Krimi ze světa: Když v Americe zabíjel volně prodejný lék na bolest aneb Nevyřešené případy Tylenolových vražd

Kauza, která šokovala svět a navždy změnila farmaceutický průmysl. Oblíbený lék, běžná součást každé domácí lékárničky, se stal symbolem hrůzy a strachu.

Chicago, podzim 1982. Dvanáctiletou Mary bolí hlava. Aby se jí ulevilo, dala jí maminka pilulku extra silného Tylenolu (lék obsahující paracetamol, tzn. obdoba našeho Paralenu). Ten ale tentokrát neúčinkoval tak, jak byli zvyklí. Mary zkolabovala a skončila v nemocnici, kde hned druhý den zemřela. Krátce po ní následovalo dalších šest obětí volně prodejného léku na bolest. Společným jmenovatelem byla kapsle extra silného Tylenolu, kterou – jak bylo zanedlouho zjištěno – někdo naplnil kyanidem. Amerikou se začala šířit panika a nejprodávanější lék na běžné bolesti obratem budil velké obavy.

Den, kdy se Tylenol změnil ve vražednou zbraň

První obětí – jak už jsme si výše řekli – se stala 29. září 1982 dvanáctiletá Mary Kellermanová z chicagského předměstí. Následovali sedmadvacetiletý Adam Janus, jeho bratr Stanley a švagrová Theresa. Všichni si vzali Tylenol z jedné lahvičky. Té si posléze u nich v domě všimla zdravotní sestra Helen Jensenová, která spolupracovala na vyšetřování jejich smrti. Vedle lahvičky s léky ležel i účet prokazující, že byl Tylenol zakoupený v den úmrtí. Bylo jasné, že nějaké pilulky chybí a Helen lahvičku předala hlavnímu vyšetřovateli s podezřením, že nějak souvisí se smrtí tří mladých lidí.

Vyšetřovatel Nick Pishos kontaktoval zástupce hlavního soudního lékaře Edmunda R. Donoghuea. Ten po popisu úmrtí obětí pojal podezření, že jde o otravu kyanidem. Poradil Pishosovi, aby k lahvičce přičichl. Charakteristická vůně mandlí byla zcela jasná. A jakmile toxikologové Tylenol otestovali, zjistili, že ze zbývajících 44 kapslí obsahují další čtyři takové množství kyanidu, které odpovídá trojnásobku smrtelné dávky. Kyanid v jedné jediné kapsli by podle jejich názoru usmrtil dospělého slona.

Než na tiskové konferenci vyšetřovatelé požádali národ, aby v žádném případě neužíval Tylenol, přibyly další tři oběti. Jednatřicetiletá Mary McFarlandová, o čtyři roky starší Paula Princeová a sedmadvacetiletá Mary Reinerová. I příčinou jejich smrti bylo užití kapsle Tylenolu.

První fáze vyšetřování odhalila, že lahvička Tylenolu Kellermanových a Janusových pochází ze stejné šarže. Výrobce, kterým nebyl nikdo jiný než farmaceutická velmoc Johnson & Johnson, vydal okamžitě příkaz ke stažení všech balení této šarže. Vzápětí ale vyšlo najevo, že Tylenol Mary McFarlandové pochází ze zcela jiné šarže. Z amerického trhu tedy musel co nejrychleji zmizet jakýkoliv extra silný Tylenol. Začínalo být jasné, že lahvičku někdo otevřel, z kapslí vysypal původní obsah a nahradil ho jedem. Případ tak získával vskutku apokalyptické rozměry, protože obětí mohl být v podstatě každý, kdo sáhl po jinak běžně dostupném a široce užívaném léku.

Hysterická Amerika a rychlá reakce ze strany Johnson & Johnson

Výrobce Tylenolu zvládl stáhnout z oběhu neuvěřitelných 31 milionů balení Tylenolu. Asi není třeba zdůrazňovat, jak obrovskou finanční ztrátu společnost utrpěla. Ale v sázce byly životy Američanů. Rychlým jednáním si Johnson & Johnson získal respekt veřejnosti. Její důvěra v oblíbený lék ale byla pryč. Lidé prý v panice vyhazovali své domácí lékárničky. Amerika tak poprvé ucítila, že i běžně prodávaný lék může být zbraní.

Asi není třeba zdůrazňovat, že tyto události odstartovaly intenzivní vyšetřování, kterého se účastnil rekordní počet policistů. Ti na jedné straně zjišťovali, zda nemohlo ke kontaminaci léků dojít během výroby, na straně druhé pátrali po neznámém pachateli, který obcházel konkrétní obchody, aby namátkou ukradl několik lahviček Tylenolu, někde v soukromí otrávil část kapslí a lék poté vrátil do regálu.

Počátkem roku 1983 se FBI domluvila s novinářem Bobem Greenem z Chicago Tribune, který ve svém článku následně uvedl adresu i místo pohřbení první oběti Mary Kellermanové. Jeden z analytiků FBI totiž vyslovil domněnku, že by pachatel v krátké době po vydání novin mohl navštívit dům či hrob svojí oběti. Tímto směrem ale vyšetřování k úspěchu nevedlo.

Slibnější stopou se zdála být analýza kamerových záznamů z obchodu, kde si Tylenol s obsahem kyanidu koupila Paula Princeová. Ve chvíli, kdy Paula stojí ve frontě, aby lék zaplatila a zpečetila si tím rozsudek smrti, stojí pár metrů za ní podezřelý muž. Pachatel to ovšem není.

Bezvýsledné vyšetřování ostře sledované kauzy

FBI vyslechla stovky svědků a prověřila řadu dalších podezřelých. Když společnost Johnson & Johnson obdržela dopis, jehož autor požadoval milion dolarů za zastavení vražd kyanidem obsaženým v Tylenolu, vypadalo to, že jsou vyšetřovatelé konečně na správné stopě. Ale po důkladném prověření majitele účtu, jehož číslo by na anonymním dopise uvedeno, se ukázalo, že autor dopisu James William Lewis chtěl tímto způsobem upozornit úřady na bývalého zaměstnavatele svojí manželky, s nímž měl nevyrovnané osobní účty. Přímou odpovědnost za otravy Lewis odmítl. Odsouzen byl tedy za vydírání a to k deseti letům vězení. Jeho vinu nepotvrdily ani později provedené testy DNA.

Pachatel stále neznámý

Přes maximální snahu všech vyšetřovacích orgánů, uvízla kauza Tylenolových vražd na mrtvém bodě. Policisté se případu věnovali průběžně více než čtyřicet let, postupně využívali všech nových metod a technik, které by jim mohly pomoci odhalit několikanásobného vraha nevinných lidí. V roce 2023 pak přišlo oficiální oznámení, že pachatel nebyl nikdy nalezen.

Jak tyto vraždy změnily farmaceutický průmysl

Tragédie samozřejmě rozpoutala diskuze o tom, jak podobným činům v budoucnosti zabránit. Zrodil se takzvaný „The Tylenol Bill“, federální zákon, který zpřísnil tresty za manipulaci se spotřebními výrobky. V roce 1989 pak Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) vydal jasné směrnice, díky nimž budou produkty chráněny proti neoprávněné manipulaci. Firmy začaly používat bezpečnostní prvky, které dnes považujeme za samozřejmé: plastové pečeti, speciální fólie pod víčkem nebo balení, která nelze otevřít bez porušení. Kapsle, z nichž šel obsah snadno vysypat, postupně nahradily pevné tablety. A důvěra zákazníků? Tu si Johnson & Johnson musel znovu vybojovat.

Tylenolové vraždy šokovaly Ameriku a spolu s ní celý svět nejen svou krutostí, ale i absurditou, vždyť oběti udělaly jen to, co děláme všichni: vzaly si volně prodejný lék proti bolesti. Dodnes je tak Tylenolová kauza záhadou, která otřásla důvěrou a pocitem bezpečí obyčejných lidí. Náhodný výběr obětí totiž děsí úplně nejvíc. Připomíná nám, že jednou z nich se snadno můžeme stát i my sami.

Zdroje: wikipedia, Netlfix, chicagohistory.org

https://www.pbs.org/newshour/health/tylenol-murders-1982