Lípa jako národní symbol České republiky aneb Strom, který provázel život člověka od narození

Napadlo vás někdy, proč je lípa český národní strom? Lípa se stala pro svou vůni, půvabnou korunu i vlídný stín symbolem ochrany, pomoci a lásky. Lidé věřili, že dokáže odehnat zlé duchy a svou energií zbaví člověka chmurných myšlenek...

Symbolika lípy

Lípa patřila mezi jeden ze dvou stromů, které indoevropské kmeny od nepaměti uctívaly. Asi nebudeme daleko od pravdy, když připustíme, že volba padla na lípu právě proto, že naše předky udivovala svou mohutností a dlouhověkostí. Druhým takovým stromem byl dub. Dohromady s lípou tvořily silnou významovou dvojici. Dub v ní zastával roli mužského prvku, lípa ženského. Tuto symboliku přijali za svou v pozdějších dobách Slované, Baltové a Italici.

Lípa je rozšířená po celém mírném pásu severní polokoule, kde se vyskytuje asi 30 až 40 druhů. V České republice jsou původní jen dva druhy: lípa velkolistá a lípa malolistá neboli srdčitá. V době národního obrození ale doznala symbolika stromů významných změn. Ve středoevropském kontextu byl dub stále více spojován s německým národem, zatímco lípa se slovanským. Vše vyvrcholilo na Všeslovanském sjezdu v Praze roku 1848, kde se lípa stala stromem Slovanů i oficiálně. Od té doby ji za svůj národní strom považují i Češi.

Pohanské hodnoty a dřívější využití

Nikdy neříkejte, že Slované nejsou pověrčiví lidé. Lípa byla vždy spojována se spravedlivými duchy a ochranou. Rodiny do ní věšely náboženské obrazy a ikony a to je důvod, proč ji vídáte růst blízko domů, protože lidé věřili, že je nemůže zasáhnout blesk. Může utrpět obrovské škody a přesto přežít stovky let, a pokud má opravdu tuhý kořínek, není raritou, že se dožívá i tisícovky let.

Zpočátku lípu používali lidé pracující se dřevem. Jelikož se jedná o měkké dřevo s nízkou texturou, bylo snadné z ní vyrobit dřevěné nástroje, hudební nástroje a umělecká díla. Dítě se mohlo houpat v kolébce vyrobené z lípy a zemřelí byli pohřbíváni v rakvi vyrobené z lípy, takže můžeme říci, že lípa provázela život českého člověka. Dřevorubci, kteří žili v blízkosti lesů, chovali také včely a brzy se zjistilo, že med vyrobený z lipových květů byl velmi žádaný pro svou jedinečnou chuť a účinky.

Později se strom používal pro své stínící vlastnosti, a proto je mnoho pražských ulic lemováno lípami. Po třicetileté válce byla lípa oblíbená v královských zahradách pro svůj stín, vůni a podzimní barvu. Lípa (i když ne všechny druhy) má léčivé účinky pro léčbu různých neduhů, od problémů s vnitřními orgány, kdy se používá k přípravě čaje, až po přímou aplikaci na kožní problémy (lípa má podobné vlastnosti jako kalamín – tj. oxid zinečnatý). Míza z květu se dříve používala i jako parfém.

Pokud navštívíte Václavské náměstí, najdete lípy lemující bulvár. Stejně tak Pařížská ulice, ulice Na Příkopě, Vinohradská, Národní, nábřeží atd. Ve skutečnosti je téměř každá ulice nebo křižovatka ve městě, kde rostou stromy, pravděpodobně lípa.

Další symbolika

Ve výzdobě budov z přelomu minulého století, tj. kolem roku 1900, se podívejte pozorně a uvidíte lipové listy nejen jako dekoraci, ale i jako symboly českého nacionalismu usilujícího o oddělení od Rakouska-Uherska. Mnoho státních symbolů, včetně prezidentské standarty, má lipové listy a vojenské uniformy a medaile je mají také. Například starý Československý vojenský kříž má trs lipových listů a ratolestí.

Z náboženského hlediska jděte do jakéhokoli kostela a je pravděpodobné, že jakékoli dřevěné sochy svatých nebo dřevěný oltář jsou vyrobeny z lípy. Některé z nejznámějších betlémů v zemi jsou rovněž z lípy. V pohanské mytologii byla lípa zasvěcena bohyni lásky.

V umění, pokud jste fanouškem díla Alfonse Muchy Slovanská epopej,  je lípa a její listy viditelná na mnoha jeho obrazech, které zobrazují slovanské dějiny. Konkrétně v obraze Slované v pravlasti, který je inspirován slovanskou mytologií. Alfons Mucha ji použil jako symbol slovanského národa, který uctíval přírodu. Na této malbě je strom viditelný v pozadí a symbolizuje spojení Slovanů s přírodou.  Jak již bylo zmíněno výše, použití lipového listu v dekoraci bylo vnímáno jako velmi nacionalistický symbol ještě před první světovou válkou.

Léčivé účinky

Jako droga se užívá květ i s listem. Sbírá se ještě před plným rozkvětem, neboť v něm nesmějí být plody. Natrhané květy se suší a používají pro přípravu lipového čaje nebo kombinovaných léčivých směsí. Při sběru je třeba dát pozor na záměnu s lípou stříbrnou nebo lípou americkou, jejichž květy nemají žádané účinky. Záměna s lípou velkolistou či s jejím křížencem s lípou malolistou není na závadu. Účinné látky mají široké spektrum použití, neboť mají účinky antispasmodické (proti křečím), diaforetické (zvyšují pocení), sedativní (uklidňující), hypotensivní (snižující krevní tlak), zvláčňující pokožku a slabě astringentní (svíravé).

Čaj (často používaný ve směsi s bezem černým nebo hluchavkou bílou) se proto používá při onemocněních dýchacího ústrojí, zejména při nachlazení a při kašli, kde pomáhá uvolňovat hleny. Dále je užíván při potížích s ledvinami a močovým měchýřem. Uvádí se užitečnost i při slabších problémech se žlučníkem. Reguluje činnost trávicího ústrojí. Odvar pomáhá při nervovém napětí a úzkostlivosti, snižuje cholesterol a zpevňuje cévy.

Listy spařené vodou a smíchané s vínem se používají jako obklady při popáleninách a svalových křečích. Nektar sbíraný včelami z květů lípy má nezaměnitelnou vůni. Ve formě lipového medu se hojně používá v lidovém léčitelství. Lipové lýko se používalo k výrobě obuvi a provazů. V současnosti nachází uplatnění v košíkářství a při výrobě dekorací.

Památné stromy a aleje

Nejmohutnější památné lípy malolisté České republiky:

Tatrovická lípa (okr. Sokolov) – 1122 cm (1998)
Horní Popovská lípa (okr. Jáchymov) – 907 cm (2004)
Lípa v Lipce (okr. Chrudim) – 870 cm (2001)
Tajemná lípa (vojenský újezd Ralsko) – 856 cm (2002)

Některé stromy (vlivem věku, chorob či povětrnostních podmínek) již o část kmene přišly, takže rekordních hodnot dosáhly v minulosti. Je to například zmíněná Tatrovická lípa, která měla do vichřice roku 1997 obvod 1650 cm, Lípa na Babí (okr. Český Krumlov), jejíž kmen o 947 cm poškodil blesk. Dále zaniklá Lípa v Křemenité (okr. Sokolov) s původním obvodem 946 cm, Maškovická lípa (okr. Ústí nad Labem) s částečně odumřelým kmenem, který dříve dosahoval 933 cm a Jemčinská lípa (okr. Jindřichův Hradec). Ta o původní kmen o obvodu přes 850 cm přišla roku 2006.

Za nejstarší živé lípy malolisté jsou považované Žeberská lípa (okr. Chomutov – přes 700 let), Lípa v Lipce (600 let), Lípa na Babí (550 let), Maškovická lípa (500 let) a Horní Popovská lípa (přes 400 let).

Pro zajímavost některé významné aleje lípy jako Alej u minerálního pramene (okr. Tachov), Alfrédovská alej ve stejném okrese, Alej vzdechů – Plasy (okr. Plzeň-sever), Lipová alej ve Žlebech (okr. Kutná Hora), Alej ke sv. Anně (okr. Domažlice) a další. 

Zdroje: 

HEJNÝ, S. Květena a stromy ČR.

VLTAVSKÝ, O. Symboly České republiky a jejich historie.

www.ekonews.cz