Je tomu už 24 let, co světlo světa spatřil první díl Prci, prci, prcičky, přičemž Seann William Scott, který si v legendární filmové sérii zahrál Stiflera, si myslí, že by už takový film v dnešní době nikdo nenatočil.

V minulém století byla doba mnohem uvolněnější a boom zažíval punk&rock, mladí lidé se proháněli po ulicích na skateboardech a vše tak nějak volně plynulo oproti dnešní době, kterou mobily neskutečně zrychlily, když často vidí někdo na jednom konci světa to, co se děje na druhém.

O tomto také s jedním kamarádem přemýšlel Stifler, který je toho názoru, že v dnešní upjaté době by už takový snímek vzniknout nemohl.

„Víš, nedávno jsem se bavil s kamarádem a říkal jsem mu: ‚V dnešní době bys nikdy nemohl natočit American Pie.‘ Za některé věci v tom filmu by tě zatkli a pravděpodobně bys šel na dlouho do vězení,“ citoval Scottova slova server Gaming Bible.

Prci, prci, prcičky měli v roce 1999 takový úspěch, že o dva roky natočili druhý díl a opět o dva roky později i díl třetí, kde se již Jim ožení s Michelle.

Poté bylo ještě natočeno několik dalších filmů, které využily roli Stiflera, ovšem pravé prcičky plné divokých večírků a balení holek byly pouze tři. V roce 2012 ještě vznikl čtvrtý díl Školní sraz, který pak trefně dané generaci ukázal realitu pracovního a hlavně rodinného života.

Údajně je ve hře ještě pátý díl, který by zřejmě opět dal dohromady „starou bandu“. Takovému Stiflerovi je už ovšem dnes v reálném světě 46 let, dá se tak předpokládat, že by se řešila především krize středního věku.

Zajímavé je, že jak už bylo řečeno, nejstaršímu Stiflerovi je 46 let, Jimovi 45, Chrisovi 44, Kevinovi 43 a Finchovi 42. Pětice kamarádů ze střední, která dobyla svět, je tak zajímavě složena a bylo by pro fanoušky této série skvělé vidět i další díl.

Třeba se jednoho dne dočkáme i 6. dílu, který bude o přechodu do důchodu.

Zdroj: Gaming Bible, BBC

Jako již tradičně je tady rubrika Žebříčky Netflixu, ve které vám přinášíme souhrn toho, co lidé sledují na populární streamingové platformě Netflix. Jaké seriály momentálně vládnou České republice, ale také světu?

Září nám pomalu končí a i dnes se podíváme na to, jaké seriály fanoušci populární streamingové platformy Netflix sledovali v uplynulém týdnu. Začneme u České republiky.

První příčka patří opět německému drama thrilleru Milé dítě (Dear Child). Na portálu CSFD má vynikající hodnocení 80 % a i recenze jsou poměrně pozitivní.

Na druhém místě je nová sedmá série dokumentu Nejdrsnější věznice světa (Inside the World’s Toughest Prisons. Důvod je prostý, jeden díl je o plzeňské věznici, což mnohé fanoušky nalákalo.

ONE PIECE se tentokrát propadl na třetí příčku a následuje nová 5. série Virgin River. Žebříček uzavírá španělské krimi drama Tělo v ohni (Burning Body).

„Policista zemře násilnou smrtí a shoří v autě. Podezření padá na další dva kriminalisty – jeho přítelkyni s milencem,“ popsal jej Netflix.

Jak je na tom zahraničí? S poměrně těsným náskokem je na první příčce opět ONE PIECE, který má 10 milionu zhlédnutí a 75,5 zhlédnutých hodin.

Mezi neanglicky mluvícími seriály je nejsledovanější stejně jako minulý týden Milé dítě, které má 15,4 milionu zhlédnutí, což je 74 milionů zhlédnutých hodin.

Zdroj: Netflix, CSFD

Když se projdeme historií kinematografie, závodní filmy sice mají úspěchy, ale královna motoristického sportu je tu spíš Popelkou. V podstatě jsme mohli vidět na svou dobu famózní podívanou Grand Prix, o F1 se ještě otřel Bobby Deerfield, největší rozruch ale vzbudil film Rivalové.

Další ambiciózní projekty, mezi něž patřil i pokus Rambo-Rockyho Sylvestera Stalloneho, prostě nevyšly. Populární „Sly“ tehdy narazil se scénářem u absolutního bosse F1 Bernie Ecclestonea a ten mu jednoduše zakázal o „jeho“ formuli natočit takovou slátaninu. Stallone ji pak přenesl na půdu USA pod názvem Driven (u nás Formule) a byl to propadák jako hrom.

KLASICKÉ DRAMA FORMULE 1

Pomineme-li některé vynikající dokumenty či vysloveně obdivné až poplatné, vzbudil obrovský rozruch před deseti lety režisér Ron Howard svým filmem Rivalové (Rush), návratem do roku 1976, kdy se odehrál dramatický boj o titul mistra světa mezi Rakušanem Niki Laudou a Angličanem Jamesem Huntem.

Zdánlivě jasná sezóna se zvrtla ve chvíli, kdy na obávané trati německého Nürburgringu Lauda těžce havaroval. Hunt, mající za sebou dvě kontroverzní vítězství (Španělsko a Velká Británie), se stal jasnou hrozbou pro obhájce titulu. Snad i kvůli touze prokázat svou vnitřní sílu či snahu porazit nepřízeň osudu, se Lauda po 42 dnech od nehody opět posadil do rudého Ferrari a pokoušel osud.

Jak mistrovství dopadlo, je zřejmé z výsledkových listin, dobového tisku, knih i dokumentů. Z tohoto hlediska lze Howardovu snahu hodnotit jako opravdu záslužnou. Prokázal F1 patřičnou dávku publicity, navíc od zapálených sběratelů získal dobové monoposty, byť se s nimi muselo zacházet velmi opatrně a nehody (třebaže ve skutečnosti se vůbec neodehrály) už byly dolaďovány za asistence všemocných počítačů.

Ta hlavní havárie Nikiho v „zeleném pekle“ Nürburgringu je jedním ze špičkových momentů celého filmu. Z hlediska laika nebo diváka, jenž tuší, že F1 jsou závody a jezdí se na okruzích, se musí jednat o fantastickou podívanou. Skutečnost je ovšem značně složitější.

RADIL SNAD LAUDA CHYBNĚ?

Howard sice měl, nebo spíš uvádí v titulcích, samotného Niki Laudu jako odborného poradce (James Hunt bohužel zemřel před třiceti lety) a dává tím filmu jakýsi punc kvality a solidnosti. Otázkou ale je, do jak velké míry mohl Niki do scénáře a mnoha faktů vůbec mluvit. Protože například úvodní střetnutí obou soků v F3 se nikdy nestalo. Ti dva prostě ve stejném závodě v této kategorii nikdy nejeli. Docela mimo realitu je také Rakušanův přínos stáji BRM, kde byl pouze platícím pilotem, tudíž mohl do přípravy vozů mluvit asi jako vrátný v parlamentu do jednání sněmovny. A takových míst je tam mnohem víc.

S Huntem to není o moc lepší, například příchod k McLarenu je úplně postavený na hlavu a skutečnost byla naprosto jiná. Howard fabuluje, aby ukázal, jak moc kontroverzní a svérázný pilot po titulu toužil, ale nic z toho není skutečné.

PRO LAIKA ZÁŽITEK, PRO FANOUŠKA UTRPENÍ

Nebudu zastírat, že i já jsem byl filmem do jisté míry rozladěn, protože kromě zmíněných nedostatků jsem narážel i na chyby zcela zbytečné, působící jako že si Howard potřeboval film nějak upravit. Bohužel ale stejně zachází se zjevnými fakty. Nejvíc to je vidět u špatných výsledků, pomíjení historických faktů (často uvádí něco, co v té době ještě nebylo možné), jejich zjevné překrucování nebo opomíjení.

Naproti tomu některé události, které by jeho filmu dodaly patřičný punc a náboj, prostě nechá klidně stranou. Mám na mysli Laudovu téměř fatální nehodu s traktorem, kterou přežil jen s velkým štěstím a následně se musel potýkat se zraněním. A to není zdaleka vše.

Rivalové jsou filmem, jenž dokázal vyhmátnout zajímavé téma, opetlil ho několika bulvárními zajímavostmi a efektními kousky, jež nemají se skutečnosti nic společného. Přinesl nám však nesporně velmi atraktivní záběry na vozy staré bezmála 40 let a připomněl zlatý věk F1. Proto na něj nedá mnoho i takzvaných odborníků dopustit a pomíjejí a promíjejí vyslovená šlápnutí vedle.

Zdaleka by to tolik nevadilo, jenže režisér díky síle médií prezentoval onen duel Lauda-Hunt způsobem, který si současné generace vezmou za vlastní a vůbec nebudou mít potřebu prověřit, jak se to doopravdy stalo. Hunt ani Lauda si takový přístup nezaslouží.

Zdroje: www.F1NEWS.cz, Svět motorů, MOTORistická současnost, film Rush, Autosport