Džoserova pyramida přepsala dějiny egyptské architektury. Jde o nejstarší egyptskou pyramidu

Cheopsova pyramida v Gíze je sice největší, ale ta Džoserova v Sakkáře je zase nejstarší. Byla to právě ona, která se postarala o významnou změnu v egyptském stavitelství. Představuje totiž zrod éry pyramid a také genialitu prvního známého architekta historie, Imhotepa.

Na počátku byly mastaby

Původně se starověcí egyptští vládcové nechávali pohřbívat do tzv. mastab, což jsou ploché nadzemní cihelné stavby, jež vznikly z mohyl. Na pohřebišti v Sakkáře je také najdete, pohřebeni do nich byli faraonové první a druhé dynastie i někteří významní úředníci. Mastaby se pyšnily bohatou reliéfní výzdobou a pohřebními komorami obloženými dřevem. Svým způsobem připomínaly dům.

Faraon 3. dynastie, Džoser, přemýšlel jinak a od tradice výstavby své pohřební mastaby upustil. Možná na něho měl vliv jeho královský architekt, lékař a velekněz Imhotep. Možná chtěl faraon pro sebe něco lepšího, až přijde jeho čas a on se odebere do říše mrtvých. Rozhodně to byl byl on, kdo si okolo roku 2640 př. n. l. nechal postavit stupňovitou pyramidu z opracovaných vápencových bloků. Je ovšem velmi pravděpodobné, že původně vznikla jako mastaba s tím, že ji Imhotep navýšil o další stupně, takže jich má nakonec šest.

Kdo to byl Imhotep

Zastavme se na chvíli u architekta Imhotepa. Na podstavci sochy Džosera, která byla nalezena v Sakkáře, si znalci hyeroglifů mohou přečíst jméno Imhotepa a jeho některé tituly. Byl správcem paláce faraona Dolního Egypta, největším z velekněží, stavitelem a sochařem. Je to dokladem toho, že skutečně žil a že se do historie zapsal jako nejstarší doložený architekt na světě.

Kromě toho, že se vyznal ve stavitelství, měl také znalosti z medicíny a astronomie. Na svou dobu to tedy byl velmi vzdělaný člověk, tudíž je celkem pochopitelné, že za sebou nechal i ojedinělé dílo. A tím Džoserova pyramida rozhodně je.

Egyptské představy o posmrtném životě

Imhotep působil jako velekněz v Heliopolisu, kde měl na starosti kulty na počest slunečního boha Ra. Je tedy dost možná spojitost mezi tímto a vznikem stupňovité pyramidy. Původně staří Egypťané uctívali zejména boha podsvětí Osirise a jejich představy o posmrtném životě byly spojeny se zemědělskými cykly. Proto byli jejich mrtví pohřbíváni pod jednoduchý kruhový nebo oválný pahorek v poloze plodu, aby vzniklo jejich spojení se zemí a aby došlo k jejich znovuzrození.

Nultá dynastie v předdynastickém období (asi 3200 až 3000 př. n. l.) začala měnit formu pohřbů a z jednoduchých mohyl se staly mastaby. V této době také jde do popředí kult boha Slunce, Ra. Mastaby v Sakkáře na rozdíl od dřívějších hrobů jsou z údolí Nilu krásně viditelné, což určitě mělo také svůj význam. Měly přiblížit boha Ra, jenž vládl z oblohy, nikoliv ze země.

Džoserova pyramida je právě proto stupňovitá, aby umožnila zemřelému panovníkovi vystoupat do nebeské věčnosti. Pyramida byla během své stavby postupně rozšiřována a prodlužována směrem na západ a do výšky. Od pozdějších pyramid se liší tvarem svého půdorysu, protože Džoserova pyramida si zachovala tvar obdélníku, který měly i mastaby, zatímco následující pyramidy ho mají čtvercový.

Součástí Džoserovy pyramidy je velká studna, na jejímž dně je pohřební komora pokrytá obrovskými žulovými deskami. Obklopuje ji labyrint chodeb a bočních komor dlouhý neuvěřitelných 6 km.

Zdroj: storicang.it, wikipedia.org