V úterý začíná v Praze festival hrdosti leseb, gayů, bisexuálů či translidí (LGBT+) Prague Pride. Akce potrvá celý týden až do neděle a k vidění budou desítky hudebních vystoupení, besed, přednášek, divadelních představení či filmových projekcí.

V úterý 8. srpna začíná už 12. ročník multižánrového a lidskoprávního festivalu Prague Pride. Probíhat bude celý týden, přičemž vyvrcholí v sobotu 13. srpna druhovým průvodem napříč Prahou.

Duhový průvod bude v sobotu ve 13:30 zahájen na Můstku a končit bude na Letné v Pride Parku, kde bude program nadále pokračovat. K dispozicí bude šest podií a program je nabitý.

Kvůli koronaviru musel být Prague Pride v posledních ročnících omezen. Průvod napříč Prahou se tedy bude konat po třech letech.

Celý festival bude zahájen v úterý od 18:00 na Střeleckém ostrově. Návštěvníci uvidí vystoupení českých i zahraničních hvězd, včetně posledního vítěze Superstar Adama Pavlovčina.

Novinkou na festivalu bude dvoudenní lidskoprávní konference pro odbornou veřejnost Pride Conference. Ta se bude zaměřovat na životy LGBT+ lidí ze střední a východní Evropy.

Podle serveru iDNES bude na budově pražského magistrátu první den festivalu vlát duhová vlajka. Rozpočet Prague Pride je letos rekordních 8 milionů korun.

Symbolika a poselství Prague Pride v tomto roce nabírá na síle, jelikož se začalo nahlas mluvit o ústavním zákonu, který by měl chránit „tradiční rodinu“ s tím, že by sňatek byl definován jako svazek muže a ženy. Na stole však leží i opačný návrh.

Zdroj: Prague Pride, ČTK, iDNES

V druhé polovině června došlo ve Spojených státech amerických k šokujícímu a zcela přelomového rozsudku. Nejvyšší soud zrušil ústavní právo na potraty. To znamená, že si každý stát může o potratech rozhodovat sám. Nyní jejich zákaz uplatňuje první stát.

Spojené státy americké jsou označovány coby země svobody, nicméně v červnu došlo k rozsudku, který je naprostým opakem pro nemalou část tamní populace. V druhé polovině června totiž došlo ke zrušení ústavního práva na potraty.

Dva dny po rozhodnutí se v médiích začaly objevovat informace o zavírání interrupčních klinik. Informoval o tom také server iRozhlas, který mimo jiné odkázal na BBC s tím, že zhruba v polovině států v USA se očekává omezení či zákaz potratů.

Ústavní právo bylo zavedeno v roce 1973. Nyní ovšem tedy neplatí a některé státy už činí podstatné kroky, aby potraty zakázaly, či výrazně omezily. Prvním státem, který vše oficiálně dokonal, se stala Indiana.

Agentura AP přinesla o nových pravidlech, která začnou platit od 15. září, detailnější informace. Potraty v Indianě budou téměř zcela zakázány. Povoleny budou jen v případě několika málo výjimek.

Mezi výjimky, kdy bude potrat povolen, patří situace, kdy plod trpí vadami považovanými za smrtelné. Ženy budou rovněž moci ukončit těhotenství v případě, že bude závažně ohroženo jejich zdraví. Interrupci budou smět podstoupit i nezletilé oběti znásilnění či incestu, ovšem pouze do desátého týdne těhotenství.

V Indianě se téma potratů řešilo už na konci června. Do státu totiž přijela desetiletá dívka, která otěhotněla poté, co byla znásilněna. Dívka pocházela ze sousedního státu Ohia, kde jsou potraty po šestém týdnu těhotenství zakázány a výjimky pro oběti znásilnění či incestu neexistují. Tento šestitýdenní limit dívka překročila o tři dny.

Zdroj: AP News, iRozhlas, Reuters

Koalice Spolu coby „slepenec“ tří stran vyhrála loňské parlamentní volby. Jedním z hesel v kampani bylo směrování na Západ. Jenže nyní se někteří její členové chtějí vydat zcela opačným směrem. Společně s poslanci ANO či SPD.

Aby se podařilo nastolit zpět demokracii, vznikly před posledními parlamentními volbami dvě koalice. Strany ODS, KDU-ČSL a TOP 09 vytvořily koalici s názvem Spolu. Druhou koalici vytvořili Piráti a hnutí STAN.

Ve volbách byla úspěšnější první koalice, která dokonce porazila hnutí ANO. Novým premiérem se stal Petr Fiala, obě koalice se navíc sloučily, aby společně vytvořily vládu a získaly sněmovní většinu.

Jenže obě koalice se v mnoha oblastech rozcházejí a bylo otázkou, kdy na to přijde řeč a kdy to vládu ovlivní. Prozatím ten čas nenastal. Mnozí se nechali slyšet, že je potřeba řešit důležité věci, v nichž se koalice shodnou. „Na kulturní války teď nemáme čas,“ hlásal ještě v květnu podle iDNES Marek Benda (ODS).

Odmítal tak řešení návrhu, který by umožnil manželství homosexuálních párů. A jak se zdá, nyní na kulturní války čas je. V době, kdy se řeší válka na Ukrajině, opět narůstají nakažení koronavirem, Českou republiku navíc trápí klimatické změny.

54 poslanců, mezi nimiž nechybí například ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), Hayato Okamura (KDU-ČSL), Marek Benda (ODS) nebo Aleš Juchelka (ANO) totiž předložilo návrh, podle kterého by do Ústavy bylo zakotveno, že manželství je svazek muže a ženy.

„Přijetí tohoto ústavního zákona znamená zákaz manželství gay a lesbických párů. Výrazně to zhorší postavení a život statisíců LGBT lidí, párů a tisíců duhových rodin s dětmi oproti současnému stavu. Takový zákaz se ale nejvíce dotkne života tisíců dětí, které by nadále žily v každodenní nejistotě a v ještě horším právním vakuu,“ přibližuje význam zákona iniciativa Jsme Fér.

Hayato Okamura na Twitteru prohlásil, že ústavní návrh je jen reakcí na předchozí veřejné otevření otázky „z opačné názorové strany některými politiky v minulých týdnech“, i když v pětikoalici panovala dohoda, že se toto téma otevírat nebude.

Proti návrhu se jasně vyhranili Piráti, včetně jejich šéfa Ivana Bartoše. „Myslel jsem, že jsme slibovali, že budeme patřit na Západ. Minulý týden například americká sněmovna schválila návrh zákona chránící sňatky stejnopohlavních párů. To je správná cesta na Západ,“ vyjádřil se na sociálních sítích.

Zdroje: Piráti, Jsme Fér, iDNES, Twitter