Jan Mydlář: Mistr ostrého meče, povoláním kat

Jedním z nejslavnějších katů středověku byl Jan Mydlář (1572-1664). Žil a pracoval v Praze a dlouhou dobu působil jako kat jménem Habsburského rodu, jednoho z nejvýznamnějších šlechtických rodů v Evropě. Mydlář byl známou osobností, proslulou svým ponurým vzhledem. Během poprav nosil speciálně vyrobenou červenou masku podobnou kapuci, která mu zakrývala obličej a v těchto již tak děsivých událostech z něj dělala ještě děsivějšího aktéra.

Katovské řemeslo bývalo dědičné. Ovšem nejslavnější český kat Jan Mydlář, potomek chrudimské svíčkařské a mydlářské rodiny, se pro ně rozhodl dobrovolně. Podle legendy se totiž, coby student medicíny, dal najmout za katova pacholka proto, aby pomohl z vězení své milované Dorotce, a u krvavého řemesla už zůstal.

Studium 

Jeho strýcem byl Matěj Mydlář, který patřil mezi vážené pražské měšťany. Jan byl údajně chytrý, talentovaný, a proto usiloval o vzdělání. Podle některých zdrojů, například podle děl spisovatele a historika Josefa Svátka, studoval Jan Mydlář nejprve medicínu. Na studiích se poznal s jedním z nešťastných 27 pánů Janem Jesenským (Jan Jessenius či Jan z Jeseniu), které později čekala poprava. Stali se z nich blízcí přátelé. O to smutnější je, že Jan Jesenský zemřel právě pod rukou kamaráda a popravčího Jana Mydláře.

Důvody stát se katem

I když to zní až prapodivně, Jana Mydláře přivedla k jednomu z nejstrašnějších řemesel láska a snaha o záchranu života. Byl zamilovaný do své sestřenice Dorotky, která byla dcerou onoho Matěje Mydláře. Zamiloval se do ní i přes to, že stála za vraždou manžela, staršího bohatého mlynáře Vaňury. Nasypala mu totiž jedovaté bylinky do jídla a otrávila ho, aby se ho zbavila.

I když Dorotka budoucímu popravčímu lásku nejspíš nikdy neopětovala a ke všemu byla vinna, rozhodl se zamilovaný Jan Mydlář, že se ji před krutou popravou pokusí zachránit. Dívka měla být zaživa zahrabána pod šibenicí. Aby tomu Mydlář zabránil, rozhodl se stát katovským pacholkem v Chrudimi. Ani tak však mladou dívku nespasil a trestu smrti neunikla. U katovského řemesla už ovšem zůstal.

Katovské povolání a „historické“ počiny

Víme tedy, že to byl vzdělaný muž a patrně dobře znal anatomii lidského těla. Měl ranhojičské schopnosti a soucit s lidskou bolestí. Jeho povolání, placené městem, mu vynášelo tolik, že si mohl koupit i několik domů. Přesto se ho lidé – stejně jako ostatních katů – báli. Proto kat například nesměl v hospodě nebo v kostele sedět mezi ostatními a do města směl vstoupit jenom zvláštní katovskou brankou. Právě přes preciznost provádění poprav, které vykonával, mu v okolních zemích přezdívali “řezník z Čech”.

Nejslavnější událostí Jana Mydláře byla poprava 27 vůdců Českého povstání, ke které došlo 21. června 1621 na Staroměstském náměstí v Praze. Vzpoura, způsobená náboženskými a politickými spory, byla lidovým povstáním českých stavů proti vládě Habsburské dynastie, které nakonec zahájilo třicetiletou válku. Po skončení povstání bylo na Mydláři, aby vykonal spravedlnost. V sázce ale bylo hodně. Nejednalo se o obyčejnou popravu – musel stít 27 mužů a všechny jednou ranou. Pokud by potřeboval dvě rány, přišel by o práci i pověst. K provedení všech těchto poprav použil celkem 4 meče a trvalo mu to 5 hodin.

Odpočinek a následníci

Jan Mydlář byl pak aktivním staroměstským katem ještě víc než deset let. Když poprvé „minul“, přenechal řemeslo synovi a odešel na odpočinek. Jakmile zanechal poprav, věnoval se správě majetku a vinohradu. Jeho potomci se však museli jakožto následníci jeho rodu dále věnovat zapovězenému řemeslu v několika různých městech. Ti po otci údajně zdědili více než jen popravčí meč. Prahli stejně jako on po vzdělání a mezi zděděným majetkem se našly mimo jiné cenné obrazy nebo knihovna se stovkami knih.

Dožil se úctyhodného věku přes devadesát let, což je opravdu na přelom 16. a 17. století opravdu malý zázrak. Je pohřben na hřbitově u kostela sv. Štěpána na Novém Městě.

Zdroje:

ŠOPÍKOVÁ, J. Kat Mydlář byl vzdělaný ranhojič.

BRAUN, T. Obávaný kat Mydlář.