Kvíz: Znáte původní geografické názvy, u kterých došlo k přejmenování?

Geografické přejmenování je změna názvu geografického prvku nebo oblasti, která sahá od změny názvu ulice až po změnu názvu země. Místům jsou také někdy z různých důvodů přiřazovány dvojí názvy…

Geografický kvíz si můžete spustit níže, na vyplňování máte neomezený časový limit. Přejeme hodně štěstí!

Důvody

Změna může znamenat přijetí zcela jiného názvu nebo může jít pouze o mírnou změnu pravopisu. Některé názvy se mění lokálně, či některé nové názvy nejsou uznávány jinými zeměmi, zejména pokud existuje rozdíl v jazyce. Jiné názvy nemusí být z kulturních či politických důvodů oficiálně uznávány, ale zůstávají běžně používané. Existuje mnoho důvodů pro přejmenování, přičemž hlavní příčinou je politická motivace. Například mnoho míst v bývalém Sovětském svazu a jeho satelitech.

Jedním z nejčastějších důvodů pro změnu názvu země je nově získaná národní nezávislost. Když se mění hranice, někdy v důsledku rozdělení země nebo spojení dvou zemí, mohou se změnit názvy příslušných oblastí. Jedná se však spíše o vytvoření jiné entity než o akt geografického přejmenování.

Příklady 

Místní názvy se mohou vrátit k dřívějším názvům. Například v Austrálii byly předkoloniální názvy zavedené domorodými obyvateli před tisíci lety znovu přijaty jako oficiální názvy. Mezi příklady patří K’gari (dříve Fraser Island a různé další názvy od osídlení) a Uluru/Ayers Rock, kde byla přijata strategie dvojího pojmenování, ale nyní celosvětově známější jako Uluru (pozn. jde o obrovský skalní útvar v barvě červeného pískovce, rovněž v Austrálii).

Mezi další méně obvyklé důvody pro přejmenování patří zbavení se nevhodného názvu či jinak vnímaného názvu. Příkladem je nedávné oficiální mezinárodní uvedení Turecka. Místo dlouho užívaného anglického názvu Turkey (což je i označení pro krocana “turkey”) došlo k pozměnění na Türkiye.

V některých případech zavedené instituce ve svých názvech zachovávají staré názvy přejmenovaných míst. Jde převážně o univerzity a školy. Mohou to být i vládnoucí politické strany či jiná sdružení.

Romanizace

Změny v systémech romanizace (tj. zavádění latinky) mohou vést k menším nebo větším změnám v pravopisu latinky u geografických entit. A to i bez jakékoli změny ve výslovnosti nebo pravopisu názvu v místní abecedě nebo jiném systému psaní. Názvy v nelatinských znacích se mohou také psát velmi odlišně, když jsou romanizovány v různých evropských jazycích.

Čínská problematika

Čína vyvinula a přijala systém romanizace (užití latinky) v únoru 1958 namísto předchozích systémů. Mnoho čínských geografických entit (a souvisejících entit pojmenovaných podle zeměpisných názvů) si tak později změnilo své anglické názvy. Změny se někdy zdají být v této oblasti velmi výrazné, protože se stává, že dřívější romanizace byly odvozeny z kantonštiny – běžného jazyka v britském Hongkongu.

Zatímco novější romanizace jsou odvozeny výhradně z mandarínštiny. Výslovnost v mandarínštině však zůstala většinou stejná jak před změnou, tak i po ní. Příkladem je například hlavní město Čínské lidové republiky – Peking ve změně na Beijing (výslovnost Peking).

Další příklady

Přesun města mezi zeměmi hovořícími různými jazyky může vést ke zdánlivým změnám názvu. Změny mohou být i nepatrné, jako například Straßburg (němčina) a Strasbourg (francouzština). Dále například města Pilsen a Karlsbad – označení za dob Rakousko-Uherska – se stala oficiálně Plzní a Karlovými Vary od vzniku Československa. Stejně tak Chișinău (Kišiněv) – dnešní hlavní město Moldavska, byl v ruských a sovětských dobách součástí Rumunska a byl pro mezinárodní geografii známý jako Kishinev atd.

Zdroje: Atlas světa., BECKY, C. The World Famous Changes., Wikipedia