Kvíz: Spojte slovo s jeho synonymem či antonymem

Synonyma, též slova souznačná, jsou slova nebo slovní spojení se vzájemně stejným nebo podobným významem, která lze za určitých okolností zaměňovat. Naopak antonyma, též opozita, označují slovo opačného, protikladného významu.

0/15

Česká synonyma a antonyma

Start

1/15

Jaké je antonymum ke spojení černé uhlí?

• koks
• hnědé brikety
• hnědé uhlí

Další otázka

2/15

Jaké je antonymum ke spojení sestavit motor?

• rozebrat motor
• vystavit motor
• sešroubovat motor

Další otázka

3/15

Jaké je synonymum ke slovu statečný?

• ustrašený
• nebojácný
• bojácný

Další otázka

4/15

Jaké je antonymum ke slovu úcta?

• pohrdání
• pochvala
• pokárání

Další otázka

5/15

Jaké je synonymum ke spojení odstranit stopy?

• zahladit stopy
• odkrýt stopy
• zmást stopy

Další otázka

6/15

Jaké je synonymní vyjádření ke spojení sledovat výsledky?

• analyzovat výsledky
• vyhodnocovat výsledky
• monitorovat výsledky

Další otázka

7/15

Jaké je antonymum ke spojení nešikovně provedené?

• zručně provedené
• špatně provedené
• nedostatečně provedené

Další otázka

8/15

Jaké synonymum je ke slovesu tušit?

• odhadovat
• vědět
• předpokládat

Další otázka

9/15

Jaké antonymum je pro výraz pokrokový?

• snižující
• konzervativní
• rostoucí

Další otázka

10/15

Jaké je synonymum ke slovu kořist?

• úlovek
• nadbytek
• dar

Další otázka

11/15

Jaké je antonymum k výrazu důležitě?

• bezvýznamně
• významně
• nedostatečně

Další otázka

12/15

Jaké je synonymum ke slovu škála?

• seznam
• analýza
• stupnice

Další otázka

13/15

Jaké je antonymum ke slovu neoblomný?

• poddajný
• upovídaný
• zásadový

Další otázka

14/15

Jaké je synonymum ke slovu zarputilost?

• nebojácnost
• hrdinství
• zatvrzelost

Další otázka

15/15

Jaké je antonymum k výrazu přednost?

• slabina
• nedostatek
• plus

Další otázka

Výsledky

Opakovat kvíz

Synonyma

Dodávají jazyku bohatství, umožňují jemné odstínění významů v závislosti na kontextovém a stylistickém zabarvení. Pokud k jednomu jevu existuje více synonymních výrazů, vytvářejí tzv. synonymickou řadu. Za jádro takové řady se považuje nejvíce stylisticky i emocionálně neutrální výraz.

Synonyma se zpravidla rozdělují na úplná a neúplná. Úplná (čistá, absolutní) synonyma jsou ta, která mají zcela totožný význam a lze je volně zaměnit ve všech kontextech, kromě ustálených obratů (přísloví, pořekadel apod.). Takových synonym je ovšem velice málo. Příklady: hezký – pěkný, chlapec – hoch.

I synonyma, která se jeví jako absolutní, mají tendenci se v běžném úzu spojovat s různými slovy, čímž dochází k postupnému oddalování jejich významů – např. slova statečný a odvážný lze považovat za absolutní. Ale výraz statečný se spojuje spíše s osobami (statečný rytíř, voják), odvážný spíše s abstraktními výrazy (odvážný kousek, plán, projekt).

Dělení

Zvláštní kategorií jsou synonyma, která se liší pouze stylovou platností (táta – tatínek) a dvojice českého pojmu s přejatým, tzv. jazykové ekvivalenty (přeprava – transport). Daleko běžnější jsou synonyma neúplná (částečná), jejichž významy jsou navzájem blízké, ale nikoli totožné. Částečná synonyma se liší kontextovým a stylovým užitím, obsahem i rozsahem významu (červený – rudý), intenzitou (práce – dřina), dobovým užitím (krmě – jídlo), frekvencí užití (málokdy – zřídkavě). Za synonyma se považují i slova odvozená nebo slovotvorné varianty (dítě – děcko, jevit – projevit).

Synonymy jsou také výrazy nářeční, argotické, slangové, které doplňují neutrální výraz (chlapec – ogar). Naproti tomu varianty tvaroslovné a hláskové se za synonyma nepovažují (brambor – brambora, vzlítnout – vzlétnout). Některá sousloví, zejména pořekadla a ustálené obraty, mají někdy svůj slovní synonymní protějšek (zůstat na ocet – neprovdat se). Některé ustálené obraty mají dokonce synonymní protějšek sama o sobě (vzít nohy na ramena – prásknout do bot).

Zvláštním druhem synonym jsou tzv. synonyma idiografická, která se liší ve věcném významu, tudíž označují skutečnost z jiného hlediska (moudrý – chytrý, smělý – nebojácný).

Jazykové ekvivalenty

Slova přejatá z cizích jazyků jsou oproti českým protějškům zpravidla pociťována jako stylově vytříbenější (restaurant – hostinec) nebo eufemizující (impertinence – drzost). Ovšem kromě většiny výrazů přejatých z němčiny (lágr – tábor, štucl – rukávník) a některých dalších výjimek (lavor – umyvadlo).

V odborné literatuře se častěji užívají výrazy přejaté, v popularizační literatuře je lepší preferovat jejich české protějšky (marginální – okrajový, binom – dvojčlen). Pokud už nejsou málo užívané (azbest – osinek).

Antonyma

Jedno slovo může mít více antonym s různými významy, podle toho, o který druh antonymie jde, v jakém kontextu a na které významové škále k antonymii dochází, popřípadě ke kterému z více významů slova se vztahuje. Na rozdíl od synonymie a homonymie, které vznikají v podstatě náhodně (nejsou podmíněny vnější realitou). Antonyma vznikají v každém jazyce přirozeně z důvodu vyjádřit významový protiklad k některému výrazu. Některá slova antonymní protějšek nemají (zejména číslovky určité, citoslovce).

Druhy antonym

Antonyma dělíme na: polární, komplementární. Antonyma polární, nebo též vlastní, graduální, kontrastní, z hlediska logiky kontrární, jsou antonyma, která vyjadřují protilehlé body na polární škále. Nepokrývají však celý rozsah nadřazeného pojmu, protože mezi nimi nebo vně nich je ještě alespoň jeden další stupeň: obrovský × malinký atd.

Komplementární antonyma

Komplementární nebo též z hlediska logiky kontradiktorní antonyma svými významy rozdělují rozsah nadřazeného pojmu na dvě poloviny. Jde zejména o dvojice slov, z nichž druhé je z prvního odvozeno předponou ne-, ale existují i jiné dvojice: přítomný × nepřítomný atd.

Některá antonyma fungují jako polární nebo komplementární v různých kontextech: muž × žena (v právním a běžném významu komplementární, biologicky i polární) atd.

Autoantonyma

Autoantonymum, též antagonymum je slovo, které má více významů, z nichž některé jsou si navzájem některým z výše uvedených způsobů protikladná – jde tedy vlastně o homonymní antonyma. Vznikají například vývojovou změnou významu slova na protikladný nebo zvukovou či psanou shodou rozdílně vzniklých slov.

Autoantonyma jsou typická pro archaické jazyky, například čínštinu. Ve velké míře jsou zachovaná například v latině (imago – obraz i vzor, altus – vysoký i hluboký, clam – potichu × clamare – křičeti). Řečtině (farmakon – lék i jed, hagios – svatý i ohavný), angličtině (apparent – zjevný i domnělý, virtual – opravdový i zdánlivý). Některé slovní kořeny mají v příbuzných jazycích nebo v různých fázích vývoje jazyka opačný význam. Například host je v latině nepřítel, úžas je v ruštině hrůza, strašlivý ve staročeštině znamenalo bojácný) atd.

Jste připraveni na tento a další naše kvízy?

Zdroje:

KABÁTOVÁ, N. Český jazyk pro střední školy I.

KABÁTOVÁ, N. Český jazyk pro střední školy II.