Pod korzárskou nebo pirátskou vlajkou: Jaký je vlastně rozdíl mezi námořními lupiči

Na první pohled se může zdát, že slova korzár a pirát jsou synonyma, jež vyjadřují stejný smysl. Pro oba je loď místem jejich obživy. Oba jsou nebezpeční pro druhé lodě, protože je přepadávají, a oba tak žijí mimo zákon. Přesto existuje mezi nimi zásadní rozdíl, který je dobré znát a který souvisí s námořní historií.

Námořní lupiči – postrach moří

Obchodní lodě bývaly vždy terčem námořních lupičů. Platí to už od starověku a aktuální je to i v současnosti. Jejich zlatá éra ale přišla zejména s kolonizací amerického světadílu, kdy lodě z Ameriky do Evropy převážely nejrůznější drahé zboží. Lupiči si tak poměrně snadno a bez lopotné práce mohli přijít na pěkný majetek.

Že je to výdělečná činnost svědčí i to, že moderní námořní lupiče při troše dobré vůle můžeme na moři potkat i v dnešní době. Operují zejména při pobřeží Jižní Ameriky a severní Afriky. Místo plachetnic ale mají motorové čluny a šavle nahradily automatické zbraně.

Kdo je to pirát

Piráti jsou námořní lupiči, kteří jednají na vlastní pěst a nezodpovídají se žádné autoritě. V době kolonizace poměrně hrubě a nevybíravě útočili na obchodní lodě a přístavy bez ohledu na to, které zemi patřily. Hlavní pro ně bylo získat co největší kořist. S posádkou lodě se příliš nemazlili. Buď ji pobili, případně prodali do otroctví.

Na některých ostrovech si vybudovali své základny – například na Madagaskaru či na ostrově Tortuga v Karibiku, o kterém je zmínka i v několika dílech filmové série Piráti z Karibiku. V 17. století patřil ostrov francouzské kolonii Saint-Domingue, dnes je součástí státu Haiti.

Mezi nejznámější piráty patřili Henry Morgan a Edward Teach zvaný Černovous (Blackbeard). Oba působili v oblasti Karibiku. Henry Morgan žil v 17. století a stal se nejznámějším vůdcem karibských pirátů. Jenže pak se v něm hnulo svědomí, vstoupil do anglických služeb a pustil se do potlačování pirátství. Nakonec působil jako výkonný guvernér Jamajky. Na jeho příkladě je vidět, že pirát nemusí skončit pouze na šibenici, ale také jako poměrně významná osoba.

Černovous v Karibském moři operoval se svou lodní flotilou jako pirát v 18. století. Ve filmu Piráti z Karibiku na vlnách podivna si ho zahrál Ian McShane. Černovous skončil neslavně s dvaceti bodnými a pěti střelnými ranami, což pochopitelně nemohl přežít, a to při blokádě přístavu Charleston v Jižní Karolině.

Kdo to byl korzár

Korzáři se stejně jako piráti živili kořistnickou činností na moři. Na rozdíl od pirátů ale měli oficiální povolení od krále a ve své domovské zemi nebyli za to stíháni. Jejich úkolem bylo zajímat obchodně lodě patřící nepřátelskému státu. Zisk z kořisti podléhal potvrzení státního úřadu, v Anglii to byl kořistní soud. Oprávnění ke korzárství se nazývalo kaperský list a dovolovalo zajmout občany jiného státu a zabavit jim zboží.

Mezi korzáry vynikl Sir Francis Drake, jenž byl dvorním korzárem královny Alžběty I. Přepadával převážně španělské lodě a kolonie v Karibiku. Za své věrné služby získal titul rytíře a místo v anglickém parlamentu. Zemřel na své poslední výpravě na úplavici poblíž Portobela v nynější Panamě.

Pařížský kongres udělal korzárství přítrž

Ve své domovské zemi byli korzáři považováni za mořské žoldáky. Když se rozhodli pověsit korzárský život na hřebík, mohli se vrátit a žít normální život, někdy i s poctami, často s nebývalým bohatstvím. Jestliže ale jejich licence od panovníka pozbyla platnost, tak se z korzárů stávali běžní piráti bez ochrany krále.

Pařížský kongres, který se konal v roce 1856, učinil praktikám korzárů přítrž. Evropské mocnosti se na něm totiž dohodly, že na moři již nyní bude operovat pouze národní námořnictvo.

Zdroj: storicang.it, wikipedia.org