O tom, jak povodně roku 2002 pomohly odhalit utajovanou stanici metra Klárov

V loňském roce uplynulo již 50 let od otevření prvního úseku pražského metra, který vede mezi Kačerovem a Florencem na lince C. Dnes je zde 61 stanic a tři linky. Věděli jste ale, že existuje i tajná stanice metra, známá jako Klárov? Byla klasifikována jako důvěrná a patřila k nejlépe střeženým tajemstvím komunistické éry.

Projekt

„Další stanice: Klárov!“ je oznámení, které nikdy neuslyšíte. A to z dobrého důvodu. Ačkoli stanice existuje, nikdy nebyla otevřena pro veřejnost.

Stanice Klárov pochází z 50. let 20. století, kdy v čele Československa stál komunistický vůdce Klement Gottwald a svět se uprostřed studené války rozděloval. Tehdy se opět ozývala myšlenka vybudovat v Praze podzemní železniční síť. Pro plánování projektu byl do Budapešti vyslán tým inženýrů, kteří měli využít odborných znalostí svých maďarských protějšků. Po návštěvě tým vypracoval vlastní plány pro podzemní železniční tratě v československé metropoli.

Klárov alias K-111

Přípravné práce postupovaly dobře, dokud nebyl projekt na příkaz Kremlu přes noc odložen. Sověti se na myšlenku vybudování pražského metra dívali pozitivně, ale vedoucí představitelé upřednostňovali řešení naléhavějších ekonomických otázek. A tak plány na podzemní železniční systém potkal stejný osud jako mnoho dalších infrastrukturních projektů na konci 20. století.

Předběžné studie byly opět opuštěny a odloženy na neurčito. Ale ne všechny. Jedna stanice unikla pozornosti Moskvy, a tou stanicí byla stanice Klárov. Československé ministerstvo vnitra pokračovalo ve výstavbě stanice v přísném utajení. Práce na stanici Klárov začaly v roce 1953, přičemž vláda využila současné výstavby největší Stalinovy ​​sochy na světě, která se nacházela jen pár set metrů odtud. To umožnilo plánovačům nenápadně odklonit tramvajové tratě a vyhnout se zvědavým pohledům, když práce probíhaly.

Projekt byl klasifikován jako přísně tajný, s nejvyšším stupněm utajení, s krycím názvem „Budova K- 111“. Jeho výstavba byla dokončena o několik let později, v roce 1957.

Stanice, kryt, nebo obojí?

I dnes zůstává původní funkce „budovy K-111“ záhadou. Byl Klárov zamýšlen jako stanice metra? Nebo jako protiletecký kryt? Nebo obojí? Pro historiky je pravděpodobnější druhá hypotéza.

V 50. letech 20. století začaly úřady stavět protiletecké kryty. Studená válka byla v plném proudu a geopolitická bezpečnost se zhoršila. Pokud by se do té doby postavily stanice metra, poskytovaly by úkryt v případě války. Na vybudování sítě metra se stanicemi a tunely však nebylo dost peněz. Proto bylo dohodnuto, že stanice by mohly být použity jako kryty. Tunely by byly vykopány později, jakmile budou k dispozici potřebné finanční prostředky. Úřady proto začaly s výstavbou svého prvního krytu, přímo naproti Strakově akademii, kde sídlí vláda. Stanice Klárov měla být krytem pro vládu, a proto byl projekt dlouho utajen.

Stanice Klárov byla strategicky umístěna na křižovatce dnešního nábřeží Edwarda Beneše a ulice U Bruských kasáren, pod Kramářovou vilou, sídlem českého premiéra, naproti vládnímu sídlu ve Strakově akademii. Výstavba stanice metra v této odlehlé, málo frekventované části města by vás mohla přesvědčit, že jediným účelem projektu, byť jen zpočátku, bylo poskytnout útočiště vysokým členům strany.

Povodně v roce 2002 vyvolávají zvěsti…

V 60. letech 20. století se znovu objevil projekt výstavby podzemní železniční sítě v Praze. Dne 9. května 1974 byl za velkého povyku slavnostně otevřen první úsek linky C mezi Sokolovskou (dnes Florenc) a Kačerovem. O čtyři roky později byla otevřena linka A, v roce 1985 následovaná linkou B. Stanice Klárov nakonec nikdy nebyla obsluhována metrem. Z technických i finančních důvodů linka A zastavovala v nedaleké stanici Malostranská, která je jen několik set metrů daleko.

Tajemství stanice Klárov mohlo být utajeno mnohem déle, nebýt historické povodně Vltavy v roce 2002, která pomohla odhalit tajemství Klárova. V tomto roce se hladina řeky zvýšila na rekordní úroveň a způsobila vážné škody, zaplavily se části města a nejméně 16 stanic metra bylo zcela pod vodou. Odstranění vody, vyčištění stanic a konečné obnovení provozu na jednotlivých linkách trvalo několik měsíců.

Uprostřed těchto záplav si pracoviště Povodí Vltavy všimlo podezřele vysokého objemu vody odčerpávané z Malé Strany. To podnítilo spekulace o možné existenci podzemního komplexu v Praze, který nebyl široké veřejnosti znám. Až o deset let později bylo tajemství Klárova oficiálně odhaleno. Spis o „budově K-111“ byl odtajněn a Češi se konečně dozvěděli pravdu o této stanici, postavené v 50. letech 20. století a nikdy nezpřístupněné veřejnosti.

Přístup je dodnes přísně omezen

Vchod do stanice Klárov, naproti vládnímu sídlu, je dodnes přísně střežen. Celou oblast je monitorována kamerovým systémem a policisté hlídají nedalekou Strakovu akademii a koutkem oka sledují potenciální vetřelce.

Když Radio Prague International kontaktovalo Dopravní podnik hlavního města Prahy (DPP) s žádostí o návštěvu, úřad odmítl s odvoláním na bezpečnostní obavy. Státní podnik je za lokalitu zodpovědný od 70. let 20. století a v současné době prostor využívá jako technické velitelské centrum. Před několika lety DPP povolil vybraným novinářům, aby se podělili o vzácné fotografie interiéru stanice, které poskytly lepší představu o podzemních prostorách na Klárově. Za dveřmi se nachází strmé kovové schodiště s nákladním výtahem.

Stanice se nachází 50 metrů pod úrovní terénu. Několik místností bylo vybaveno a zbývá jen několik holých tunelů. Tyto tunely, bez kolejnic a vývodů, slouží jako připomínka funkce, kterou by mohly mít, kdyby jejich existence byla utajena.

Zdroje:

Český rozhlas

OPPELT, D. Nejstarší stanice metra je Klárov.