Spojte se s námi


Historie

Umělkyně, šlechtična i matka. Pavlína ze Schwarzenbergu uhořela při záchraně svých dcer

Byla krásná, vzdělaná a okouzlující. Její pokrokové názory na výchovu přinesly do českých aristokratických rodin svěží vítr a jí zase pověst dokonalé šlechtičny. Život Pavlíny ze Schwarzenbergu ale předčasně ukončila obrovská tragédie.

Publikováno

dne

Byla krásná, vzdělaná a okouzlující. Její pokrokové názory na výchovu přinesly do českých aristokratických rodin svěží vítr a jí zase pověst dokonalé šlechtičny. Život Pavlíny ze Schwarzenbergu ale předčasně ukončila obrovská tragédie.

Pavlína ze Schwarzenbergu jako zvídavá studentka

Pavlína ze Schwarzenbergu se narodila roku 1774 do rodiny vévody Ludvíka Engelberta z Arenberku. Coby dívce urozeného původu se jí dostalo skvělého vzdělání, které sestávalo z výuky cizích jazyků, krasopisu, katechismu, ale i uměleckých oborů, jako bylo kreslení, hudba a tanec. Během studií navštívila celou řadu evropských zemí a na pár měsíců zakotvila v raně revoluční Paříži.

Milující manželka

Svatba ji ovšem přivedla až do jižních Čech. V 19 letech ji totiž rodiče provdali za bohatého knížete Josefa II. z rodu Schwarzenberků, bratra Karla I. Schwarzenberského. Ačkoliv se jednalo o domluvený sňatek, v manželství panovala vzájemná úcta a snad i láska. Josef II. byl ostatně rovněž velmi vzdělaný a své ženě nechával volnou ruku v názorech i rozvoji jejích koníčků.

Pavlínino srdce tíhlo především k umělecké tvorbě. Silné literární nadání dokládají její deníky, výtvarné cítění zase kresby. Ráda vyobrazovala malebnou přírodu, venkovské chaloupky a zvířata. A v českých zemích si těchto scenérií dosyta užívala.

Starostlivá matka

Na prvního potomka si pár počkal na tehdejší dobu nezvykle dlouho, téměř dva roky. Dalších osm dětí pak ale přicházelo v rychlém sledu. Mateřství nicméně přivedlo Pavlínu k četbě děl filozofa Jeana Jacka Rousseaua a k jeho koncepci nové matky. A tu také ke zděšení tehdejší společnosti záhy začala sama praktikovat.

V čem spočívala? Dětem a jejich výchově se namísto služebných věnovala primárně matka. Zároveň ale bylo důležité ponechat jim dostatečný prostor k vyjádření vlastních názorů a postojů. U aristokratické rodiny byly takové výchovné metody něco naprosto nevídaného.

Pavlína ze Schwarzenbergu se však nenechala odradit. Její děti byly jako jedny z prvních v našich zemí očkované proti neštovicím a ty nejmladší dokonce sama kojila. Svým dětem tykala a pořádala pro ně dětské slavnosti. Zvláštní pozornost věnovala dceři Matyldě, která se narodila s tělesným postižením. A svým příkladem strhla i některé další šlechtické rodiny.

Pavlína ze Schwarzenbergu dokonalou aristokratkou

I přes to, že Pavlína ze Schwarzenbergu svým dětem věnovala nezvykle velkou spoustu času, nacházela si prostor pro své záliby. Ráda si dopisovala s přáteli, příbuznými i vlivnými osobnostmi její doby. Měsíčně napsala okolo třiceti dopisů. Navštěvovala divadlo, kde občas dokonce sama hrála. Velmi si také oblíbila účast v takzvaných salonech, tedy debatních setkáních. Vybírala si především ty politické a filozofické.

Předzvěst Pavlínina tragického konce se začala rýsovat v roce 1808 na vídeňském večírku. Zde se setkala s princem z rodu Rohanů, který byl proslulý svými věšteckými schopnostmi. Když nahlédl do Pavlíniny budoucnosti, řekl prý, že „nevidí nic než oheň“. Hrozivé proroctví se naplnilo jen o dva roky později.

Pavlína ze Schwarzenbergu a její poslední tanec

1. července 1810 se konal honosný bál na počest svatby Napoleona I. s rakouskou arcivévodkyní Marií Luisou. Na něj Pavlína vyrazila v doprovodu svého muže a dvou nejstarších dcer. Bujaré veselí ale nečekaně přerušila tragédie. Převrhnutá svíčka způsobila zničující požár, který se dřevěným sálem rychle šířil.

Většině hostů se naštěstí podařilo uprchnout. Ven se dostala i Pavlína, jenže v nastalém zmatku nemohla najít své dcery. Neváhala ani vteřinu. V domnění, že jsou děti stále uvnitř, se vrhla zpět do ohnivého pekla… přímo pod bortící se strop.

Zbytečně, dcery byly dávno mimo nebezpečí. Že si tragický okamžik vyžádal hned dvě oběti najednou ale zatím nikdo netušil – Pavlína byla v rané fázi těhotenství.

Záhadná noční návštěva

O mladší děti se mezitím starala Josefova sestra Eleonora. Ta později uvedla, že během tragické noci ve světle lucerny spatřila Pavlínu, jak vstoupila do jejich pokoje, zkontrolovala spící ratolesti a neslyšně se vyplížila zpět do tmy. Překvapená Eleonora se domnívala, že ples skončil dřív a rodina se už vrátila. Až druhý den se dozvěděla smutnou novinu.

Nenahraditelná ztráta

Smrt 36leté šlechtičny nakonec přivedla Napoleona k nápadu založit hasičský sbor. Nejcitelněji ale pochopitelně dopadla na její blízké. Zdrcený Josef se už nikdy neoženil, osiřelé děti si vzala do péče Pavlínina švagrová Eleonora. Spolu s ní rodina pečlivě uchovávala veškerou pozůstalost, která je dodnes cenným svědectvím o životě jedné neobyčejné šlechtičny, nadané umělkyně a především obětavé matky.

Zdroj: Nespechej.cz, Český rozhlas Dvojka, Forum24, Stoplusjednicka

Oblíbené