Len: Nenápadná a trochu zapomenutá textilní rostlinka, která umí vyklíčit při velice nízkých teplotách

Len patří mezi nejstarší textilní vlákna na světě. Lidstvu známý nejstarší dochovaný artefakt lněných šatů pochází z Egypta z období před pěti tisíci lety. Ovšem další nálezy potvrzují, že jen člověk využívá mnohem déle...

Historické nálezy

Experti soudí, že jen člověk využíval už před více než 30 000 lety. Při environmentálním zkoumání změn klimatu paleobiologové vedle sběru vzorků pylů prehistorických rostlin a stromů náhodou objevili ve vrstvách jílu lněná vlákna. Radiokarbonová metoda jim přisoudila stáří až 36 000 let. Tento překvapivý nález se udál na úpatí Kavkazu, v gruzínské jeskyni Dzudzuana v roce 2009. Zajímavostí tohoto objevu mimo jiné je, že připravil naše Dolní Věstonice o světové prvenství.

Právě otisky tkanin na hliněných plastikách a hrudkách z moravského paleolitického naleziště (28 000 let  př.n. l.) byly do té doby nalezeny za nejstarší doklad výroby textilu. Na základě gruzínského nálezu se usuzuje, že pravěký lovec-sběrač nesbíral jen lněná semínka na jídlo, ale využíval i lněných stonků. Rozhodně si ale nemůžeme myslet, že nosil oblečení z lněného plátna. Jednodušší pro něj stále bylo svůj tepelný komfort zajistit kožešinami.

Nalezená vlákna byla kroucená, neolitický člověk z nich tedy vytvářel provázky, které mu pomáhaly při každodenních činnostech, a nitě, kterými sešívaly kožešiny či boty. Vlákna také pravděpodobně splétal technikou podobnou dnešní tzv. makramé. Mohl si tak vyrábět pokrývky hlavy, kůže apod. Len dokonce obyvatelé gruzínské jeskyně barvili černými, šedými, tyrkysovými i růžovými pigmenty. A ač se nám dnes mohou tyto lněné výrobky zdát sebeprimitivnější, tehdejším lidem zvýšily šanci na přežití v drsných podmínkách kavkazských hor.

Český len

Tradice zpracování lnu pro textilní výrobu v našich zeměpisných šířkách spadá opravdu do hluboké minulosti. Po staletí byl u nás zpracován od semínka po konečný produkt. Byly doby, kdy jsme patřili do pěti nejvýznamnějších pěstitelských oblastí přadného lnu v Evropě. Ty doby jsou však ty tam. Pokud se tedy potkáte s pojmem „český len“, lze jej vnímat ve dvou rovinách. S tzv. českým lnem jako surovinou se můžete setkat pouze v potravinářském průmyslu, protože jen olejný, který se právě v potravinářském průmyslu využívá, se u nás skutečně pěstuje.

Pokud se však s pojmem „český len“ setkáte v souvislosti s látkami či módou, tak prosím takový len vnímejte jako materiál, který se u nás pouze tká z dovozové příze. Len u nás také už jako hotová, utkaná textilie prochází posledními úpravami a barví se, takže se často i tento jen považuje za český.Tkalcovny by možná rády opět tkaly i z ryze české suroviny, zpracovatelé by možná rádi upravovali taktéž metráž z místních surovin, faktem však je, že se téměř nepěstuje. Posledních pár hektarů posetých modrými květy přadného lnu lze vidět maximálně v podhůří Jeseníků, kde se nedaleko Šumperka pěstuje pro výzkumné účely.

Pěstování v Evropě

V Evropě se len v současnosti pěstuje na více než 100 000 hektarech, v minulém roce to bylo dokonce na více než 180 000 hektarech. U nás se ještě v 80. letech pěstoval na více než 20 000 hektarech osevní plochy. V 90. letech u nás produkce rapidně klesla, nicméně i tehdejší celosvětovou krizi naše lnářství překonalo. Na přelomu tisíciletí existovaly i optimistické výhledy na opětovné zvýšení pěstebních ploch. Přesto nakonec tehdejší agrární politika a levné dovozy z Východu tradičního pěstování a zpracování lnu v Česku prakticky pohřbily.

Na druhou stranu lze říct, že i tak je příjemnější tkát český len ze surovin, které rostou přímo v Evropě a nemají za sebou tak náročný a nákladný transport ze vzdálenějších koutů světa jako jiné textilní materiály.

Výzkumy

Len i bavlna jsou přírodní vlákna. Len je nejstarší textilií světa, bavlna si zase hájí prvenství jako nejpoužívanější látky na světě. A jak je to ve skutečnosti s jejich dopadem na životní prostředí? Je ekologicky šetrnější len, nebo bavlna. Odpověď našli výzkumníci ve Francii. Francouzi si jako referenční výrobky vybrali košile, jednu lněnou a jednu bavlněnou a posuzovali jejich dopad na životní prostředí během celého jejich životního cyklu, tedy od pěstování rostlin, přes výrobu, dopravu až po vlastní nošení.

Cílem bylo kvantifikovat spotřebu energie a vliv na životní prostředí za každou fázi životního cyklu košil a zároveň porovnat zásadní indikátory za celou existenci výrobků. U spotřeby energie za celý životní cyklus se košile příliš neliší. Lněná košile podle výzkumu spotřebuje za celou dobu své existence o 14 % energie více než bavlněná. Enormní rozdíl je ovšem znát spotřebou vody. Lněná košile za svou existenci spotřebuje 4krát méně vody než košile bavlněná. Rozdíl vychází z produkce bavlny, která potřebuje velmi intenzivní zavlažování, zatímco len vystačí s přírodními srážkami.

Dále bylo zjištěno, že bavlna, resp. v tomto případě referenční vzorek bavlněné košile, zatěžuje vodní zdroje chemickými látkami téměř osminásobně více než lněná. Tento velký rozdíl vychází především z fáze kultivace. K produkci bavlny je potřeba více pesticidů a dalších toxických chemikálií, které se u lnu nevyužívají vůbec. Výzkum uvádí, že na hektar lnu se průměrně spotřebuje 2395 g pesticidů, na hektar bavlny cirka 5020 g.

Suma sumárum oba zkoumané materiály mají za svůj životní cyklus téměř totožný vliv na globální oteplování. Bavlna vychází trošku lépe také při potřebě energie, která se u lnu výrazně zvyšuje jeho náročnějším žehlením. Nicméně výsledky dalších tří indikátorů hovoří jasně pro len jako šetrnější textilní vlákno. Len asi o 8krát méně znečišťuje vody pesticidy a herbicidy a za svůj životní cyklus spotřebuje 4krát méně vody.

Len v evropském významu

Evropský průzkum zaměřený na lněné produkty zjistil, že 57 % dotázaných si myslí, že len je exotická rostlina a 19 % vůbec nemá ponětí, kde roste. Vzhledem k tomu, že v Evropě vyrůstá 80 % jeho celosvětové produkce, jsou tyto výsledky poněkud zarážející. Ostatně jak moc dobře známe len u nás, kde ještě v nedávné minulosti pole modrých květů zdobily českou krajinu a v nejedné obci fungovala fabrika na jeho zpracování?

Zmínky o lnu se objevují v čínských rukopisech i Bibli. Archeologické nálezy dochovaných oděvů se objevují napříč kontinenty. I když tisíciletá tradice pěstování a prakticky celosvětové rozšíření znemožňují zcela přesně určit jeho prapůvod, je s hrdostí považován za evropskou rostlinu.

Hlavní typy

Len setý, kterému se lidově říkalo trhovníček, má přímou štíhlou lodyhu s nenápadnými přisedlými listy, rozvětvenou do chudého květenství. Charakteristické jsou jeho zpravidla světlomodré pětičetné kvítky protkané modrými žilkami. Plodem lnu je pětipouzdrá tobolka obsahující olejnatá semena. Této jednoleté rostlině vyhovují především podhorské oblasti s vyšší srážkovostí v kombinaci s dobře propustnou půdou. Zajímavostí je, že lněná semena dokáží vyklíčit už při teplotách kolem 2°C.

Len setý se dělí na dva základní užitkové typy, a to na len přadný a len olejný. Len přadný má delší, jemnější a málo rozvětvený stonek. Hlavní z něj získávanou surovinou jsou stonky, které se zpracovávají na dlouhá vlákna a koudel (krátké vlákno). Vyrábějí se z něj tkaniny, pytle, motouz, cigaretové papírky. Semena představují pouze vedlejší produkt, z něhož se vyrábí technický olej (výroba barev, fermeží, laků, linolea, imitací kůže). Extrahovaný šrot a pokrutiny je možné použít ke krmným účelům.

Len olejný má kratší a silnější stonky s rozvětveným květenstvím a větším počtem tobolek. Semena lnu se využívají v potravinářství, krmivářství a k technickým účelům. Stonky jsou vedlejším produktem, vlákno je hrubší než u přadného typu a obtížněji spřadatelné. Je možné je zpracovávat na koudel nebo pro papírenský průmysl.

Skromné nároky a velké plusy

Len se snadno přizpůsobuje všem typům půdy a pěstiteli je velmi ceněn, protože ji na konci sezóny zanechává ve vynikající kondici a prakticky bez plevelů. Svým způsobem chrání půdu i vodní zdroje. Nepotřebuje zavlažování, (prozatím) mu v našem evropském klimatu stačí dešťová voda.

V Evropě se každoročně vypěstuje kolem 100 00 tun přadného lnu. Toto množství je odvislé od velikosti pěstební plochy, jež se každý rok mění. Dokážete si představit, kdyby lněná pole nahradila bavlna? Tímto krokem by na stejně velké ploše produkce textilního vlákna vzrostla spotřeba vody o šest set padesát miliard kubíků! Naopak kdyby si zítra všichni Francouzi koupili lněnou košili místo bavlněné, ušetřilo by se tolik vody, kolik za rok vypije celá Paříž.

Zanedbatelná rozhodně není ani informace o tom, že jeden hektar lnu na sebe váže cirka 3,7 tuny CO₂. Co to znamená? Evropská pole, na kterých se pěstuje len ke spřádání, ročně pohltí 250 000 tun CO₂. Pro přesnější představu je to množství uhlíkových emisí, které by vyprodukoval Renault Clio, kdyby 62 000krát objel svět.

Zdroje: 

www.lnene.cz

KOUTNÁ, H. Historie pěstování lnu na Šumpersku a dále. 

JIŘIČNÁ, K. Drobné modré kvítky, které znamenaly bohatství.