O tom, jak bobr evropský ušetřil české vládě 30 milionů korun a udělal práci za ni

Na začátku roku 2025 přispěla aktivita bobrů v chráněné krajinné oblasti Brdy v České republice k obnově mokřadního ekosystému. Rodina bobrů postavila řadu přehrad, které shodou okolností splnily environmentální cíle české vlády, která svůj navrhovaný projekt od roku 2018 z byrokratických a finančních důvodů odkládala…

Souvislosti

Oblast Brdy, která se nachází jižně od Prahy, byla zasažena umělými odvodňovacími systémy zřízenými Vojenským újezdem Brdy, což vedlo k degradaci životního prostředí. O několik desetiletí dříve vojáci vyhloubili obtokové kanály, aby odváděli vodu z půdy, a přeměnili tak mokřad na suchý terén. V roce 2016 byla na místě zrušeného vojenského újezdu a některých okolních oblastí zřízena Chráněná krajinná oblast Brdy.

Správa chráněné krajinné oblasti Brdy si uvědomila ekologické škody a v roce 2018 vypracovala plány na výstavbu malých přehrad, které by obnovily mokřad a ochránily řeku Klabavu před sedimentací a znečištěním kyselou vodou z blízkých rybníků. Byrokratické překážky, nevyřešené spory o vlastnictví půdy a finanční omezení však vedly k výraznému zpoždění v realizaci projektu.

Jenže, kde se vzal, tu se vzal…

Vše ale vyřešili bobři. Začátkem roku 2025 rodina bobrů evropských (Castor fiber) přirozeně postavila řadu přehrad na stejných místech, kde byla zamýšlena infrastruktura plánovaná člověkem. Bobři použili dřevo, bláto a kameny k vytvoření konstrukcí, které zpomalily odtok vody a obnovily mokřadní prostředí. Toto spontánní úsilí o obnovu vedlo k prosperujícímu ekosystému, který prospíval místní divoké zvěři, jako jsou vzácní raci, žáby, vodní hmyz a druhy ptáků závislé na mokřadních stanovištích.

Odborníci poznamenali, že bobři jsou instinktivní inženýři schopní měnit krajinu tak, aby podporovali zadržování vody a biodiverzitu. Jejich činnost pomáhá regulovat tok vody, zmírňovat erozi půdy a zlepšovat filtraci vody, což z nich činí zásadní faktory pro zdraví mokřadů. Bobří hráze v Brdech nejenže obnovily fungující mokřad, ale také poskytly dlouhodobé výhody snížením rizika povodní, prevencí sucha a udržováním vyváženého ekosystému.

Reakce a uznání

České orgány ochrany přírody ocenily bobry za jejich nečekanou, ale efektivní environmentální práci. Bohumil Fišer, vedoucí chráněné krajinné oblasti Brdy, uvedl, že „příroda si udělala svou vlastní cestu“. Bobři dosáhli požadovaných ekologických výsledků „prakticky přes noc“. Odhadované úspory nákladů pro českou vládu činily 30 milionů českých korun (1,2 milionu USD), protože projekt byl dokončen bez lidské práce a techniky.

Zoologové a environmentalisté zdůraznili širší význam této události a posílili roli bobrů jako „ekosystémových inženýrů“. Tento případ přispěl k rostoucím diskusím v Evropě o přínosech programů na obnovu bobrů v divočině, zejména v regionech, kde jejich činnost podporuje zvládání povodní, ochranu vodních zdrojů a obnovu mokřadních stanovišť.

Něco o bobrovi

Bobr evropský (Castor fiber) je až metr dlouhý, zavalitý hlodavec s hustou srstí a dlouhým plochým ocasem. Je zcela přizpůsoben životu ve vodě. Buduje soustavy kanálů, nor a bobřích hrází. Jeho potravu tvoří větvičky, lýko a různé byliny. Bobr evropský dosahuje hmotnosti až 30 kg. Po jihoamerické kapybaře je druhým největším hlodavcem. Tělo je porostlé velmi hustou černohnědou srstí o hustotě až 300 chlupů na mm2.

Je dokonale přizpůsoben životu ve vodě díky plovacím blanám, které jsou na zadních končetinách, a uzavíratelným nozdrám. Uzavřít může také tlamu ihned za řezáky, což umožňuje využití zubů jako nástrojů i ve vodě. Oči bobra chrání průhledné víčko, tzv. mžurka. Výměšky zvláštní žlázy impregnují srst. Pod vodou vydrží až 20 minut. Chapavé přední končetiny díky pátému částečně protistojnému prstu usnadňují především stavbu obydlí. Bobr evropský je chráněn jak českou (zákon č. 114/1992 Sb., silně ohrožený druh), tak evropskou (Směrnice 92/43/EEC) legislativou.

Migrace a výskyt

Do ČR se po svém přechodném vyhubení na přelomu 18. a 19. století začal vracet migrací z Rakouska ve druhé polovině osmdesátých let 20. století. V Česku se vyskytuje v povodí Labe, Moravy, Odry, Dyje a Dunaje. Objevuje se i na Kateřinském potoku, Mži, Radbuze, Křemelné a také Řezné v Plzeňském kraji. V posledních letech se objevil i na Úhlavě a Desné a také v okolí Chebu na přítocích řeky Ohře.

Aktuálně se bobři vyskytují i na řece Olšavě v okolí Uherského Brodu, na Tišnovsku na řece Svratce a na Rožnovské Bečvě. V celé ČR žilo v roce 2008 přes 1000 bobrů, z toho v luzích Litovelského Pomoraví (zejména v Července u Olomouce) asi 300 ks. A v oblasti lužních lesů jižní Moravy, od Lednicko-valtického areálu po oboru Soutok, asi 500 ks. Ve Středočeském kraji byl k roku 2020 zaznamenán jeho výskyt na Berounce a Vltavě, kam se rozšířil po reintrodukci z Bavorska přes Český les (v Praze odhadem 100 jedinců).

Bobr v Brdech

Kolonie bobra v Brdech je součástí většího oživení populací bobra evropského v České republice, přičemž odhady uvádějí přibližně 15 000 jedinců v celé zemi. I když bobři mohou někdy vytvářet nežádoucí aktivity v podobě kácení stromů nebo zaplavováním zemědělské půdy, úředníci poznamenali, že lokalita v Brdech se nachází daleko od zemědělské půdy. To umožňuje dlouhodobé soužití s ​​bobry. Úřady neočekávají žádné významné konflikty s bobří kolonií alespoň v příštím desetiletí.

Věřím, že tam žádné konflikty nebudou, a pokud ano, nebudou za to vinni bobři, ale lidé. Já pořád říkám, že příroda má svoji logiku, jenomže člověk to zatím ještě nedokázal pochopit. Takže příště, jedině na poradu s bobry 🙂 Jinak, pokud by aktivita bobra přeci jen způsobila nějakou škodu na soukromém majetku, dovolují zákonné normy ČR zažádat o náhradu škody.

Zdroje:

ANDREI, M. Bobři postavili přehradu zadarmo.

KAČÍRKOVÁ, I. Bobr evropský (Castor fiber).

www.nationalgeographics.com

Česká televize.