Trumpovi: Odtajněné dokumenty StB z 80. let odhalily výrazný zájem o československou rodačku a amerického byznysmena

Československá tajná policie z éry komunismu se aktivně zajímala o českou první manželku zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa na konci 70. a 80. let, jak vyplývá z nově prozkoumaných archivních materiálů. Státní bezpečnost sledovala Ivanu Zelníčkovou poté, co v roce 1971 imigrovala do Kanady, a později i během jejího manželství s americkým realitním magnátem, který zjevně již projevoval své prezidentské ambice…

Proč se projevil zájem?

Československá tajná policie z éry komunismu, neboli StB, bedlivě sledovala řadu Čechoslováků, kterým se podařilo opustit zemi. Kromě snahy infiltrovat exilové a disidentské skupiny v zahraničí se zajímala také o prominentní Čechoslováky, jako byla bývalá lyžařka, která se stala modelkou a podnikatelkou Ivana Zelníčková. Rodačka ze Zlína opustila Československo a odešla do Kanady na začátku 70. let, kde se v roce 1971 provdala za rakouského realitního makléře Alfreda Winklmayra. Pár se o dva roky později rozvedl a v roce 1977 se Ivana provdala za jiného realitního magnáta, Donalda Trumpa, dnes zvoleného prezidenta Spojených států. Manželství páru trvalo do roku 1992.

Prozkoumané archivní materiály, které studoval pražský Ústav pro studium totalitních režimů odhalují, že Zelníčková byla od roku 1978 pod dohledem Státní bezpečnosti – její sňatek s Trumpem vzbudil zájem československých bezpečnostních složek. Agent, který o ní informoval, používal krycí jména „Langr“ a „Chod“. Archivy také odhalují, že v roce 1988 Donald Trump údajně zvažoval kandidaturu na prezidenta v prezidentských volbách v roce 1996, přesvědčen o svém vítězství. „Přestože se to zdá jako utopie, D. Trump je přesvědčen, že může vyhrát,“ uvádí se v textu nedávno analyzované zprávy StB.

Návštěva v USA

Tři návštěvníci z východního bloku vypadali poněkud nesourodě, když stáli před Trump Tower. Bylo to v září 1989. Delegaci vedl František Čuba – předseda JZD Slušovice, dále s ním byli jeho zástupce Miroslav Kovařík a Pavel Čmolík.

Trojice vešla do nablýskané haly a výtahem se vyvezla do patra pro manažery. Tam se setkali  s Donaldem J. Trumpem. Pro muže zpoza železné opony byl Trump celebritním kapitalistou. Nyní víme, že byl také terčem rozsáhlé špionážní operace vedené Československou Státní bezpečností (StB) – spolu s „přáteli“ z KGB. StB se o Trumpa zajímala od roku 1977, kdy se oženil s československou rodačkou Ivanou Zelníčkovou. Zpráva o svatbě se dostala do kanceláře StB ve Zlíně, moravském městě, kde Ivana vyrůstala a kde žili její rodiče. Ivanin otec, Miloš, musel pravidelně informoval StB o návštěvách své dcery z USA a o rozmachu kariéry svého zetě.

Zájem Stb na Trumpových zintenzivnil koncem 80. let poté, co Trump dal najevo, že uvažuje o kandidatuře na prezidenta. V sovětském bloku byli českoslovenští špioni považováni za zkušené profesionály, kompetentní a všestranné anglicky mluvící, kteří se vyrovnali CIA a MI6. Podle komunistického ústředí SSSR odváděli velice zkušenou práci.

František Čuba byl tehdy na čtrnáctidenní “služební cestě” do Brazílie, USA a Kanady. U té příležitosti se se svými společníky “navštívil” Trumpovo sídlo. Víme to díky dvoustránkovému popisu setkání, který vychází z podrobností poskytnutých agentem známým jako Jarda. Jarda byl jedním ze čtyř spolupracovníků StB, kteří Trumpovi špehovali během studené války. Jardovo skutečné jméno bylo Jaroslav Jansa. Není jasné, zda byl Jansa přítomen v New Yorku, nebo se o návštěvě dozvěděl až po odletu oficiální delegace domů.

Agent Jarda

Jansa, kterému bylo v odtajnění Stb dokumentů 74 let a žil v bytovém domě na okraji Prahy, se zdráhal mluvit o své minulosti. Když na jeho dveře zaklepal americký deník Guardian a český časopis Respekt, odmítl je otevřít. V e-mailu uvedl, že je unavený a chce mít klid. Dodal: „Snažíte se mě tímto zničit.“

Jansova stínová kariéra začala v létě 1986, kdy se ve Vsetíně setkal s důstojníkem StB, jak ukazují spisy. Po setkání v hotelu Vsacan, Jansa souhlasil, že se stane tajným spolupracovníkem. Následovaly pravidelné schůzky. Byly zaznamenány v agentském spisu. Dostával skromné ​​částky v hotovosti – při jedné příležitosti 29 korun (5–7 dolarů).

Jansa byl jedním z desítek tisíc informátorů v ČSSR. Mluvil pěti jazyky, měl vědecké vzdělání a byl vedoucím zahraniční spolupráce ve Slušovicích. To znamenalo, že se dostal do kontaktu s prestižními návštěvníky, včetně kongresových delegací z Washingtonu a zahraničních televizních štábů.

Záznamy Státní bezpečnosti jsou oknem do zaniklé doby. Kromě Trumpa Jansa špehoval amerického diplomata Jamese Freckmanna, který působil na velvyslanectví ve Vídni. Jansa pravidelně jezdil do západního Německa a Heidelbergu. Jeho kumpani mu řekli, aby se spřátelil s Američany a dával si pozor na americké vojenské konvoje. Pokud by byl odhalen, má popřít, že je špion.

Další „informace“

Jansova newyorská zpráva byla přidána do rozsáhlého Trumpova spisu. Přidala se k dřívějším tajným dokumentům, z nichž některé zaznamenávaly jen rodinné drby. Například:„V listopadu 1979 se Ivana Trumpová vrátila do Československa a s sebou přivezla svého dvouletého syna Donalda Jr. Její rodiče, Miloš a Marie Zelníčkovi, ji vyzvedli na pražském letišti.“
Nebo: „Státní bezpečnost zjistila, že Ivana už není modelkou a nyní pomáhá svému manželovi v jeho obchodních aktivitách – navrhuje interiéry budov financovaných Trumpem. Donald Jr. měl dvě chůvy – jednu Američanku, jednu Švýcarku – a nedávno si zlomil nohu. A dále, D. Trump je napojen na volební kampaň současného amerického prezidenta Jimmyho Cartera“.

Není jasné, do jaké míry KGB a StB sdílely nebo koordinovaly Trumpovy materiály. Obě špionážní agentury úzce spolupracovaly a v roce 1972 a v říjnu 1986 podepsaly dohody o spolupráci. KGB byla vždy dominantním partnerem – Trumpa bedlivě sledovala, když s Ivanou v létě 1987 navštívil SSSR na pozvání Kremlu.

Podle Kierana Williamse, profesora politologie na Drakeově univerzitě, se StB zajímala především o disidenty a emigranty žijící na Západě. Snažila se „umlčet nepřátele“, včetně novinářů pracujících pro Rádio Svobodná Evropa. Chtěla také zastavit příliv samizdatu a tamizdatu – literatury zakázané státem – do Československa.

„Ivana byla pro ně neobvyklá v tom, že dosáhla určitého postavení v americké společnosti. Proto se o ní snažili získat informace,“ řekl Williams. „Ale nikdy nebyla politicky aktivní a nemyslím si, že zde existoval dlouhodobý cíl. Bylo to čistě oportunistické. Nemyslím si, že existovala nějaká strategie, jak Trumpa kompromitovat. Pokud by to někdo chtěl udělat, byli by to Sověti.“ Williams uvedl, že první ředitelství StB – stejně jako jeho elitní protějšek z KGB – bylo vysoce vyškolené a konkurenceschopné. Jeho pozornost věnovaná D.Trumpovi po roce 1988 byla významná.

Po pádu komunismu

To však bylo omezeno dramatickým a náhlým kolapsem komunistického bloku. Stalo se to v listopadu 1989, krátce poté, co se zástupci ze Slušovic setkali s Trumpem na Páté avenue. Jejich plán navázat vztahy s „velkými kapitalistickými firmami“ skončil na smetišti dějin. StB utajovala identitu svých informátorů spálením mnoha spisů.

Trump se nakonec dostal do Slušovic. Podle Čuby kolektivní statek své malé dvoumotorové letadlo, aby vyzvedlo rodinu Trumpových z pražského letiště a odvezlo je do Zlína, kde se v listopadu 1990 konal pohřeb otce Ivany Trumpové. Jedním z “truchlících” byl Jansa, tajný spolupracovník, který stál 100 metrů od Trumpových.

Během téže cesty, František Čuba, ukázal Trumpovi biotechnologické a elektronické provozy svého zemědělského družstva. V tomto okamžiku však již statek – který v komunistických dobách dostal bezprecedentní podnikatelskou svobodu – ztratil smysl.

Jak uvádí například americký deník The Guardian: “Zdá se, že žádný z důstojníků StB, kteří Trumpovi špehovali více než deset let, při přechodu k demokracii mnoho netrpěli a nijak se nezodpovídali. Například Vlastimil Daněk – místní šéf StB v tehdejším Gottwaldově – byl známý jako zastánce tvrdé linie, který věznil a pronásledoval disidenty, žil v poklidném důchodu v rodinné vilce se zahradou.”

Další události

Záznamy také naznačují, že po roce 1978 byl o Ivaně Trumpové založen tzv. „operativní spis“, ale badatelé ho dosud nenašli. Donald a Ivana Trumpovi se rozešli v roce 1990 a Ivana později získala v rámci rozvodového vyrovnání 20 milionů amerických dolarů. Ivana Trumpová, měla bít během prvního prezidentství jejího bývalého manžela D. Trumpa jmenována velvyslankyní USA v České republice. Zemřela však 14. července 2022 poté, co upadla na schodech ve svém manhattanském bytě.

Donald Trump, ji nechal pohřbít poblíž jamky č. 1 na svém golfovém hřišti Trump National Golf Club v Bedminsteru ve státě New Jersey. Po pohřbu se objevily spekulace, že místo pohřbení Trump zvolil účelově, aby se vyhnul placení daní. Z právního hlediska lze nyní na základě tohoto aktu uvedené hřiště považovat za hřbitov, přičemž hřbitovy podle zákonů státu New Jersey nepodléhají dani z příjmu ani dani z vlastnictví či prodeje nemovitosti. Dodnes přetrvávají spekulace o “umlčení” Ivany Trumpové ze strany jejího bývalého manžela, a to kvůli jejímu hlavnímu svědectví v otázce daňových podvodů jejího bývalého manžela, které se mělo konat 17. července 2022.

www.theguardian.com

www.ceskatelevize.cz

Úřad pro odhalování zločinů komunismu.