý nepřítel, který nám postupně zdražuje vodu a topení

Vodní kámen v konvici člověk ještě skousne. Horší je, když se stejný „povlak“ začne potichu tvořit tam, kam nevidíte: v bojleru, ve výměníku kotle, v rozvodech nebo v částech topného systému. A najednou se z tématu „fleky na baterii“ stane otázka komfortu a peněz.

Tvrdá voda totiž není špína ani chyba domácnosti. Je to vlastnost vody, která se liší podle toho, odkud teče. A jakmile se tvrdá voda ohřívá, umí si vytvořit podmínky pro usazování vodního kamene rychleji, než byste čekali.

Jestli chcete vědět, proč je voda tvrdá, jak poznat tvrdou vodu bez laboratorních testů a jak tvrdou vodu spravit dlouhodobě, jste na správném místě. A jestli k tomu navíc řešíte i úsporu vody v domácnosti, dá se to chytře spojit dohromady.

Tvrdá voda není špína

Tvrdost vody ve zkratce popisuje, kolik má voda rozpuštěných minerálů, hlavně vápníku a hořčíku. Když je jich víc, říkáme jí tvrdá voda. Pro pití to obvykle není žádná katastrofa, vodárny ji běžně dodávají a často k tomu uvádějí i doporučené rozmezí. Například Pražské vodovody a kanalizace vysvětlují tvrdost vody jako sumu vápníku a hořčíku a zmiňují doporučené rozmezí pro pitnou vodu.

Problém začíná ve chvíli, kdy se tvrdá voda ohřívá nebo prochází místy, kde se může něco „přichytit“. Tvrdá voda sama o sobě není nepřítel. Nepříjemný je její vedlejší produkt: vodní kámen.

Proč je voda tvrdá

Lidé se často ptají: proč je voda tvrdá zrovna u nás, když u kamarádky v jiném městě skoro nic neodvápňuje? Odpověď je překvapivě přízemní. Voda cestou krajinou „nabírá“ minerály z hornin a půdy. Někde je jich víc, jinde míň, a podle toho roste i tvrdost vody.

Proto dává smysl nehledat univerzální „správnou“ tvrdost. Spíš zjistit, jakou tvrdost vody máte doma. Nejjednodušší cesta bývá mrknout na web vodáren v daném regionu nebo na jejich rozbor pitné vody, kde tvrdost vody často uvádějí přímo. A když chcete rychlou domácí odpověď bez tabulek, i to jde. Ne vždy přesně, ale dostatečně pro běžné rozhodování.

Jak poznat tvrdou vodu doma, i když nemáte test

Jak poznat tvrdou vodu v praxi? Často vám to řekne koupelna a kuchyň dřív než jakýkoli graf. Typické jsou bílé mapy na bateriích a skle, sprchová hlavice, která „plive“ do stran, rychlovarná konvice, kterou musíte odvápňovat častěji, a sítka na kohoutcích, která se ucpávají a snižují průtok.

Někdy si toho všimnete i na pocitu z vody: mýdlo hůř pění a člověk má tendenci používat víc prostředků, než by čekal. Není to pravidlo pro každý byt, ale pokud se vám tohle děje dlouhodobě, tvrdá voda v domě je dost pravděpodobný viník. A pozor na jednu věc: tvrdá voda umí být „tichá“. Můžete mít vodní kámen v bojleru i ve chvíli, kdy koupelna ještě nevypadá dramaticky. Proto se vyplatí dívat se i na to, co dělá technika.

Vodní kámen a ohřev vody

Tady přichází ta nepříjemná část. Vodní kámen se rád usazuje na místech, kde se voda ohřívá. A jakmile se vytvoří vrstva usazenin, technika musí často pracovat hůř, protože teplo se přes „nános“ předává složitěji.

Stiebel Eltron například uvádí, že už několikamilimetrová vrstva vodního kamene může výrazně snížit účinnost ohřevu (a tím pádem zvýšit náklady), přičemž tvorba vodního kamene roste s vyšší teplotou vody.

Tohle je přesně důvod, proč lidé někdy řeší „divný“ komfort: teplá voda ve sprše kolísá, bojler „nestíhá“, průtok se zdá slabší. Ne vždy za to může tvrdá voda, ale pokud vodní kámen vídáte všude kolem, je fér se na tvrdou vodu podívat jako na jednu z hlavních příčin.

A pokud doma řešíte i topení, dává smysl myslet na to, že tvrdá voda se může projevit i v systému jako takovém.

Co s tím zvládnete udělat?

Než začnete googlit změkčovač vody, dá se udělat pár jednoduchých věcí, které zlepší běžný provoz a často i pocit z vody. Vyčistit sítko na kohoutku, sprchovou hlavici, perlátor, a pravidelně odvápňovat konvici nebo místa, kde se vodní kámen drží nejvíc. Je to obyčejná údržba, ale často udělá víc, než čekáte.

A teď důležitý most k úsporám: i když tvrdou vodu úplně nevyřešíte hned, pořád můžete ušetřit na tom, kolik vody vůbec proteče. Třeba čekání na teplou vodu ve sprše umí být obrovská „díra“ ve spotřebě. Když spojíte úsporné návyky se základní údržbou, začne dávat smysl i další krok: řešit příčinu, ne jen následky.

Jak tvrdou vodu spravit dlouhodobě?

Pokud chcete opravdu řešit co s tvrdou vodou, začněte u tvrdosti vody jako čísla. Zjistit tvrdost vody jde přes vodárny (často mají rozbory online) nebo přes jednoduché domácí testy, když chcete rychlou orientaci.

Pak přichází úprava vody. V běžné domácnosti se nejčastěji mluví o změkčení vody – typicky pomocí zařízení, které sníží množství iontů vápníku a hořčíku (zjednodušeně: vezme vodě „tvrdost“). Tady je důležité nepodlehnout panice a vybrat řešení podle toho, jak moc vás tvrdá voda reálně trápí a co všechno doma napájíte vodou: jen koupelnu, nebo i kotel, bojler a třeba podlahové topení.

Kde všude tvrdá voda je?

Když je tvrdá voda spojená s technikou, často už dává smysl řešit i servis. Ne kvůli strašení, ale proto, že vodní kámen se uvnitř zařízení neodstraní „jedním odvápněním konvice“. Tvrdá voda má více způsobu, jak nám může znepříjemnit život.

Já mám na tvrdé vodě nejhorší to, jak dlouho se tváří nevinně. Člověk řeší jen bílý povlak na baterii, řekne si „no jo, to je voda“, a tím to skončí. Až později mu dojde, že stejná věc se může dít i tam, kam nevidí – a že právě tohle tiché „neřeš to“ umí ve výsledku bolet nejvíc na komfortu i na peněžence.

Tvrdá voda vzniká hlavně kvůli vyššímu obsahu vápníku a hořčíku a její tvrdost se liší podle regionu. Tvrdá voda v domě se často nejdřív projeví jako vodní kámen v koupelně a kuchyni, ale zásadní dopad může mít na tvrdá voda a ohřev vody – tedy bojler, kotel a další techniku, kde se usazeniny tvoří snadno. Když chcete rychlou úlevu, pomůže údržba a chytré šetření vody. Když chcete řešení dlouhodobě, dává smysl zjistit tvrdost vody a zvážit úpravu vody nebo změkčení vody podle toho, co doma provozujete.

Zdroje: Redakce, Topení Petřík, Pražské vodovody a kanalizace, iDNES