Viktor Lustig: Čech mezi zločineckou elitou. Podvodníka, který prodal Eiffelovku a vyzrál na Al Caponeho, nakonec zradila milenka

Geniální zločinci, kteří se neuchylují k násilí a jen silou své osobnosti dokážou vyzrát na kohokoliv, se ve skutečnosti těší mezi lidmi jisté popularitě. A dokonalým příkladem je Viktor Lustig.

Kdo byl Viktor Lustig

Viktor Lustig se narodil v roce 1890 v obci Hostinné v Podkrkonoší. To je věc, kterou víme celkem spolehlivě. Co se ostatních věcí týká, je třeba upozornit na jednu zásadní věc. Viktor Lustig kolem sebe v dalším životě upletl tak hustou pavučinu lží, výmyslů a fabulací, že není snadné jí proniknout. Jedná se o člověka, který měl až 47 různých identit a je tedy otázkou, do jaké míry se za jeho oficiální historii vydává i něco, co bylo ve skutečnosti jen maskou.

Zatímco některé prameny uvádějí, že žil v chudých poměrech, jiné zas mluví o tom, že šlo spíše o vyšší střední třídu. Ať tak či onak, jedno je jisté. Viktor Lustig už v dětství a mládí musel projevovat velmi vysokou míru tzv. sociální inteligence. Naprosto přesně věděl, jak v lidech vzbudit důvěru a manipulovat je přesně tím směrem, který jim určí.

Jeden z agentů FBI o něm později napsal, že šlo o někoho, komu by po deseti minutách od seznámení svěřil kufr s penězi i ten nejopatrnější člověk na světě. O hlupáka určitě nešlo, Viktor Lustig ovládal pět nebo šest jazyků a dokázal se stejnou grácií vystupovat jako evropský šlechtic i americký bankéř. Ale popořadě.

Blyštivá zločinecká kariéra

Před první světovou válkou byste Viktora Lustiga buď v Paříži, kde rok studoval na univerzitě, nebo na palubě některé zaoceánské lodě. V obou případech by se ale pravděpodobně věnoval hazardu. Ten mu učaroval. Lustig měl jednu velkou výhodu. Když mu došly peníze, vždycky narazil na někoho, koho rychle přesvědčil o tom, aby mu půjčil. Není třeba dodávat, že dotyčný už své peníze nikdy znovu neviděl.

S tím, jak se Viktor Lustig zdokonaloval, stoupal i na společenském žebříčku, ať už šlo o jakoukoliv z jeho vymyšlených identit. Z podpalubí a zakouřených heren se přesunul na horní paluby parníků, kde se začal setkávat s tehdejší podnikatelskou, politickou i společenskou elitou.

Viktor Lustig nevypadal jako zločinec. Byl malý, neduživý a asi v životě nedržel v ruce zbraň. A přesto byl mimořádně úspěšný. Nešlo jen o hazard. Jedním z jeho mistrovských kousků byl prodej „kopírky peněz“. Šlo o krabičku, která měla údajně schopnost kopírovat bankovky. Lustig jí nikomu nevnucoval, jen si s její pomocí v příhodnou chvíli začal „tisknout“ bankovku a rozčiloval se u toho, že tisk trvá celých šest hodin. Často se našel někdo, kdo o tento vynález projevil zájem a byl ochoten ji koupit za tisíce dolarů. Trvalo 12 hodin, než vylezla i druhá vložená bankovka. Žádná další už nepřibyla, to byl ale pan Lustig dávno z města pryč. Mimochodem, jednu prodal dokonce i šerifovi.

Prodej Eiffelovky a Al Capone

„Nejskvělejší hodina“ Viktora Lustiga ale nadešla v roce 1925, když se mu povedlo prodat Eiffelovku. Jak to udělal? V té době se hodně mluvilo o tom, že udržování takové stavby stojí Paříž až příliš mnoho peněz. Lustig se rozhodl toho využít. Do luxusního pařížského hotelu sezval nejvýznamnější podnikatele v oboru obchodu s kovy. Těm se představil jako zástupce vlády, který má v tichosti a tajnosti připravit likvidaci věže.

Sdělení bylo jasné: kdo dá nejvíc, ten bude mít nárok na veškerou ocel z Eiffelovy věže. Obchodník, kterého si Lustig vybral jako toho, komu Eiffelovku prodá, pojal podezření. Viktor Lustig ho přesvědčil geniálním způsobem: řekl si o úplatek. To bylo něco tak přirozeného, že to dotyčného dokonale uklidnilo.

Když Viktor Lustig inkasoval kupní cenu i úplatek, zmizel do Vídně. Čekal, že se v Paříži rozpoutá peklo, započne vyšetřování apod. Opak byl pravdou. Podvedený se tak styděl, že podvod ani nenahlásil. Lustig to proto zkusil znovu. Tentokrát ale neuspěl a jeho lest byla prohlédnuta. Bylo proto třeba zmizet opět za oceán.

A zmíněný Al Capone? Toho dokázal Lustig přesvědčit, aby mu půjčil 50 tisíc dolarů na investice. O to ale nešlo, Lustig měl jiný plán. Nějakou dobu nedělal nic a poté králi mafie peníze vrátil. Ten z toho byl tak překvapený, že mu 5 000 dolarů prostě věnoval. A o to šlo Lustigovi od samého počátku. Jeho znalost lidských povah byla zkrátka fenomenální. A přesto i na něj jednou došlo.

Dopadení Viktora Lustiga aneb za vším hledej ženu

Ve třicátých letech se Viktor Lustig věnoval padělání peněz. Jeho padělky byly opravdu špičkové a představovaly špičku v „oboru“. Úřady po autorovi marně pátraly, ale zasáhla náhoda. Tedy spíše zhrzená milenka. Když se Lustigova milenka dozvěděla, že ji podvádí s jinou a mladší ženou, zavolala anonymně FBI. Viktor Lustig byl zatčen v roce 1935. Nejprve se mu sice podařilo z vězení utéct, ale do několika dnů byl opět dopaden a odsouzen na 15 let. Geniální zločinec putoval do proslulé věznice Alcatraz. V roce 1947 Viktor Lustig ve vězení také zemřel.

Zdroje: Smithsonian Magazine, PoznatSvět, Český rozhlas