Po stopách Oldřicha a Boženy: 14 km dlouhá procházka kolem Peruce a Stradonic

Před více než tisíci lety, na přelomu prvního tisíciletí, lovil přemyslovský kníže Oldřich v lesích poblíž Peruce, vesnice nedaleko královského města Loun. Kníže narazil na krásnou mladou ženu se jménem Božena, která prala prádlo u pramene. Podle legend Oldřich, přestože byl již ženatý, neodolal Boženině kouzlu. Důsledkem bylo početí dítěte, které bylo později pojmenováno Břetislav…

Boženin význam 

Břetislav se stal významným válečníkem a jeho úspěchy na bojišti mu vynesly přezdívku „český Achilles“. Je mu také připisováno, že byl prvním přemyslovským knížetem v Čechách i na Moravě. Lesní setkání Oldřicha a Boženy přímo vedlo k přežití a rozkvětu přemyslovské dynastie na více než 300 let. Po narození Břetislava dynastie dala vzniknout dalším 20 českým panovníkům a dokonce (krátce) i císaři Svaté říše římské. Všichni byli přímými potomky Břetislava.

Božena byla skutečně zachránkyní českého rodu Přemyslovců. Oldřich měl dva bratry, ale jeden z nich, Jaromír, byl kastrován nejstarším sourozencem, Boleslavem III. Sám Boleslav III. byl uvězněn v Polsku a pravděpodobně měl pouze dceru. Oldřich byl tedy tím Přemyslovcem, který mohl mít syna a dědice. Jeho první manželka s ním údajně neměla žádné děti.

Potřeby potomstva

O Boženině nízkém původu se zmiňuje Kosmova kronika, která uvádí, že se s ní Oldřich poprvé setkal při projíždění vesnicí. Tato kněžna byla jedinou neurozenou panovnicí na českém trůně, neboť to byla žena z lidu. Kronikáři ji však považovali za skutečnou českou kněžnu, ne za pouhou milenku Oldřicha. V každém případě ji za rolnickou ženu považoval i autor Dalimilovy kroniky z počátku 14. století.

Pokud byla Božena skutečnou historickou postavou, k jejímu setkání s Oldřichem mohlo dojít kolem roku 1001, tedy nedlouho před Oldřichovou emigrací z Čech. Odešel by tedy ze země nejen s matkou a bratrem, ale nejspíš i těhotnou druhou manželkou nebo tehdy jen milenkou. Skutečnost ale mohla být mnohem prostší. Zvyk v té v době byl takový, že pokud byla manželka panovníka neplodná, vybrala mu jednu ze svých dívek, v tomto případě tedy Boženu. Z dětí Oldřicha a Boženy známe jen syna Břetislava, příštího přemyslovského panovníka.

Po manželově smrti v roce 1034 se pravděpodobně stáhla do ústraní do Staré Boleslavi. Svého muže přežila o 18 let a zemřela v roce 1052. Její syn Břetislav ji měl v úctě a její ostatky nechal pohřbít v kostele sv. Václava ve Staré Boleslavi, tedy na jednom z nejposvátnějších míst Přemyslovců. Můžeme to považovat za důstojnou poctu pro ženu, která jistě neměla lehký život, a přesto se zasloužila o to, aby rod Přemyslovců nevyhynul.

Historické a výletní místo

Vypráví se, že ono místo u Boženina pramene bylo zřejmě zastíněno duby. Jeden z dubových stromků, které v té době rostly, přežil nejen zbývající roky vlády Přemyslovců, ale i následujících 700 let. Strom, dnes známý jako „Oldřichův dub“. Dodnes stojí u potoka protékajícího pod vesnicí Peruc a byl svědkem více než tisíce bouřlivých let české historie. Je to pravděpodobně nejznámější strom v zemi.

Na svahu nad Boženiným pramenem byla ve 12. století postavena románská tvrz, kolem které vyrostla vesnice Peruc. Perucská tvrz byla v následujících staletích několikrát přestavěna a rokoková podoba, kterou vídáme dnes, byla vytvořena velkou rekonstrukcí v 18. století. Působivý zámek Peruc a přilehlá galerie s díly českého kubistického malíře Emila Filly (který na zámku pobýval v letech 1947 až 1952) jsou návštěvníkům během sezóny k dispozici.

Výletní trasa 

Navrhovaná trasa vede většinou po značené naučné stezce (s 20 informačními tabulemi), která vede kolem obce Peruc a poté vede po hřebeni nad Débeřským potokem, přičemž se podél potoka vrací zpět do Peruce. Trasa je rozšířena o návštěvu rozhledny Stradonka, postavené v roce 2009 na valu Hradiště Stradonice. Toto prehistorické místo nabízí nádherné výhledy na sopečné kopce na severu a bylo osídleno již v době kamenné. Opevnění kolem oválného místa bylo většinou postaveno v době železné keltskými osadníky, pravděpodobně jako rituální centrum.

Celková trasa dlouhá 14,4 km zahrnuje 260 m převýšení. První úsek stezky po dobrých širokých cestách (kolem obce/zámecké oblasti a po hřebeni první km – až k turistické chatě Krásná vyhlídka) je sjízdný s kočárkem. Další trasa vede převážně po lesních a lučních stezkách, které sice nejsou náročné, ale s kočárkem by mohly být náročné. Občerstvení si můžete dát v příjemné kavárně hned pod zámkem v Peruci na hlavní silnici. Na jaře a v létě je obvykle otevřena o víkendech. Občerstvení může být k dispozici v areálu zámku nebo parku v závislosti na ročním období.

Zdroje: 

HRDINA, K. Kosmas – Kronikář Čechů.

KLAUS, A. Peruc.

AUGUST, K. Hrady, zámky a tvrze Království českého.