Temná historie Halloweenu aneb Jak se z pohanského svátku dušiček stala globální komerční mánie

Plastové dýně, blikající výlohy, hromady bonbónů a masky zaplavující sociální sítě. Když se dnes řekne Halloween, většina z nás má před sebou tuhle moderní barevnou show. Málokdo už ale tuší, že tenhle celosvětový fenomén má kořeny hluboko v historii, kde by hravou strašidelnou atmosféru hledal jen málokdo. Původně totiž vůbec nešlo o kostýmy, ale o čistý strach z temnoty, obavy o úrodu a drsné rituály se světem mrtvých.

Jak se vlastně z krvavých keltských obřadů zrodil dnešní komerční svátek?

Keltský Samhain: Když se otevíraly brány mezi světy

Před více než dvěma tisíci lety slavili staří Keltové svátek zvaný Samhain. Ukončovali jím období sklizně a vítali temnou, studenou zimu – čas, který lidé v té době bezvýhradně spojovali se smrtí.

Podle tehdejších představ se v noci z 31. října na 1. listopad otevíraly brány mezi dvěma světy. Duchové zemřelých se vraceli domů a lidé z toho měli upřímnou hrůzu. Aby zlé entity zmátli a ochránili se před nimi, oblékali si zvířecí kůže a pozůstatky zvířat – ano, tady někde leží prapočátek dnešních masek. Venku před domy navíc pálili obří ohně a chystali jídlo jako oběť, která měla zajistit klid pro nadcházející mrazivé měsíce.

Církev tomu dala nový kabát

Když se šířilo křesťanství, staré pohanské zvyky se vymycovaly jen velmi ztěžka. Církev proto zvolila chytřejší cestu: namísto zákazů svátky jednoduše přeměnila a dala jim křesťanský rozměr.

V 8. století stanovil papež Řehoř III. prvního listopadu Svátek všech svatých (v angličtině All Hallows‘ Day). Večer před ním, tedy 31. říjen, dostal název All Hallows‘ Eve. Zkracováním a zkomolením tohoto spojení vznikl dnešní název Halloween. Lidé sice dál dodržovali staré tradice, ty se však nově propojily s uctíváním mučedníků a památkou na zesnulé.

Irští přistěhovalci a příběh lakomého Jacka

Opravdový zlom v celé historii ale přišel až v 19. století. Během ničivé bramborové krize v Irsku zamířily tisíce lidí přes oceán do Spojených států a s sebou přinesli i své staré zvyky, včetně vyřezávání strašidelných obličejů.

Původně se v Irsku vůbec nedlabaly dýně, ale řepy a brambory. S tím se pojí i slavná legenda o opilém kováři Jackovi, který podle pověsti přelstil ďábla a po smrti neměl klid. Bloudí světem s lucernou z vydlabané řepy, v níž doutná žhavý uhlík. Jakmile Američané objevili, že místní obrovské dýně se dlabou mnohem lépe než tvrdé evropské bulvy, tradice dostala tvar, který známe dnes.

Od pouličních klukovin k miliardovému byznysu

Ještě v první polovině 20. století vypadal Halloween v USA úplně jinak. Žádné spořádané koledování, ale spíše divoké klukoviny, rozbíjení zahradních branek a drobné vandalské akce mladých lidí.

Školy a komunity se proto rozhodly svátek „zkrotit“ a přesunout ho do rodinného prostředí. Zavedlo se organizované obcházení sousedů, pečení dobrot a průmyslová výroba kostýmů. Jakmile do toho naplno vstoupil Hollywood, marketing a obchodní řetězce, proměnil se Halloween v kolosální byznys točící miliardy dolarů – a postupně se vrátil zpět do Evropy včetně Česka.

Ať už tuhle komerční vlnu s úsměvem ignorujete, nebo si doma vydlabete strašidelnou dýni, fakt je ten, že za dnešními maskami a bonbóny se skrývá tisíce let starý příběh o tom, jak se lidé odjakživa snažili čelit tmě, zimě a vlastnímu strachu.

Zdroje: Library of Congress, Cambridge School, Jakprezitdovolenou, Backintimeprague