Třetí řada Squid Game je za rohem. Proč nás „Hra na oliheň“ tak fascinuje?

Korejský seriál „Hra na oliheň“ (Squid Game) se stal doslova globálním fenoménem. Miliony diváků po celém světě sledovaly, jak se zoufalí účastníci pokoušejí přežít krutou soutěž inspirovanou dětskými hrami. Série byla původně určena pro dospělé, ale rychle se rozšířila i mezi dětmi a teenagery, a to včetně těch v Česku.

Tento seriál pobláznil svět. A vyděsil učitele i rodiče. Squid Game měla být jen fikcí pro dospělé. Jenže se z něj stala dětská zábava se skutečnými následky. Děti začaly napodobovat děsivé soutěže ze seriálu, přetvářely běžné hry na boj o přežití. A místo zábavy přicházela agrese, výhrůžky i slzy.

Proč to sledují děti?

Ačkoliv má seriál věkové omezení 16+, jeho vizuál i formát přitáhl i děti. Pomohly k tomu i sociální sítě – TikTok a YouTube byly plné parodií, her a kostýmů. Mnohé děti přitom seriál sledují tajně, bez vědomí rodičů. Některé scény jsou přístupné volně online, jinde je sdílejí spolužáci.

Školy v Česku začaly hlásit případy, kdy děti „hrály“ Hru na oliheň o přestávkách. Porážka znamenala „výprask“, izolaci, nebo zesměšnění. Padaly urážky, někdy i rány. Objevila se dokonce upravená pravidla na táborech nebo v družinách – jen s menší brutalitou. Ale princip zůstal: kdo prohraje, je potrestán.

V roce 2021 v Belgii hrála skupina školáků na hřišti „Hru na oliheň“, ale s tím rozdílem, že prohrávající děti nečekal smích, ale skutečné facky a kopance. Učitelé museli zasáhnout a celá škola následně řešila, jak dětem vysvětlit rozdíl mezi seriálem a realitou. A podobné případy se začaly objevovat i jinde – ve Francii, Německu nebo Slovensku.

Není to tedy jen „dětská hra“, ale téma, které ukazuje, jak silně může obrazovka ovlivnit chování ve skutečném světě. A že je potřeba mluvit i o tom, co může být zábavné na obrazovce, ale velmi nebezpečné ve skutečnosti.

Co na to psychologové?

Odborníci říkají, že dětský mozek není připravený na tak extrémní obsah. Nedokáže ještě úplně oddělit realitu od fikce. Seriál vyvolává úzkost, stres a může podpořit agresivitu. Zároveň je nejen pro děti silně návykový. Ne kvůli násilí, ale kvůli napětí, soutěži a jednoduchému konceptu: buď vyhraješ, nebo vypadneš.

Squid Game nemá klasické morální rozuzlení. Hlavní hrdina přežije, ale za cenu mnoha životů. A to dětem často nedochází, vidí jen napínavou výzvu. Navíc si děti tvoří vlastní „verze“ hry, často s rizikovými pravidly. Dochází tak ke zbytečným zraněním, strachu a šikaně.

Dá se tomu zabránit?

Psychologové radí o tématu mluvit. Nezakazovat, ale vysvětlit. Pomáhá i kontrola obsahu, který děti sledují, a společné sledování s komentářem. Ideální je ukázat, že násilí není hra a že i zdánlivě nevinný trend může být psychicky škodlivý. Důležité je umožnit dětem ventilovat emoce jiným způsobem – bezpečně, beze strachu a beze zbytečné bolesti.

Třetí řada je za rohem. Co způsobí tentokrát?

Třetí řada Squid Game by měla na Netflix dorazit 27. června 2025. Dá se předpokládat, že zájem znovu vystřelí, a to nejen mezi dospělými, ale i mezi dětmi. TikTok a YouTube opět zaplaví sestřihy, parodie a návody, jak si zahrát jednotlivé hry. Proto je právě teď ten správný čas připravit se – ať už jako rodič, učitel nebo organizátor volnočasových aktivit.

Zdroje: CNN Prima News, Aktuálně, Seznam zprávy, TopDne, E-bezpečí