Kvíz: Krkonošské pohádky a něco navíc

Krkonošské pohádky jsou krátký pohádkový televizní seriál o Krakonošovi, bájném vládci Krkonoš. Natočila ho režisérka Věra Jordánová pro Československou televizi.

Epizody a děj

Večerníček se skládá z 20 desetiminutových epizod, z nichž prvních sedm vzniklo v roce 1973 (vysíláno v roce 1974, epizody 1 až 7), dalších šest v roce 1977 (vysíláno v roce 1978, nejprve jako epizody 8 až 13, po dokončení třetí série zařazené jako 8. až 12. a 20. epizoda) a posledních sedm v roce 1984 (vysíláno v roce 1986, epizody 13 až 19). Po dvou řadách seriál skončil 13. epizodou Jak Trautenberk prodával vodu. Po natáčení třetí řady se tato epizoda, která celý příběh uzavírá, posunuli tvůrci na 20. místo. V únoru 2013 se na základě divácké ankety stal nejlepším seriálem Večerníčku.

Děj jednotlivých dílů založila autorka prakticky na stejném principu. Chamtivý a zlý Trautenberk se bude snažit získat nějakou výhodu na úkor svého velkého a mocného souseda Krakonoše. Za to ho Krakonoš pravidelně trestá. Do svých plánů Trautenberk obvykle zapojuje své služebnictvo, které prostě nemá radit, ale jen plnit jeho rozkazy. V seriálu prakticky nejsou žádné další epizodní postavy. Jedinou výjimkou je sojka, která Krakonošovi pravidelně přináší informace o Trautenberkových plánech.

Autorství

Autorkou scénáře byla spisovatelka a překladatelka Božena Šimková, tehdy v titulcích večerníčku skrytá za jména Zdenky Podhrázské a Marie Kubátové (která již dříve vymýšlela postavu Trautenberka), protože nemohla veřejně působit kvůli svému odmítavému postoji k okupaci v roce 1968. Kniha Krkonošská pohádka napsaná podle scénáře k večerníčku vyšla roku 1992 (kapitoly jsou zde uvedeny částečně v odlišném pořadí než televizní epizody). Následující rok vyšlo (již nezfilmované) pokračování Anče a Kuba mají Kubíčka.

V roce 1998 byla na zvukových nosičích vydána nahrávka Jak se dal Trautenberk na čáry máry (opět na motivy Marie Kubátové). Anče a Kuba jsou obsazeni stejně jako v seriálu. Dále hrají: Radoslav Brzobohatý – Krakonoš, Josef Větrovec – Trautenberk, Lubomír Lipský – hajný, Jan Přeučil – chramostejl, Štěpánka Haničincová – vypravěčka.

Zajímavosti

Trauttenbergové z Trauttenbergu jsou původem německý rytířský rod. Jejich předkové se v Horní Falci připomínají již v polovině 13. století. V Čechách se jako první majitel statku Trnová na Tachovsku uvádí Jan Trauttenberg z Trauttenbergu v roce 1404. Na přelomu 15. a 16. století byl Jiří byl vazalem hrabat Schliků z Bassana a Holíče. Několik rodových větví drželo řadu statků jak na Chebsku a Tachovsku, tak i ještě ve Falci. Dva členové rodu se aktivně zúčastnili stavovského povstání v letech 1618–1620 a byli za to pokutováni ztrátou majetku. Někteří odešli do emigrace.

Po roce 1620 žila v Čechách pouze větev rodu, která vlastnila na Chebsku hrad a městečko Vildštejn (Skalná), kde se udržela až do roku 1799. V 18. století se rod rozdělil na dvě linie. Členové starší větve vynikli jako vojáci a sloužili jako diplomaté a úředníci v německých státních službách. František Jindřich Arnošt Trauttenberg z Trauttenbergu byl v roce 1793 povýšen do stavu svobodných pánů. Mladší větev byla v osobách bratrů Františka a Karla Trauttenbergových z Trauttenbergu povýšena v roce 1806 také do stavu svobodných pánů.

Jak uvádí Jan Halada v Lexikonu české šlechty: „Trauttenbergové vlastnili statky v Podkrkonoší a v pověsti, která se váže k založení Trutnova a předchozímu boji s obrovským drakem, vystupuje jak uhlíř Trut, tak i Albrecht z Trauttenbergu. Ať už to byl ten či onen, odvezl draka do Brna, kde visí na radnici dodnes, stejně jako to připomíná pověst, vytesaná na trutnovské kašně“.

Další zajímavoti je, že Vojtěch von Lanna ze slavného podnikatelského rodu byl povýšený v roce 1907 do rakouského stavu svobodných pánů a provdal svou dceru Františku v roce 1866 v Praze-Bubenči Oswaldu svobodnému pánu von Trauttenberg. Rod Trauttenbergů z Trauttenbergu tak žije v cizině dosud.

Zdroje: 

HALADA, J. Lexikon české šlechty.

SEDLÁČEK, A. Českomoravská heraldika.

Česká televize – Nejlepší Večerníček.