Tvrdá píle a touha. Základy, které vedly profesora Bedřicha Hrozného k tomu, aby jako jediný na světě dokázal rozluštit chetitské písmo

Profesor Bedřich Hrozný se narodil 6. května 1879 v Lysé nad Labem, v rodině evangelického faráře. Jeho otec pocházel ze starého selského rodu z Vosečka, matka Anna (rozená Šimáčková) byla dcerou obchodníka z Nymburka. Jak to bylo dál?

Raná školní léta

Do deseti let chodil na základní školu v Lysé nad Labem, poté byl přijat na Akademické gymnázium na Smetanově nábřeží. Studium v Praze mu umožnil otec. Rozhodl, že bude farářem a cesta k tomuto cíli vedla právě přes gymnázium. Nejvíce Hrozného bavilo studium mrtvých jazyků; latiny a řečtiny. Otec ho v tomto velmi podporoval a nabádal ho, ať se věnuje i jiným jazykům, například hebrejštině a aramejštině.

A v neposlední řadě, ať svou pozornost zaměří také na dějiny starého orientu, protože tam je ukryt základ všech biblických studií. Hrozný ho uposlechl a začal se věnovat samostudiu hebrejštiny. Mezi jeho koníčky patřilo soukromé studium, Národní divadlo, tělocvična a četba.

Mezi studenty založil a vedl čtenářský kroužek české a francouzské literatury. Studium na Akademickém gymnáziu nakonec nedokončil, ale odnesl si z něho základy hebrejštiny a arabštiny. V únoru roku 1896 zemřel náhle jeho otec a mladý Bedřich Hrozný musel opustit studium v Praze, aby finančně dále nezatěžoval rodinu. Spolu s ní se přestěhoval do Kolína, protože museli opustit faru v Lysé nad Labem.

Bedřich Hrozný nastoupil do poslední třídy gymnázia v Kolíně. Tento přestup pro něho nebyl lehký, ale bylo v něm i něco dobrého. Poznal zde profesora dějepisu dr. Justina Václava Práška, specialistu na dějiny starověkého Orientu. Bedřich Hrozný se u něho naučil základům asyrštiny a akkadského klínového písma. Hrozný v červnu 1897 složil maturitní zkoušku s vyznamenáním a byl přijat na evangelickou bohosloveckou fakultu ve Vídni.

Vídeňská léta

Bedřich Hrozný se zapsal na dvě fakulty, teologickou a filozofickou. Bohužel nemohl studovat obě fakulty naráz a tak studium teologie opustil a začal se plně věnovat orientalistice. Na této univerzitě mohl sice studovat hebrejštinu, aramejštinu, arabštinu, etiopštinu, egyptštinu a sanskrt a mnoho dalších jazyků u významných profesorů, kteří zde působili, ale nebylo zde jediného profesora asyriologie. Stejně tak babylónštinu a sumerštinu univerzita nevyučovala.

O tyto jazyky se Bedřich Hrozný zajímal nejvíce, nezbývalo mu tedy nic jiného, než se opět stát samoukem. Zabýval se nejen orientální filologií, ale se stejně velkým zájmem přistupoval i k dějinám starého Orientu. Studoval tedy mimo jiné archeologii, diplomatiku, hermeneutiku i historii národů starověkého Východu. Studia dokončil 29.7. 1901 a stal se tak profesorem filozofie. Pro Bedřicha Hrozného tím však studium nekončilo.

Berlín a Londýn

Na podzim 1901 nastoupil na Univerzitu v Berlíně a prohluboval zde své studium klínopisu u významných odborníků, kteří zde působili. Intenzivně se zde věnoval práci s tématem významným pro pochopení staroorientálních hospodářských a sociálních dějin, šlo o studii o peněžnictví u Babyloňanů. A tak se Hrozný vrhl na studium mezopotamského zemědělství u Babyloňanů, Asyřanů a u jejich předchůdců žijících v ústí Eufratu a Tigridu, Sumerů.

Svými výzkumy poukazoval na to, že Egypťané převzali názvy některých zemědělských plodin, nápojů, jídel a nástrojů zemědělských, ze stavebnictví, sochařství, tesařství i hrnčířství od Sumero-Babyloňanů. Díky tomu se dostal až do Anglie. Roku 1902 dorazil na studijní pobyt v Londýně. Strávil zde dva měsíce. V britském muzeu kopíroval dosud nevydané fragmenty a srovnával je s publikovaným sumersko-babylonským textem. S nashromážděným materiálem se vrátil zpět do Berlína, kde na něm začal pracovat. Avšak přes jeho usilovnou práci, kterou zde odváděl, mu nakonec studijní pobyt v Berlíně nebyl prodloužen a Hrozný byl nucen vrátit se zpět do Vídně.

Chetité – indoevropský národ, který vytvořil říši, zahrnující dnešní Malou Asii, Sýrii, Libanon a část Palestiny (1650 – 1178 př. n. l.)

V roce 1906 prováděl profesor H. Winckler archeologický výzkum poblíž turecké vesnice Boghazköy. Nalezl zde rozsáhlé archívy s tabulkami, které byly sice psány klínovým písmem, avšak jazykem, který byl všem dosud neznámí. Věděl se, že jde o středisko chetitského státu, některé tabulky byly psaný již známou babylónštinou. O existenci Chetitů se psalo v textech egyptských a babylonských. Podstatnou část tabulek se však nikomu nedařilo rozluštit. Hrozný sledoval vše, co se dělo na půdě starého Orientu a velmi se zajímal o rozluštění chetitštiny.

Roku 1910 byl pozván ke spolupráci na luštění a vydávání boghazköyských textů. Zhostil se tohoto úkolu, ale až po tom, co dokončil svou práci „Obilí ve staré Babylónii“. Když profesor Winckler zemřel, byl Bedřich Hrozný pověřen Německou orientální společností, aby vydal všechny klínopisné texty z Bokhazköy. Uzavřel s nimi dvouletou smlouvu na zpracování několika tisíc hliněných tabulek, které Winckler vykopal.

Odjel tedy na počátku roku 1914 do Istanbulu, nejen aby shromáždil a opsal všechny nápisy a připravil je tím na vydání, ale také za pokusem rozluštění klínopisných textů. Začalo se však schylovat k první světové válce a Hrozný musel Istanbul opustit i se ženou. Neopustil ho s prázdnou, odvážel si s sebou kolem tří set opisů klínopisných tabulek.

Neznámý jazyk a jeho rozluštění

Hrozný se nesnažil rozluštit neznámé písmo, nýbrž neznámou řeč v písmu jemu už známém. Nakonec se mu tento jazyk podařilo rozluštit a to především díky své píli a soustavné práci na nových textech, jazykovým znalostem a vůli, která ho donutila nevzat se. Vědecké veřejnosti předložil výsledky své práce v listopadu roku 1915, v přednášce, která se konala v Berlíně, a o měsíc později ve Vídni.

Díky rozluštění chetitštiny se badatelé dozvěděli více o historii Malé Asie ve druhém tisíciletí před n. l. Konkrétně o vzniku chetitského státu, o třídním složení jeho obyvatelstva, dokonce i o mezinárodních vztazích, které udržovali s ostatními státy Předního Východu.

Bedřich Hrozný se stal zakladatelem chetitologie, nového vědního odvětví, které je dnes zastoupeno na mnoha univerzitách po celém světě. Vydávají se specializované vědecké časopisy o chetitologii a pořádají se mezinárodní chetitologická vědecká zasedání. Postupem času provedli další badatelé několik korektur a zpřesnění, ale základní pojetí jednotlivých gramatických kategorií, které Bedřich Hrozný ustanovil, zůstávají nezměněna. Jeho dílo bude už navždy pevným a trvalým základem této vědní disciplíny.

Zdroje:

ZAMAROVSKÝ, V. Za tajemstvím říše Chetitů.

VELHARTICKÁ, Š. Písemnictví starého Předního východu.