Česká republika je držitelkou některých světových přírodních rekordů. Jeden z nich má na svědomí Hranická propast

Je tak hluboká, že by se do ní vešla nejvyšší budova světa. Hranická propast: Nejhlubší sladkovodní jeskyně na Zemi. Podle pověsti do propasti skočil na koni velkomoravský vládce Mojmír II., aby totéž v noční temnotě udělali jeho pronásledovatelé z řad zrádných velmožů, ohrožujících Moravu.

Základní fakta

Hranická propast je nejhlubší známou sladkovodní jeskyní na světě. Geologové se domnívají, že by se mohla rozprostírat více než 1 kilometr pod zemským povrchem, což je dvakrát více než má druhá nejhlubší sladkovodní jeskyně na světě Pozzo del Merro nacházející se v regionu Lozio ve střední Itálii.

Hranická propast zpochybňuje dlouholeté vědecké přesvědčení, že hluboké jeskyně se otevírají zdola nahoru, kdy teplá, kyselá podzemní voda stoupá a rozpouští skalní podloží. Podle studie z roku 2020 v časopise Journal of Geophysical Research se propast takto netvořila. Důkazy naopak ukazují, že voda vytesala jeskyni shora dolů.

Vědecká měření

Vědci poprvé podrobněji popsali Hranickou propast v roce 2016 po provedení četných ponorů uvnitř jeskyně. Vědci poté nasadili dálkově ovládané ponorné plavidlo, aby prozkoumali zákoutí, kam se potápěči nedostali. Celková potvrzená hloubka byla do roku 2022 519,5 metrů. Celkových 450 m je pod vodou. Podle odhadů by propast mohla dosahovat hloubky mezi 800 a 1200 m, čemuž nasvědčují teplota a chemické složení v Jezírku.

Tím se Hranická propast stala nejhlubší sladkovodní jeskyní na světě. Zaznamenaná hloubka však byla omezena délkou optického komunikačního kabelu připojeného k ponornému plavidlu.

Další studie 

Studie z roku 2020 využila gravitační a seismické zobrazovací metody k prozkoumání skutečného rozsahu Hranické propasti. Výsledky naznačily, že jeskyně je více než dvakrát hlubší, než kam se plavidlu podařilo dostat. Pro přirovnání je možné uvést, že je hluboká tak, aby se do ní vešla nejvyšší budova světa, Burdž Chalífa v Dubaji, která měří 828 m.

Podle nejnovější studie představuje ústí Hranické propasti šikmou dutinu s malým jezírkem na dně. Podvodní část jeskyně je nepravidelný, svislý válec o průměru od 10 do 30 m. Teplota vody v jeskyni se pohybuje mezi 14,5 až 18,8 ºC v závislosti na ročním období.

Rozšířené mapování také odhalilo, že dno jeskyně je propojeno s nedalekou fosilní propadlinou zvanou Karpatská předhlubeň. Tato propadlina, která se nachází asi 2 km od vchodu do jeskyně, se otevřela zhruba před 19 miliony let a následně byla naplněna sedimenty, což znamená, že dnes není na povrchu viditelná.

Voda a propadlina

Hranická propast vznikla po propadlišti, před 16 až 14 miliony let, když voda na povrchu začala prosakovat skrz rozpustné horniny, jako je vápenec. Tím vznikla dutina, která se časem prohlubovala a nakonec se vytvořil kanál, kterým voda protékala z povrchu na dno propadliny. Když však sediment nakonec zablokoval otvor uvnitř propadliny, voda se uvnitř kanálu začala hromadit a došlo k naplnění jeskyně vodou.

Pokud jste místo ještě nenavštívili, můžete napravit. Nachází se nedaleko veřejnosti přístupných Zbrašovských aragonitových jeskyní a jen kousek od místní železniční zastávky.

Zdroje: www.hn.cz, Horký, P. Závod ke dnu.