Albinismus: Fenomén přírody nejen u lidí

Albinismus je genetické onemocnění charakterizované absencí nebo poklesem melaninu nebo pigmentu v kůži, vlasech a očích, což způsobuje významné změny vidění. V závislosti na typu albinismu mají lidé o poznání více světlé vlasy, kůži a oči.

 Různé typy albinismu

Existuje mnoho typů albinismu a ne všichni lidé s albinismem projevují stejné příznaky. Historicky byly definovány dva hlavní typy albinismu, nazývané okulokutánní albinismus (OCA) a oční albinismus (OA), v závislosti na tom, zda pokles nebo absence pigmentu postihuje kůži, vlasy a oči (OCA) nebo hlavně oči (OA). Každý z těchto dvou typů lze dále rozdělit na několik dalších, v závislosti na tom, který gen je postižen.

Problémy se zrakem

Lidé s albinismem trpí závažnými poruchami zraku, avšak stupeň postižení se může lišit. Někteří trpí absencí centrální sítnice oka, takže je sníženo i noční vidění nebo vidění za šera. Dále fotofobií, což je odmítání nebo odpuzování přímého světla, a sníženým nebo neexistujícím trojrozměrným viděním. Zrakové postižení je v této souvislosti závažnějšího rázu, jelikož obvykle mají zrakovou ostrost, která může být menší než 10 %.

Stejně tak v mnoha případech dochází k tzv. nystagmu, tj. mimovolní pohyb očí. Nystagmus je často důležitým prvkem v diagnóze. Jedná se o mimovolní pohyb očí, protože jejich sítnice neustále potřebuje fixovat, zaostřovat a soustředit se na objekt.

Africký paradox

Albinismus patří mezi tzv. vzácná onemocnění. V Evropě a Severní Americe se odhaduje, že přibližně 1 ze 17 000 lidí se narodí s jedním z 20 známých typů albinismu. V některých afrických zemích, jako je Tanzanie, však může být tento podíl až 10krát vyšší. Často se uvádí, že albinismus se v Tanzanii projevuje u každého 1 člověk ze 1 400 lidí.

Lidé s albinismem, protože mají malou nebo žádnou pigmentaci kůže, která je chrání před slunečním zářením, musí o svou pokožku pečovat, protože jsou méně chráněni. V afrických zemích, jako je Tanzanie a Malawi, je hlavní příčinou jejich extrémní zranitelnosti slunce: rakovina kůže zabije 9 z 10 lidí s albinismem před dosažením věku 30 let.

Jak bylo řečeno, albinismus je genetická porucha, proto lidé s albinismem, i když mají zrakové postižení, mohou vést zcela normální život. V subsaharské Africe patří mezi hlavní výzvy špatná diagnostika a léčba, nedostatečné zdravotnické služby, neschopnost adekvátně léčit kožní onemocnění. Stejně tak nedostatečné upřednostňování národních zdravotnických systémů v oblasti albinismu a dermatologie.

Například v Malawi jsou na téměř 20 milionů obyvatel pouze dva dermatologové a asi třicet dermatologických techniků. To vysvětluje vysoký výskyt rakoviny kůže u lidí s albinismem. Podle mezinárodních institucí žije 85 % obyvatel Malawi ve venkovských oblastech a více než 90 % dermatologických služeb se nachází v městských nemocnicích. Z těchto důvodů je pro prevenci rakoviny kůže velmi důležité školení zdravotnických pracovníků ve venkovských oblastech. Je nezbytné decentralizovat služby a zajistit, aby byli školeni i zdravotničtí pracovníci ve venkovských a příměstských oblastech v blízkosti míst, kde žijí lidé s albinismem.

Albíni v živočišné říši

Ačkoli jsou v přírodě vzácní, albíni byli spatřeni všude od nebes až po moře. Tito jedineční tvorové mají rovněž částečnou nebo úplnou ztrátu pigmentace. Přestože je narození albína v některých kulturách považováno za posvátnou nebo příznivou událost, výzkum naznačuje, že někteří albíni mají ve volné přírodě potíže. Význam albína v živočišné říši představuje například narození bílého bizona, což pro indiány v severní Americe znamená blízkost stvořiteli a příslib lepších zítřků pro všechny původní obyvatele.

U savců k albinismu dochází, když jedinec zdědí jeden nebo více mutovaných genů od obou rodičů, které narušují produkci melaninu v těle, hlavního pigmentu, který určuje barvu kůže, srsti a očí. Produkce melaninu probíhá v melanocytech, specializovaných buňkách, které jsou u albínských savců přítomny, ale nejsou plně funkční. Nejen savci mohou být albíni. S tímto fenoménem se setkáváme také u plazů, ptáků či ryb. Výjimkou není ani flóra. Projevy existují i u stromů a rostlin.

Rozdílnost

Je důležité si uvědomit, že ne všechna bílá zvířata jsou albíni. Některá zvířata mají jednoduše světlou kůži, nebo mohou trpět jinými onemocněními, jako je leucismus a isabellinismus. Chcete-li rozlišit mezi albínem a zvířetem bez albinismu, podívejte se na oči. U albínů prosvítají cévy, které jsou normálně maskovány pigmentem, a jejich oči tak mají narůžovělou barvu.

Albíni se mohou v přírodě potýkat s překážkami. Často mají špatný zrak, tak jako lidé, což je znevýhodňuje při lovu potravy a vyhýbání se nebezpečí. V některých případech mají potíže s nalezením partnera a jejich neschopnost maskovat se je činí zranitelnými vůči predátorům. Paradoxem jsou například albínští aligátoři, kteří jsou pro predátory tak zřejmým cílem, že jsou často sežráni dříve, než dosáhnou dospělosti.

Číhající nebezpečí

Albíni a další neobvykle světlá divoká zvířata jsou také zranitelnější vůči pytlákům, kteří se snaží využít rostoucí poptávky po exotických domácích mazlíčcích nebo produktech získaných ze vzácných tvorů. Mnoho albínských zvířat je také posíláno do zoologických zahrad za účelem ochrany. Jedním z nejznámějších albínských zvířat v zoologických zahradách byla Snowflake, gorila uvedená v časopise National Geographic, která v roce 2003 zemřela na rakovinu kůže.

Kromě pytláků někteří lovci trofejí upřednostňují i ​​vzácné druhy. Například albínští jeleni jsou pro lovce tak lákaví, že několik států USA jejich lov zakazuje.

Některá albínská stvoření však ve volné přírodě nacházejí úspěch. Ve městě Olney v americkém státě Illinois žije prosperující populace téměř stovky albínských veverek. Město je na ně tak hrdé, že povzbuzuje obyvatele, aby je krmili, a schválilo zákony na jejich ochranu tím, že je ve městě upravena rychlost vozidel, aby nedocházelo ke srážkám. Veverky tak lákají návštěvníky a pomáhají navýšit počet turistů.

Zdroje: 

www.nationalgeographics.com

MURRAY, J. Albinos among us.

Fakultní nemocnice v Motole