Detektor lži: Přístroj, kterému se dostalo široké popularity, ale i kontroverzí. Jak je tomu v České republice?

Detektor lži (polygraf) je přístroj, který zaznamenává několik fyziologických veličin (například krevní tlak, srdeční puls, dýchání, elektrický odpor kůže, velikost zornice oka apod.), když je člověku kladena série otázek. Vychází se z předpokladu, že vědomá lež vyvolá stresovou situaci, která se projeví měřitelnou změnou sledovaných údajů…

Troška historie 

Dřívější společnosti používaly propracované metody detekce lži, které zahrnovaly hlavně mučení. Například ve středověku se k odhalování lhářů používala vroucí voda, protože se věřilo, že čestní muži ji snesou lépe než lháři.

Mezi raná zařízení pro detekci lži patří vynález Itala Cesare Lombrosa z roku 1895, který se používal k měření změn krevního tlaku v policejních případech. Dále zařízení rovněž italského vynálezce Vittoria Benussiho z roku 1904 používané k měření dýchání. Na polygraf navázala dvojice britských autorů Mackenzie-Lewis a projekt Američana Williama Moultona Marstona, který používal krevní tlak k vyšetřování německých válečných zajatců. Navzdory příspěvkům svých předchůdců se Marston označuje za „otce polygrafu“.

České začátky

V lednu 2021 uplynulo již čtyřicet let, kdy bylo v Kriminalistickém ústavu Praha Policie ČR (KÚP) provedeno první vyšetření na detektoru lži. Pro tuto činnost se v ČR používá odborný výraz fyziodetekční vyšetření (fyziodetekce) nebo-li vyšetření či výslech na detektoru lži. V Kriminalistickém ústavu Praha působí jediné specializované pracoviště v rámci Policie ČR. To provádí fyziodetekční vyšetření pro orgány činné v trestním řízení. Existuje zde od roku 1980.  

Vyšetření na detektoru lži je v podstatě metoda, která umožňuje snímat, registrovat a zaznamenávat změny určitých fyziologických hodnot vyšetřované osoby, které jsou vyvolány jejími reakcemi na vnější podněty (otázky). Na základě určitých typických znaků (symptomů lži) umožňuje nalézt neupřímnou odpověď.

Jde o metodu, která může pomoci zvláště v počátečních fázích trestního řízení, kdy se stanovují a ověřují vyšetřovací verze. S využitím detektoru lži je možné například ověřit pravdivost výpovědi podezřelé osoby či svědka nebo eliminovat nevinné osoby z okruhu podezřelých. Může také pomoci zjistit další relevantní informace potřebné pro objasnění trestní věci.

Co je potřeba vědět…

Fyziodetekce se provádí pouze se souhlasem dané osoby. Využívají se dva přístroje. Digitální polygraf (detektor lži) snímá a zaznamenává čtyři fyziologické hodnoty – dechové mechanismy, kožní odpor, tlak krve a tepovou frekvenci. Druhým přístrojem je hlasový analyzátor, který snímá a zaznamenává výskyt stresu v hlasu vyšetřované osoby. Výstupy z obou přístrojů jsou grafické záznamy, které se vyhodnocují nezávisle na sobě.

Vyhledávají se tzv. symptomy lži, což jsou znaky typické pro nepravdivou odpověď, které se poté přiřazují k jednotlivým otázkám. Výsledkem vyšetření na detektoru lži není konstatování, že vyšetřovaná osoba na položené otázky lhala, jak bývá mnohdy v médiích nesprávně uváděno. Ale podrobnou analýzou všech pěti sledovaných hodnot lze pouze určit, zda k dotazu ještě něco tají nebo odpovídá neupřímně.

Výslech probíhá ve speciální odhlučněné místnosti, což je důležité pro to, aby se vyšetřovaná osoba mohla v klidu koncentrovat. Místnost je vybavena jednoduchým nábytkem, pohodlným křeslem a je propojena s další místností, kde je obsluhován hlasový analyzátor. S vyšetřovanou osobou je zde přítomen pouze specialista Kriminalistického ústavu Praha, který jí klade otázky. Ty jsou formulovány tak, aby na ně mohla odpovídat „ano“ nebo „ne“.

Hlavní využití

Z hlediska četnosti požadavků je fyziodetekce nejčastěji vyžadována u násilné trestné činnosti, např. u trestných činů jako je vražda, ublížení na zdraví, pohlavní zneužívání, znásilnění, loupež, vydírání aj. Méně požadavků je u majetkové trestné činnosti, u trestných činů krádež, zpronevěra či podvod. Čas od času se využívá také k ověření pravdivosti výpovědi u různých událostí, například u dopravních nehod, náhlých úmrtí, pádů z výšky apod. Detektoru lži se v loňském roce 2024 podrobilo bezmála sto osob. Nejvíce případů se týkalo trestného činu vraždy.

Při interpretaci výsledků výstupu polygrafu se v kriminalistice využívá forenzní analýzy. Polygraf sám o sobě nedokáže sdělit, zda sledovaná osoba lhala, nebo ne, závěr musí učinit člověk na základě zjištěných údajů. Otázky vybírá vyšetřovatel spolu s psychologem a vlastní vyšetření přístrojem provádí školená odborná obsluha (na rozdíl od formy volené v televizních seriálech a detektivních románech).

V ČR je fyziologické vyšetřování postavené na principu dobrovolnosti, to znamená, že jeho odmítnutí nemá na podezřelou osobu negativní vliv. Polygraf v ČR není zákonem stanoveným důkazním prostředkem. Přesto platí, že důkazem může být v trestním právu cokoli, včetně výsledků polygrafu, co může sloužit k objasnění skutku a osoby pachatele (platí však volné hodnocení důkazů).

Některé případy, kdy detektor lži přispěl k objasnění trestné činnosti

Detektor lži pomohl v roce 2007 brněnským kriminalistům najít tělo zavražděné 71leté ženy z Mikulova. Z činu byl podezřelý její manžel. Během fyziodetekce vyšlo najevo, že atypickým způsobem reagoval na slovo garáž, což, jak se později ukázalo, bylo také místo, kde ukryl její tělo. Policisté muže posléze obvinili z trestného činu vraždy. 

Fyziodetekce pomohla pražským kriminalistům objasnit úmrtí 34letého muže žijícího mezi bezdomovci, jehož tělo bylo nalezeno v lese u Písnice na jižním okraji Prahy v červnu 2018. Z těžkého ublížení na zdraví obvinili mladou mileneckou dvojici, která se k činu doznala krátce po vyšetření na detektoru lži. Ten pomohl pražským kriminalistům objasnit i vraždu 61leté ženy, k níž došlo v srpnu 2015 v Praze 1. Fyziodetekci podstoupil její manžel, který se posléze k hrůznému činu přiznal.   

Detektoru lži se podrobil také jeden z aktérů tzv. orlických vražd, Ludvík Černý, a manželé Stodolovi. I v těchto případech přineslo fyziodetekční vyšetření nové indicie, které pomohly kriminalistům rozklíčit závažnou trestnou činnost. 

Ve všeobecném srovnání se však detektor lži využívá více v USA, než v Evropě. 

Zdroje: SRNKOVÁ, P. Policie ČR., WILSON, J. History of Polygraph., STRNAD, K. Česká kriminalistika I., Redakce (konzultace s vyšetřovatelem)