Když udeří tsunami aneb Co se děje se životem pod hladinou

Konec července byl pro některé oblasti světa ve znamení ohrožení prostřednictvím tsunami. To zasáhlo Havaj, Japonsko, Rusko a část západního pobřeží USA. Miliony lidí se musely kvůli blížícím se silným vlnám evakuovat. Z minulých let víme, že tsunami dokáže způsobit velké ztráty na životech, majetku, ale také environmentální škody. Co se děje s mořskými živočichy, když dochází k tsunami?

Zemětřesení a další souvislosti

Ve středu 30. července kolem 11:30 místního času zasáhlo pobřeží ruského poloostrova Kamčatka zemětřesení o síle 8,8 stupně Richterovy škály. Silné zemětřesení, které vzniklo v hloubce zhruba 20 kilometrů, patří mezi deset nejsilnějších v zaznamenané historii a největší na světě od roku 2011. Doposud způsobilo škody na budovách a zranění v největším blízkém městě Petropavlosk, pouhých 119 kilometrů od epicentra.

Varování před tsunami a evakuace se rozšířily po Rusku, Japonsku a Havaji, přičemž varování byla vydána I pro Filipíny, Indonésii, a dokonce i pro Nový Zéland, Peru a západní pobřeží USA.
Oblast Pacifiku je velmi náchylná k silným zemětřesením a následným tsunami, protože se nachází v tzv. Ohnivém kruhu, oblasti se zvýšenou seismickou a sopečnou aktivitou. Všech deset nejsilnějších zemětřesení zaznamenaných v moderní historii se nacházelo právě v Ohnivém kruhu.

V případě Kamčatky se Pacifická deska pohybuje přibližně 75 milimetrů za rok. To je z hlediska tektonických měřítek relativně vysoká rychlost a způsobuje, že zde dochází k velkým zemětřesením častěji než v některých jiných subdukčních zónách. V roce 1952 došlo ve stejné subdukční zóně k zemětřesení o síle 9,0 stupně, jen asi 30 kilometrů od kamčatského zemětřesení o síle 8,8 stupně.

Mezi další příklady zemětřesení na hranici subdukčních desek patří zemětřesení o síle 9,1 stupně v Tóhoku-Oki v Japonsku v roce 2011 a zemětřesení o síle 9,3 stupně v Sumatře a Andamanských ostrovech v Indonésii v roce 2004. Obě zemětřesení vznikla v relativně malé hloubce a protrhla hranici desek až k povrchu.

Tsunami a jeho ničivá síla

Tsunami, které nejsou totéž co přílivové vlny, jsou způsobeny podvodními geologickými událostmi, jako je právě zemětřesení. Problém nastává, když vlna dosáhne relativně mělké vody, což způsobí její zpomalení. To má za následek, že vlna roste mnohem výše a vytváří ničivou sílu v podobě tsunami.

V tomto okamžiku je pobřežní voda vytlačována do moře a všichni mořští živočichové, kteří se s ní nepohybují, mohou zůstat na plytčině. Když vlna narazí zpět na břeh, může být tato síla zničující pro mořský život. Korálové útesy, domov mnoha druhů ryb a dalších mořských živočichů, jsou považovány za „přirozené vlnolamy“ pro tsunami, ale mohou také utrpět obrovské škody, když do nich tsunami narazí. Mangrovy (porosty v přílivových zónách) a mělké mořské porosty, které jsou také kritickým stanovištěm pro mnoho druhů ryb, může tsunami zničit.

Přírodní a ekologické dopady

Poté, co vlna narazí na pevninu, voda odnáší zpět do moře nejrůznější nečistoty, které mohou zahrnovat různé toxické chemikálie. Také rozvíří sedimenty, které mohou ovlivnit čistotu a kvalitu vody mnoha způsoby, které jsou škodlivé pro pobřežní mořský život. Stovky invazních druhů se tímto způsobem šíří do nových stanovišť, což může způsobit škody na životním prostředí tisíce mil daleko od jakéhokoli zdokumentovaného dopadu. Tsunami jsou zkrátka špatnou zprávou pro mnoho různých druhů mořského života v mnoha různých ohledech.

Podle biologů si někteří mořští živočichové mnohdy ani nevšimnou, že se stalo něco mimořádného. Jde spíše o menší tvory. Jiné může síla tsunami usmrtit. Další zemřou později v důsledku ničení stanovišť nebo problémů s kvalitou vody způsobených průchodem tsunami.

Velryby mohou uvíznout na mělčině nebo narazit na skaliska u pobřežích. V souvislosti se současnou “kamčatskou” tsunami, jen několik hodin poté, co část Japonska zasáhla vlna tsunami, vyplavilo moře u města Tatejama v prefektuře Čiba čtyři velryby. Podobný incident se odehrál také na samotné Kamčatce. Moře na pláž vyplavilo pět běluh severních.

Toto se však netýká pouze velryb. Stejný incident se může stát žralokům, delfínům či kostatkám. Stejně tak mohou ztratit i pod vlivem tsunami samotnou orientace ve “svých vodách”.

Smrtící tsunami, která v roce 2011 zasáhla severovýchodní Japonsko, údajně stáhla z místa téměř 300 druhů mořských živočichů. Zhruba tedy asi 1 milion tvorů „putoval“ více než 4 000 mil v Tichém oceánu k západnímu pobřeží USA. Šlo tak vůbec o největší “násilnou” migraci podmořského světa vlivem tsunami.

Zdroj: CNN, NOAA, iDnes