Tichý a Atlantský oceán jsou dvě největší vodní plochy na Zemi. Znáte rozdíly mezi nimi?

Možná vás někdy napadlo, jaký je vlastně rozdíl mezi Tichým a Atlantským oceánem? Pojďme se ponořit do jedinečných vlastností těchto dvou velkých vodních ploch…

Geografická poloha a velikost

Tichý oceán je největším a nejhlubším oceánem na světě a pokrývá více než 165 milionů km². Naproti tomu Atlantský oceán je druhým největším oceánem s rozlohou 106 milionů km². Tichý oceán se táhne od západního pobřeží Ameriky k Asii a Austrálii, zatímco Atlantik leží mezi východním pobřežím Ameriky a Evropou a Afrikou.

Jedním z nejvýraznějších rozdílů pro surfaře je teplota vody. Tichý oceán u pobřeží San Diega mívá chladnější vody, zejména ovlivněné Kalifornským proudem, který přináší studenou vodu ze severu. Atlantský oceán, zejména podél východní části Spojených států, je teplejší, ovlivněný Golfským proudem, který nese teplou vodu z Mexického zálivu podél pobřeží.

Mořský život a biodiverzita

Oba oceány se pyšní bohatými mořskými ekosystémy, ale liší se svou biodiverzitou. Tichý oceán je známý svým rozsáhlým a rozmanitým mořským životem, včetně jedinečných druhů, jako je obří tichomořská chobotnice, a rozmanité korálové útesy v tropických oblastech. Atlantský oceán také podporuje širokou škálu mořských druhů, včetně velryb, delfínů a mořských želv. Větší rozloha a rozsah stanovišť Tichého oceánu však přispívají k vyšší úrovni biodiverzity.

Pobřeží Tichého a Atlantského oceánu nabízí odlišnou krajinu. Tichomořské pobřeží se vyznačuje drsnými útesy, písečnými plážemi. Naproti tomu atlantické pobřeží se vyznačuje dlouhými písečnými plážemi, bariérovými ostrovy a rozsáhlými ústími řek a zátokami. Tichý oceán je hlubší než Atlantský oceán, a to jak z hlediska průměrné hloubky, tak i nejhlubšího bodu. Tichý oceán má průměrnou hloubku přibližně 4 280 metrů a pyšní se nejhlubším známým bodem světových oceánů, Challengerovou hlubinou, která se nachází v Mariánském příkopu, jenž leží asi 10 994 metrů pod hladinou moře.

Pro srovnání, Atlantský oceán, ačkoli je stále působivě hluboký, nedosahuje stejných hloubek jako Tichý oceán. Průměrná hloubka Atlantiku je asi 3 646 metrů. Jeho nejhlubším bodem je Milwaukeeská hlubina v Portorickém příkopu, která leží 8 380 metrů pod hladinou moře.

Tichý oceán – zajímavosti

Oba názvy vycházejí z plavby portugalského mořeplavce Fernão de Magalhãese, který při své cestě na Filipíny v roce 1520 zažil v jeho vodách klidnou plavbu. V latině se moře nazývá Mare Pacificum, „poklidné moře“, odtud název Pacifický, česky Tichý oceán. Po většinu jeho cesty se  jevil oceán klidným. Pacifik však není vždy mírumilovný. Vyskytuje se v něm mnoho tropických bouří.

Pro Evropany objevil Tichý oceán Španěl Vasco Núñez de Balboa (1476–1517), který v roce 1513 překročil Panamskou šíji. První mapu, na které byla zobrazena Amerika, oddělující dva odlišné oceány, vytvořil Němec Martin Waldseemüller roku 1507. O něco později, r.1529, Portugales Diogo Ribeiro dal dohromady další mapu, která už ukazovala Pacifik přibližně ve správné velikosti.

Charakteristika vody

Objem Tichého oceánu, který představuje asi 50,1 procenta světové oceánské vody, se odhaduje na přibližně 714 milionů kubických kilometrů. Teplota povrchové vody v Pacifiku se pohybuje od -1,4 °C, bodu mrazu mořské vody, v oblastech kolem pólu, až po asi 30 °C v blízkosti rovníku. Slanost se také mění v závislosti na zeměpisné šířce. V jihovýchodní oblasti dosahuje maxima 37 promile.

Voda v blízkosti rovníku, která může mít slanost až 34 promile, je méně slaná než voda ve středních zeměpisných šířkách kvůli bohatým rovníkovým srážkám po celý rok. Nejnižší hodnoty, méně než 32 promile, jsou na dalekém severu, protože v těchto mrazivých oblastech dochází k menšímu odpařování mořské vody.

Atlantský oceán – zajímavosti

Název „Atlantský oceán“ pochází z řecké mytologie. Podle ní byl Atlas obr, který podpíral nebeskou klenbu. Řecké jméno Atlantis thallasa znamená Atlantovo moře.

Atlantský oceán tvoří bariéru mezi Evropou a Amerikou a denně jej překonají stovky letů.
Od 8. století pronikali na oceán přes Island, Grónsko až do Ameriky severští Vikingové. V 15. století se zde podél západních břehů Afriky plavili portugalští mořeplavci Bartolomeo Diaz a Vasco da Gama. Roku 1492 španělská výprava pod vedením Itala ve španělských službách Kryštofa Kolumba (Cristoforo Colombo) dosáhla plavbou přes Atlantský oceán Bahamských ostrovů.

Charakteristika vody

Atlantik je v průměru nejslanějším ze všech ostatních oceánů. Salinita povrchové vody v otevřeném oceánu se pohybuje od 3,3–3,7 % a mění se v závislosti na zeměpisné šířce a ročním období. Hodnoty slanosti povrchu ovlivňuje odpařování, srážky, přítok řek a tání mořského ledu.

Ačkoli nejnižší hodnoty slanosti jsou těsně severně od rovníku (kvůli silným tropickým dešťům), obecně bývají nejnižší hodnoty i ve vysokých zeměpisných šířkách a podél pobřeží, kam ústí velké řeky. Maximální hodnoty slanosti se vyskytují v tomto oceánu přibližně na 25° severní a jižní šířky, v subtropických oblastech s nízkými srážkami a vysokým odpařováním.

Mísí se Tichý a Atlantský oceán?

Tichý a Atlantský oceán se mísí. I když jsme oceánům naší planety dali oddělená jména, ve skutečnosti mezi nimi není žádná hranice a proudy mezi nimi neustále proudí a mísí jejich vody.

Každý z oceánů a moří planety má však své vlastní charakteristiky. Například slanost povrchu Atlantiku je vyšší než v Tichém a Indickém oceánu, zatímco uzavřené vody Rudého a Středozemního moře jsou ještě slanější. Je to proto, že vody s nižší slaností z hlubin moře nemohou snadno proudit dovnitř a voda se odpařuje rychleji, než ji mohou nahradit dešťové srážky.

Kde se setkává Tichý a Atlantský oceán?

Atlantský a Tichý oceánu mysu Horn, na nejjižnějším cípu Chile v Jižní Americe. V této oblasti silný proud nese vodu od západu na východ a snáší ji z Pacifiku do Atlantiku. Vody kolem mysu Horn jsou zrádné kvůli střetávání oceánských proudů.

Cestování kolem mysu Horn je turbulentní a nebezpečné. Tato oblast si vyžádala již mnoho životů. Před vybudováním Panamského průplavu to byla jediná námořní cesta mezi Pacifikem a Atlantikem.

Zdroje:

Zeměpisný atlas světa – vodstvo.

www.nationalgeographics.com