Ebola děsí, vzteklina symbolizuje jistou smrt. Znáte nejničivější viry historie?

Nejsou považovány za živé, přesto mnoho z nich umí život ukončit. Řeč je o ničivých virech, mezi které patří například ebola, covid nebo vzteklina. Jak se v nich orientujete?

Viry obývají naši planetu podle odhadu odborníků už více než tři miliardy let, nejde tedy o žádnou novodobou hrozbu, ale o nedílnou součást historie Země. Dnes existuje více než 100 milionů druhů virů. Ti, kteří představují ohrožení pro člověka, tvoří pouze zlomek tohoto počtu. A často se jejich mediální obraz poněkud liší od reálného.

Ebola – nejobávanější z obávaných

Virem, který budí obrovský strach, je bezpochyby právě Ebola. Tohle slovo v uplynulých dnech rezonovalo naší republikou. Nákaza naštěstí nebyla potvrzena. Ačkoliv by se v opačném případě rozhodně nespustila vraždící epidemie, případná vlna paniky by mohla způsobit překvapivé škody.

Proč se tolik bojíme právě Eboly, která se navíc v našich končinách běžně nevyskytuje?

• Ebola má vysokou smrtnost (50-90 % v závislosti na konkrétním kmenu).
• Projevy nemoci jsou poměrně dramatické, začínají horečkou, únavou, bolestmi svalů, přidává se ale také zvracení, průjem a následně krvácení, nejprve vnitřní, poté vnější, tzn. z tělesných otvorů, ale například ze spojivek. Smrt (pokud k ní dojde) nastává rychle, většinou do deseti dnů od vypuknutí nemoci.
• Stala se klíčovým námětem řady filmů, které jí dodaly apokalyptický rozměr. Asi nejznámější je snímek režiséra Wolfganga Petersena Smrtící epidemie z roku 1995. Kromě obávaného viru v něm excelují Dustin Hoffman, Morgan Freeman a Rene Russo. Téma Eboly zpracovává i film 93 dnů Steva Gukase natočený v roce 2016. Úspěchu Smrtící epidemie ovšem nedosáhl. Zmínky o viru pak najdeme v řadě populárních seriálů z lékařského prostředí.

V řadě filmových scénářů se tedy Ebola dostala mimo africký kontinent. Jak je tomu ve skutečnosti? Byly prokázány případy nákazy v Evropě? Odborné zdroje praví, že od roku 1976, kdy byl virus poprvé zachycen, se v Evropě vyskytly jen ojedinělé případy jasně potvrzené nákazy. Jeden hned roku 1976 ve Velké Británii a pak čtyři v letech 2014-2015 (šlo o zdravotnický personál zapojený při řešení epidemií v západní Africe).

Celosvětově si Ebola v letech 1976 – 2020 vybrala celkem 15 266 obětí. To není vůbec nízké číslo, ovšem v porovnání s jinými virovými zabijáky…

Neštovice zabíjely skoro 4000 let

Virus pravých neštovic má na svém kontě až miliardu lidských životů. Výzkum egyptských mumií ukázal, že na neštovice lidé umírali už 3000 let před naším letopočtem. A například v 18. století byly v Evropě příčinou každého desátého úmrtí. Během prvních 80 let 20. století zvládly zabít 300 milionů lidí. Poté byly zcela vymýceny díky efektivní vakcíně. 8. května 1980 vyhlásila Světová zdravotnická organizace, že lidstvo nad pravými neštovicemi zvítězilo. Dnes je virus izolován výhradně ve střežených laboratořích.

Spalničky způsobuje jeden z nejnakažlivějších virů, jaké známe

Běžná dětská nemoc? Na to zapomeňte. V letech 1855 – 2005 si virus spalniček vyžádal skoro 200 milionů životů. Na frak dostal až díky očkování, které se pomalu dostává i do rozvojových zemí. Ještě v roce 1980 bylo celosvětově evidováno 2,6 milionů obětí, v roce 1990 to bylo 545 000 a díky globální očkovací kampani jsme se v roce 2014 dostali k číslu 73 000.

Dnes je smrtnost v civilizovaných zemích nízká (v ČR se udává 0,1-0,01 %), ve světě je to ovšem 10 % a historicky dosahovala u oslabených populací (například v dobách hladomoru či války) i více než 15 %. Spalničky zabíjejí především děti ve věku do pěti let.

Chřipka – každoroční nevítaný návštěvník

Chřipku zná lidstvo zhruba od konce 16. století. Vysoce nakažlivý virus má za tu dobu na svém kontě zhruba 200 milionů obětí. V letech 1918 – 1919 proběhla největší pandemie chřipky a zanechala za sebou minimálně 50 milionů mrtvých. I dnes, kdy existuje očkování, zemře po celém světě každý rok na chřipku 290 až 650 tisíc lidí.

Covid – virus, který zastavil svět

Tuhle epidemii máme všichni ještě v dobré paměti, i když jsme ji poněkud vytěsnili. Když se infekční onemocnění způsobené koronavirem SARS-CoV-2 v lednu roku 2020 celosvětově rozšířilo, nejspíš nikdo nečekal, že se počet nakažených vyšplhá na skoro 800 milionů a budeme evidovat přes osm milionů mrtvých, některé zdroje udávají dokonce až 30 milionů obětí.

Vzteklina – zabiják s vysokou úspěšností

Jestli odborné zdroje o nějakém viru uvádějí, že má 100% smrtnost, pak je to virus vztekliny. Ten je nejen smrtící, ale také velmi zákeřný. Inkubační doma onemocnění se totiž pohybuje od 10 dnů až po několik měsíců. A jakmile se objeví příznaky, je prakticky jisté, že pacient zemře. Do dnešního dne je celosvětově evidováno méně než dvacet případů, kdy pacienti nakažení vzteklinou přežili, aniž by jim (obvykle po pokousání nemocným zvířetem) byla podána vakcína. Zřejmě nejznámější  a první detailně zdokumentovaný je případ patnáctileté dívky z amerického Wisconsinu, kterou v roce 2004 pokousal netopýr. Jeanna Giese přežila skutečně jen zázrakem. Vzteklina si ročně vyžádá asi 59 tisíc životů, většinou v Africe nebo Asii.

Ačkoliv se tedy nejděsivější fantazie o virových epidemiích tak často pojí právě s Ebolou, je řada jiných virů, které tiše a mnohdy bez zájmu médií zabíjejí výrazně více lidí.

To ale nic nemění na skutečnosti, že si jen těžko dokážeme představit, jak Dustin Hoffman v ochranném obleku s nadmíru vážným výrazem ve tváři zachmuřeně informuje Rene Russo: „CDC právě potvrdila naše nejhorší obavy, jsou to spalničky.“

Zdroje:

https://www.museumfuernaturkunde.berlin/en/museum/media/news/viruses-tiny-and-million-years-earth

https://www.rush.edu/news/facts-about-ebola

https://www.ockovacicentrum.cz/cz/ebola

https://www.laphamsquarterly.org/epidemic/charts-graphs/heaviest-hitters

https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0755498222000422

https://en.wikipedia.org/wiki/COVID-19

https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC6335910