Zlato, diamanty a hotovost v hodnotě 26 milionů liber aneb Britská loupež století, jejíž pachatele se nikdy nepodařilo kompletně odhalit

K loupeži v obchodě Brink’s-Mat došlo 26. listopadu 1983 v londýnském mezinárodním obchodním komplexu Heathrow. Ze skladu byly ukradeny zlaté slitky, diamanty a hotovost v hodnotě 26 milionů liber (ekvivalent 290 milionů liber v roce 2025). Tento incident byl po dlouhou dobu označován jako loupež století…

Loupež

K loupeži v obchodě Brink’s-Mat došlo v sobotu 26. listopadu 1983 v 6:40, kdy šest lupičů vniklo do skladu Brink’s-Mat. Ten se nacházel v jednotce 7 mezinárodního obchodního komplexu Heathrow, poblíž stejnojmenného letiště v západním Londýně. Incident úřady označily za „zločin století“. Gang se do skladu dostal s pomocí vedoucího ochranky – Anthonyho Blacka. Jakmile byli uvnitř, polili personál benzínem a vyhrožovali jim zapálenou zápalkou, pokud neprozradí kombinaci k trezoru. Lupiči měli v úmyslu ukrást asi 3 miliony liber v hotovosti. Nepočítali, že v prostorách najdou i další cenné předměty. Uloupili tedy hotovost, zlato a diamanty, vše v hodnotě 26 milionů liber.

Zatčení

Dva dny po loupeži si jeden manželský pár všiml rozžhaveného tavicího kotlíku v zahradním domku u sousedního pozemku poblíž Bathu. S podezřením, že by to mohlo souviset s loupeží, po jejíchž pachatelích se pátralo, okamžitě zavolali policii. Policie však uvedla, že to není v jejich jurisdikci a že informace předají odpovědnému oddělení. Pár nebyl nikdy požádán o podání výpovědi policii ani o svědčení u soudu. Nebylo poskytnuto žádné vysvětlení, proč policie po oznámení nezasáhla okamžitě.

Jeden z lupičů, Brian Robinson, byl dopaden 14 měsíců později, a to na základě zjištěných rodinných vazeb na zmiňovaného Anthonyho Blacka, šéfa ochranky. Byl zatčen v prosinci 1983. Black se přiznal Scotland Yardu, že lupičům pomáhal. Dal jim klíč od hlavního vchodu a podrobnosti o bezpečnostních opatřeních. Další pachatel Micky McAvoy byl vypátrán na základě toho, že zlaté slitky roztavil a znovu je odlil na prodej, přičemž je smíchal s měděnými mincemi, aby zamaskoval jejich původ. To se však nepodařilo. Náhlý pohyb velkého množství peněz prostřednictvím Bristolské banky byl nahlášen Bank of England, která o tom informovala policii.

Verdikty

V prosinci 1984 byl McAvoy odsouzen k 25 letům vězení za ozbrojenou loupež, a Anthony Black k šesti letům za napomáhání zločinu. V roce 1986 byl dále shledán vinným z prodeje kradeného zlata a byla mu uložena pokuta 500 000 liber. Odseděl si pouze sedm let, než byl v roce 1994 propuštěn. Asi rok po propuštění byla nalazen zavražděný George Francis, další z kompliců. Policie z jeho smrti podezírala propuštěného McAvoye, avšak neměla podstatné důkazy. Šířily se domněnky, že McAvoy po propuštění “nenašel” svůj podíl z lupu, a tak si to patrně vyřizoval po svém. Lze říci, že se na McAvoye lepila smůla dál, jelikož při dopravní nehodě roku 1996 zabil řidiče protijedoucího vozidla, načež byl odsouzen za usmrcení z nedbalosti na 4 roky.

Zlato

Většina ze tří tun ukradeného zlata nebyla nikdy nalezena a další čtyři lupiči nebyli nikdy odsouzeni. V roce 1996 se předpokládalo, že zhruba polovina zlata, ta část, která byla roztavena a znovu odlita, se vrátila na legální trh se zlatem. Včetně rezerv právoplatných vlastníků, Johnsona Mattheyho. V roce 1996 se podle několika reportáží BBC tvrdilo, že kdokoli, kdo nosil zlaté šperky zakoupené ve Velké Británii po roce 1983, obsahovaly zlato a diamanty z loupeže v Brink’s Mat.

Padělek wolframu

Dne 21. prosince 1983, necelé čtyři týdny po loupeži, rakouská policie zatkla pět mužů – čtyři Italy a jednoho Rakušana ve vídeňském hotelu. Policie našla deset slitků s rafinérskými značkami a sériovými čísly slitků ukradených při loupeži Brink’s-Mat. Policejní mluvčí uvedl, že slitky byly pozlacené wolframové padělky a nemohly to být zlaté slitky ukradené společnosti Johnson Matthey. Řekl, že zatčení muži plánovali podvodně tvrdit, že pocházejí z loupeže na letišti Heathrow. Nevysvětlili, jak padělatelé získali nezveřejněná sériová čísla slitků, ani jaký prospěch by tímto způsobem paděláním kradených předmětů získali. Podle jejich domněnek však šlo o zmatení stopy.

Off shore

Podle tisku Panama Papers, osoba jménem Brian Parry po prodeji zlata prala velké množství peněz z loupeže. Vysvětluje to tak, že offshore finanční zprostředkovatel se sídlem v Jersey, Centre Services, požádal o založení panamské společnosti jménem anonymního klienta 12 měsíců po loupeži. Pod Parryho vedením byly miliony liber přes výslednou společnost Feberion a další fiktivní společnosti přesunuty do bank ve Švýcarsku, Lichtenštejnsku, Jersey a na ostrově Man. Jeden muž identifikovaný jako osoba, která vložila 500 000 liber v hotovosti do Hong Kong & Shanghai Bank, byl pravděpodobně další ze skupiny – David Moore.

Do společnosti Feberion byli jmenováni dva generální ředitelé a společnost poté vydala dvě akcie na doručitele. Parry využil offshore společnosti (tj. společnosti registrované v zahraničí) a znovu využil finanční prostředky. Konkrétně odhadované na 10,7 milionu liber, prostřednictvím transakcí, které zahrnovaly pozemky v londýnských docích, některé budovy, které dříve tvořily součást Cheltenham Ladies‘ College. Dále statek v Kentu pro McAvoyovu přítelkyni Kathleen Meacockovou a dům v hodnotě 400 000 liber pro něj a jeho rodinu. Metropolitní policie ve spolupráci s úřady na Jersey provedla koncem roku 1986 razii v kancelářích společnosti Centre Services a zabavila dokumenty a dvě demo akcie Feberionu. Stopy však nic nedokazovaly.

Krach Johnson Matthey Bankers Ltd

Dne 30. září 1984, necelý rok po loupeži Brink’s-Mat, bankovní a zlatá obchodní divize společnosti Johnson Matthey (Johnson Matthey Bankers Ltd) zkrachovala. Převzala ji Bank of England, aby ochránila integritu londýnských trhů se zlatem. Ztráty dosáhly více než 300 milionů dolarů. Banka poskytovala podvodníkům a insolventním podnikům po řadu let velmi vysoké úvěry a ve svých záznamech měla závažné a nevysvětlitelné nedostatky. K vyšetřování banky a některých zákazníků byla povolána britská jednotka pro boj s organizovaným zločinem.

„Kletba“ Brink’s-Mat

Takzvaná „kletba Brink’s-Mat“ nebo „milionová kletba Brink’s-Mat“ označuje předčasná úmrtí mnoha údajně zapojených osob. Členové londýnského zločineckého podsvětí věřili, že tato úmrtí souvisela s praním ukradeného zlata.

V roce 1990 se bývalý pokladník společnosti Brink´s-Mat, Charlie Wilson, přestěhoval do španělské Měl být komplici údajen pověřen praním části výnosů z loupeže Brink’s-Mat, čímž investory připravil o 3 miliony liber. Dne 23. dubna 1990 byl Wilson zastřelen. Dále Donald Urquhart, byl jedním z těch, kteří také prali výnosy z loupeže. Byl zastřelen na Marylebone High Street v centru Londýna v lednu 1993. Informátor Kenneth Regan pomohl policii s odhalením pachatelů Urquhartovy vraždy.

Další, do komplotu zainteresovaný – Graeme West byl později za Urquhartovu vraždu uvězněn, stejně jako jeho komplic Geoffrey Heath, který vraždu plánoval. Dne 5. prosince 1998 byl před svým domem zastřelen klenotník Solly Nahome z Hatton Gardens. Solly Nahome byl „finančníkem“ a spolupracovníkem rodiny Adamsových, kteří byli také podezřelí z účasti na praní špinavých peněz z Brinks-Mat. V polovině roku 2001 byl nakonec zastřelen i jeden z hlavních aktérů loupeže – Brian Parry, který “zabezpečil” offshore společnosti, a tak pojistil finanční krytí pro celý komplot.

Nevyřešeno…

Pouze dva z původních ozbrojených lupičů byli uvězněni, ale v souvislosti s razií bylo zatčeno nejméně 33 lidí a 14 odsouzeno. Navzdory policejnímu úsilí zůstává velká část záhady kolem loupeže nevyřešena, a to z důvodu, že všechny hlavní pachatele se nepodařilo dopátrat.

Mnoho lidí podezřelých z účasti na případu bylo zabito. Před svým odsouzením byl McAvoy policii znám jako jeden z nejproduktivnějších londýnských ozbrojených lupičů. I před rokem loupeží století v roce 1983. Policie ho dlouho podezřívala, že byl během svého pobytu ve vězení stále aktivní přes své zločinecké kontakty. V průběhu let bylo zavražděno nebo zmizelo velké množství McAvoyových kumpánů.

Jeho podíl na výtěžku z loupeže byl ukraden, během jeho pobytu ve vězení. Policie měla podezření, že si objednal vraždu muže, kterému “svěřil” své peníze a podíl. Tedy již zmiňovaného George Francise. McAvoy byl z vězení propuštěn v roce 2000 a zemřel v prosinci 2023. Po propuštění z vězení si nežil špatně, stejně tak i jeho celá rodina. Policie mu však nikdy nic nedokázala. Stejně tak ani jediným chybným gestem nenapomohl odhalit identitu ostatních kompliců.

Loupež z Brink’s-Mat nadále fascinuje lidi kvůli naprosté drzosti zločinu, obrovským částkám peněz, o které se jednalo, a záhadné identitě lupičů. Případ byl námětem mnoha knih, filmů a dokumentů a je jednou z nejzáhadnějších britských loupeží vůbec. Jaké vlastně měl vazby Micky McAvoy, proč policie byla mnohokrát nedůsledná, měl v tom prosty i sám majitel obchodního finančního řetězce Brink´s-Mat? 

Zdroje: BBC, Cold-case