Podzemní továrny z 2. světové války v Česku: Tajné haly, otrocká práce a stopy, které zůstaly pod zemí

Pod zemí v Česku se skrývají zbytky jedné z nejtemnějších kapitol války — obrovské podzemní komplexy, které nacisté budovali jako tajné továrny. Dnes jsou to chodby, sály a štoly plné stop po vězních i po rychlé, nelítostné „průmyslové“ práci v letech 1944–1945. Některé lokality jsou přístupné veřejnosti, jiné zůstávají zavalené nebo stále teprve čekají na odborný průzkum.

Podzemní továrna Richard: největší komplex v Česku

Komplex v Českém středohoří u Litoměřic vznikal v pískovcových a vápencových dolech, nacisté ho plánovali jako rozsáhlý podzemní závod pro válečnou výrobu. Stavbu řídila organizace Todt a pracovali na ní vězni z koncentračních a pracovních táborů; dodnes je to místo, kde se pohybovala smrt v podobě vyčerpání, nemocí a úrazů. Tento areál patří mezi nejrozsáhlejší památky tohoto typu na našem území.

Rabštejn: čtyřkilometrový labyrint v Českém Švýcarsku

Rabštejn u Jánské v Českém Švýcarsku je další příklad: v pískovcových skalách vznikla síť chodeb a jeskyní, které byly v závěru války využity jako podzemní závod související s leteckou výrobou. Dnes funguje v částech lokality muzeum a turistické trasy, které zpřístupňují čtyřkilometrové labyrinty — a návštěvníkům dělají mrazivou výpověď o tom, jak vypadala nucená práce v improvizovaných podmínkách.

Jihlavské podzemí a jeho temná kapitola

Jihlavské podzemí není sice „továrna“ v padesátikilometrovém rozsahu, ale i tady se ukrývá historie využití podzemních prostor během války. Komplex chodeb pod městem má stovky metrů a některé části byly upraveny či využity nacisty. Jihlavské katakomby dnes lákají turisty i zájemce o tajemno. Historici upozorňují, že právě městské podzemí často skrývá méně známé stopy tohoto období.

Proč vznikaly podzemní továrny?

Jak a proč tyto komplexy vznikaly? Odpovědí je jednoduchá kombinace: zvyšující se tlak spojeneckých náletů, naléhavá potřeba výroby zbraní a rozhodnutí přesunout klíčové provozy do krytých, skrytých míst. V praxi to znamenalo vyhlubovat štoly v dolech a skalách, budovat podpůrné haly, přivážet materiál a nasazovat tisíce vězňů a nucených pracovníků, kteří často umírali vyčerpáním, nemocemi nebo při nebezpečných pracích.

Někde jsou zachovalé dlouhé chodby, opuštěné haly nebo vstupy, jinde zůstaly jen fragmenty základů a zavalované štoly. Relikty jako zrezivělé kotle, kusy vybavení nebo zbytky provizorního ubytování dávají tušit, že pod zemí probíhalo masivní a brutální nasazení lidské síly. Mnohá místa jsou dnes památníky — připomínkou utrpení lidí, nebo turistickými atrakcemi, kde průvodci vyprávějí surové příběhy.

Práce badatelů, speleologů a pamětníků je klíčová. Odborné výzkumy, zakreslování map a záznamy veteránů pomáhají postupně odhalovat rozsah těchto sítí. V některých případech probíhá i archeologické ověřování nálezů — a díky archivům se daří rekonstruovat, jaké úkoly dané podzemí plnilo. Naopak části zůstávají neprozkoumané kvůli nebezpečí zřícení, kontaminaci nebo prostě proto, že jsou nesnadno přístupné.

Paměť obětí a pietní místa

Mnohé lokality jsou zároveň hřbitovy zapomenutých životů. Vzpomínky na nucené práce, na tábory poblíž firem a na pohřby bez jmen se promítají do současných snah označit a chránit místa. Veřejnost, obce a historické instituce často debatují, jak správně tyto lokality prezentovat. Mezi lákadlem pro turisty a vážným pietním místem bývá tenká hranice.

Některé objekty jsou otevřené: části Rabštejna jsou veřejně přístupné s expozicí, Jihlavské podzemí nabízí prohlídky a podzemní trasy pro turisty. Komplex Richard je předmětem zkoumání a ochrany — a regionální média i experti upozorňují na snahy udržet paměť na oběti a současně zpřístupnit historii veřejnosti bezpečným způsobem. Pokud se chystáte na výlet, vydejte se s průvodcem a respektujte pietu místa.

Podzemní továrny jsou do očí bijícím příkladem, jak se průmysl, válka a násilí propojují. Je důležité pamatovat na lidskou cenu, učit se z historie a zároveň se ptát, co zůstane po nás. Fyzické stopy jsou někdy tím posledním svědkem. Výzkum a péče o tyto lokality jsou proto nejen historickou prací, ale i morální výzvou.

Zdroje: Seznam Zprávy, IDNES, Wikipedie, RegionTourist, Jihlava