Bouřky v Česku aneb Co všechno se skrývá vysoko v oblacích

Letní obloha umí být dokonale klidná. Na nebeském jevišti se však občas odehraje dechberoucí podívaná – bouře. Vysoko v oblacích se odehrávají jevy, které jsou krásné, děsivé i vzácné zároveň. Co vlastně české bouřky ukrývají? A kolik toho o nich víme?

Bouřková sezóna: Kdy a kde to nejčastěji hřmí?

Bouřka je v našich končinách věrně spjatá s letními dny. Nejčastěji se objevuje mezi květnem a srpnem, kdy se nad rozpálenou krajinou střetává teplý a vlhký vzduch v boji o moc. Vrchol sezóny připadá na červen a červenec – právě tehdy totiž nastávají ideální podmínky pro dramatické výboje a famózní hromobití. Nejvíce bouřkových dnů zaznamenávají horské a podhorské oblasti, zejména Beskydy, Jeseníky nebo Krkonoše. Zahanbit se ale nenechá ani Vysočina nebo jižní Morava. Každá bouřka má svůj příběh – a v létě se jich nad českou krajinou odehrávají stovky.

Co všechno můžeme při bouři čekat?

Bouřka není jen o blescích a hromech. Jde o komplexní atmosférický jev, který dokáže během několika minut proměnit letní pohodu v nečekaný chaos. Nejčastěji si ji spojujeme právě s blesky – v Česku jich každoročně udeří přes sto tisíc, i když konkrétní počet závisí na intenzitě sezóny. Blesky mohou mít řadu podob: od čárových a větvených až po plošné výboje, které probíhají mezi oblaky a často je ani nezahlédneme.

Když se k tomu přidá krupobití, může být situace o poznání nebezpečnější. Kroupy velikosti třešně u nás nejsou výjimkou, výjimečně se ale objeví i obří kusy ledu o velikosti tenisového míčku. Ty dokážou poškodit nejen auta a střechy, ale i úrodu, na které často závisí celé regiony.

Poměrně častým jevem jsou také downbursty – prudké nárazy větru, které se spouštějí kolmo dolů z bouřkových mraků. Umí vyvracet stromy, ničit střechy a lámat elektrické vedení. Lidé si je často pletou s tornády, ale jedná se o odlišný jev – i když stejně ničivý.

A pak tu máme opravdové vzácnosti. Například tornádo – v Česku ojedinělé, ale když udeří, má sílu, kterou si málokdo dovede představit. Své o tom vědí obyvatelé jižní Moravy, kde v roce 2021 tornádo zpustošilo celé obce. A pokud hledáme přírodní záhady, nemůžeme vynechat slavný kulový blesk – jev obestřený tajemstvím, který se objevuje zřídka, nepředvídatelně… Ale zato vždy zanechá víc otázek než odpovědí. 

Fascinující jevy v oblacích

Ne každá bouřka přináší jen hromy a blesky. Někdy se na obloze odehrává doslova vizuální koncert, který nám zůstane v paměti ještě dlouho po poslední kapce. V oblacích se totiž skrývají jevy, které jsou nejen vzácné, ale i neuvěřitelně fotogenické.

Jedním z nich je například shelf cloud – dramaticky vypadající oblačný „válec“, připomínající obrovskou mořskou vlnu. Objevuje se těsně před bouřkou a bývá předzvěstí silného větru. Jeho nízká, tmavá základna a zvláštní pohyb dokážou vyvolat úžas i lehké znepokojení zároveň.

Ještě o kapku impozantnějším jevem je supercela – mohutná bouřková buňka s rotujícím jádrem. V Česku se objevuje vzácně, ale pokud k tomu dojde, rozhodně si ji nespletete. Má charakteristický kruhový půdorys a často ji doprovází krupobití nebo downbursty. Právě supercely skýtají největší potenciál pro vznik tornád.

Občas lze na české obloze zahlédnout i mammatus – oblaka připomínající nebeské polštářky, která se objevují ve spojení s turbulentním počasím. A někdy postačí jen správný úhel slunečního světla, které nasvítí bouřkový mrak tak dramaticky, že to vypadá jako výjev z fantasy filmu. Kdo někdy zažil silnou bouřku na otevřeném poli nebo pod horami, ví, že ne každá podívaná je dílem člověka.

Jak se bouřky mění v čase?

Bouřky tu s námi byly vždy – ale mění se způsob, jakým přicházejí. V posledních několika desetiletích vědci pozorují, že extrémní projevy počasí jsou v našich končinách o něco málo častější a silnější než dřív. Neznamená to, že každé léto přijde ničivé tornádo, ale prudké výkyvy už zdaleka nejsou takovou výjimkou.

Ačkoliv některé statistiky naznačují mírný nárůst počtu extrémních událostí, mnozí odborníci zůstávají se svými závěry opatrní. Dříve totiž spousta jevů jednoduše zůstávala nezaznamenaná. Dnes máme k dispozici radary, aplikace a fotoaparáty v každém telefonu – a díky sociálním sítím se o každé větší bouřce dozví půl republiky během několika minut.

Bouřky, aneb podívaná která neomrzí

Bouřky dokážou fascinovat, ohromit i vyděsit – asi právě proto nás tolik přitahují. Máloco v přírodě má totiž takovou sílu a krásu zároveň, ať už jde o stěny deště, světelnou show křižující oblohu, nebo jen ohromující a děsivé ticho před bouří. Někdo se před nimi schovává, jiný jim s fotoaparátem v ruce vychází vstříc – stále však zůstávají připomínkou toho, že jsme součástí něčeho většího.

Věděli jste, že…

• …nejvíce blesků v Česku za jediný den bylo zaznamenáno 9. července 2021 – přes 68 000 výbojů?
• …největší zaznamenaná kroupa u nás měřila přes 8 centimetrů?
• …roční průměr počtu bouřkových dnů se v Česku pohybuje okolo 25 až 35 (podle oblasti)?
• …v některých případech blesk zasáhl stejné auto nebo dům i vícekrát během jediné bouře?

Ať už v nás bouřky vzbuzují respekt, zvědavost, nebo strach, jedno je jisté – pokaždé nás aspoň na pár okamžiků vytrhnou z každodenní rutiny a připomenou, že příroda je víc než jen kulisa. A to je možná právě ten důvod, proč otáčíme zrak k nebi, když začíná hřmít.

Zdroje: chmi.cz, meteopress.cz, lightningmaps.org, severe-weather.eu, irozhlas.cz