Vánoce v Austrálii vypadají úplně jinak než u nás, V období Vánoc je tam totiž léto, a tak k tomu patří teploty kolem 30°C, pláž, večeře na terase a další různé uzpůsobení letnímu počasí.

Náboženská mše jako neodmyslitelná součást Vánoc

Jelikož je spousta Australanů silně věřících, jsou pro ně Vánoce hlavně náboženským svátkem a nesmí tak chybět sváteční mše. Víru, jako spoustu dalších zvyků a tradic, si přivezli jako přistěhovalci z Anglie. A tak, stejně jako v Anglii, chodí v Austrálii nadělovat dárky Father Christmas neboli Otec Vánoc. Ale stejně jako jinde ve světě i tady má vliv americká kultura se svým Santa Clausem.

Vánoce v Austrálii na zahradě nebo na pláži

Kvůli velkým vedrům se nikomu nechce zůstávat v domě a raději uspořádají slavnostní večeři venku. Teplotám se přizpůsobilo i menu. Sotva někde ještě najdete krocana na vánočním menu. Většinou se podávají mořské plody, ryby, lehké těstovinové saláty a nesmí chybět zmrzlina a jiné mražené dezerty.

Není puding jako puding

V Austrálii byste pod pojmem puding těžko našli náš klasický puding nebo puding jako anglický vánoční pokrm. Jedná se totiž o biskupský chlebíček plný kandovaného ovoce a oříšků . Puding se nepeče ale vaří se několik hodin ve vodní lázni. Ovoce se kanduje i několik měsíců dopředu a to ve směsi rumu a brandy. Puding má dlouhou trvanlivost, a tak si zbytek někteří Australané nechávají i na Velikonoce. Tradicí je puding přes podáváním polít alkoholem a zapálit.

Dekorace trochu jinak

Stejně jako jiné tradice i tady přišlo přizpůsobení podnebí. Těžko byste tu hledali sněhové vločky, rampouchy či jiné ledové ozdoby. Přednost se zde dává slaměným dekoracím a dalším přírodním ozdobám. Dárky se tu také nadělují pod stromeček, ten bývá ale většinou umělý nebo zasazený v květináči.

Koledy na každém kroku

Australané si neumí představit vánoční svátky bez koled. Zpívají se proto úplně všude. Doma, na ulicích, na plážích. Po celé Austrálii lze najít hloučky či sbory pějící koledy za svitu svíček. Nejznámějším shromážděním je to v Královské botanické zahradě v Sydney v přírodním amfiteátru Domain, kde někdy vystupuje také Filharmonický sbor ze Sydney.

Tato událost je pak vysílána po celé Austrálii , Novém Zélandu i jihovýchodní Asii. Významné hudební koncerty se konají i v Emerald Lake Park, kam se lze dostat oblíbeným vláčkem Puffing Billy Carol Train. Navíc veškeré výnosy z vláčku jdou na podporu nemocnice William Angliss Hospital.

Vánoce v Austrálii s celou rodinou

Pro Australany je typické slavit Vánoce s rodinou. Není proto divu, když se sejde blízká, ale i širší rodina. Děti tak nacházejí pod stromečkem hromadu dárků, které si rozbalují 25.prosince ráno.

Místo šál a lyží, popadnou děti plavky a jdou se osvěžit do chladného oceánu.

Zdroj: Vánoční dárky, Deník N, Wikipedie

Ačkoliv je Norsko od České republiky poměrně vzdálené, oslavy Vánoc tam probíhají dost podobně. V televizi běží Popelka, nesmí chybět vánoční stromeček a dárky. V čem se ale norské Vánoce od těch našich liší?

Vánoce v Norsku? Nejoblíbenější svátky v roce!

V Norsku se Vánoce řadí k těm vůbec nejoblíbenějším norským kratochvílím. Norové je slaví s nadšením a ve velkém stylu. Chybět nesmí ani firemní vánoční večírky, kterým se říká Julebord. Během těchto akcí teče alkohol proudem a většina zaměstnanců slaví až do padnutí.

Jak vypadá norský vánoční stromeček? Nesmí chybět norské vlaječky

Samozřejmě nesmí chybět ani ozdobené stromečky. Tradice zdobení vánočního stromku se od té naší liší v tom, že na stromečcích nesmí chybět norské vlaječky. Nejčastěji se v norských rodinách setkáme s borovicemi, na kterých jsou kromě vlaječek také bílá světýlka.

Kdo nosí dárky? Poznejte skřítka Julenissena

Zatímco v Česku aby člověk skřítka pohledal, v Norsku jich je tolik, že jeden z nich dokonce nosí vánoční dárky. Jmenuje se Julenissen a svým vzhledem připomíná Santu Clause. V Norsku je dokonce možné navštívit místo, kde se vánoční skřítek narodil. Rodné město Julenissena se jmenuje Drøbak a v zimě skutečně připomíná vánoční vesnici.

Aby si Norové skřítka naklonili a zaručili, že jim přinese vánoční dárky, nechávají pro něj venku misku rýžové kaše.

Tradiční norská vánoční večeře?

V Norsku existuje několik variant tradiční štědrovečerní hostiny. Na východu země se nejčastěji setkáte s pečenými vepřovými žebry (svineribbe) podávanými se zelím a brusinkami.

Západ země je proslavený podáváním jehněčích žebírek. Těm se říká pinnekjøtt a fascinující na nich je to, že se podávají obraná téměř až na kost. Naštěstí se k nim podávají také brambory a kedlubnová kaše.

Na severu země a v rodinách, které milují ryby a mořské plody, se k vánoční večeři podává lutefisk. Jedná se o poměrně kontroverzní pokrm, který připomíná rybí rosol, ale spousta obyvatel nedá na tento národní pokrm dopustit.

Sladké a Vánoce? Ideální shoda!

Po večeři následuje dezert v podobě sladké rýžové kaše, do které se ukryje jedna mandle. Šťastlivec, na kterého porce s ukrytou mandlí vyjde, dostane za odměnu marcipánové prasátko.

K norským Vánocům samozřejmě patří také cukroví. Tím nejoblíbenějším jsou perníčky, neboli pepperkaker. Jste-li milovníky perníčků a perníkových městeček, vypravte se před Vánoci do norského města Bergen, kde se každoročně koná výstava perníkového městečka.

Milujete mořské plody? Vánoce v Norsku budete zbožňovat

Za zmínku stojí také to, že během Vánoc si Norové rádi pochutnávají na mořských plodech od rána do večera. V některých rodinách je zcela běžné, že se k snídani na Vánoce podávají právě mořské plody.

Závěrem samozřejmě musíme zmínit také Popelku. Tu naší tradiční českou s Libuškou Šafránkovou v hlavní roli. Od roku 1975, kdy byla v Norsku pohádka Tři oříšky pro Popelku (Tre nøtter til Askepott) vysílána poprvé, se stala jednou z vánočních tradic.

Ovšem nepředstavujte si, že jsou všechny postavy nadabované a každá z nich má jiný hlas. Dabingu se totiž ujal norský herec Národního divadla Knut Risan. Údajně před tím film ani neviděl a musel jej celý namluvit během jednoho dne. Ačkoliv nám by takový dabing přišel předpotopní, Norové svoji verzi natolik milují, že si ji v žádném případě nenechají pohanit.

Mimochodem, norská posedlost Popelkou je natolik velká, že v roce 2021 dokonce vznikla norská verze Tří oříšků pro Popelku. Jmenuje se Tří přání pro Popelku a rozhodně byste se na ni měli podívat. Jedná se o vskutku povedenou poctu české filmové klasice.

Které norské vánoční zvyky a tradice vás překvapily? A které jste naopak dobře znali?

Zdroje: Severské listy, Norge Real Camp Life, Mundo, Youtube

Vánoce v Dánsku patří k nejhezčím obdobím v roce. V období adventu se hlavní město Kodaň zahalí do stovek tisíc světýlek. Jak se slaví Vánoce v Dánsku a čím se liší od českých svátků?

Různé státy a národy slaví Vánoce jinak. Obvykle vycházejí z tradic, které si rodiny uzpůsobují na míru. Dánové jsou národ, který si Vánoce doslova užívá a s oslavami začínají už v polovině listopadu.

Pohodlí, pospolitost a útulná atmosféra

Advent a Vánoce slaví státy ve Skandinávii podobně. Vycházejí přitom z principů hygge – pohodového přístupu k životu. Dánové nacházejí krásu v každém okamžiku, díky čemuž v průzkumech pravidelně vycházejí jako jeden z nejšťastnějších národů na světě.

Fenomén hygge pochází z konce 20. století. Původně spočíval ve stylu bydlení, ve kterém převládala útulnost, pohoda a příjemná atmosféra. Do principů hygge se řadí:

• Atmosféra – zapálené svíčky, krby, vyvětrané prostory
• Přítomnost – nejen fyzická, ale také duchovní
• Potěšení – především z dobrého jídla a pití
• Pohodlí – zvolnění životního tempa, klid a uvolnění
• Pospolitost – všichni jsou součástí jedné komunity.

Vánoce v Dánsku začínají už v listopadu

O tom, že Dánové se na vánoční svátky těší, svědčí to, že přípravy propukají před adventem. Ulice a zahrady postupně zdobí světýlka, papírové hvězdy a všudypřítomná dánská vlajka.

Tradiční dánský pivovar Tuborg vaří speciální vánoční pivo julebryg, které se podává během vánočních večírků. Těch se Dánové hostí s vervou sobě vlastní. Jedna z tradic velí, že host musí z návštěvy odejít plně nasycen, aby zůstalo blaho v domě.

V plné míře propukají Vánoce od 1. prosince. V tento den vysílá televize první díl adventního kalendáře julekalender. Během prvního týdne starosta Kodaně rozsvěcí bohatě zdobený vánoční strom, který tradičně Dánové dostanou jako dárek od norských sousedů.

Populární jsou také dánské vánoční trhy. Na nich se podává nejen vánoční pivo, ale také oblíbený vánoční punč glögg, svařák a pálenka julesnaps. V adventu se rodiny a přátelé setkávají na společných obědech a užívají si vánoční atmosféru.

Tradiční dánská vánoční jídla

Vánoce vrcholí 24. prosince stejně jako v Česku. V Dánsku ze Štědrého dne ovšem udělali oslavu hojnosti jídla a pití. Pokud navštívíte dánskou rodinu v období Vánoc, počítejte s až dvanáctihodinovým maratonem o několika chodech.

Julekofrost – štědrovečerní tabule – začíná předkrmem. Podávají se oblíbené nakládané ryby s kari omáčkou ve formě gravlaxu, tedy několik dní naložených plátků syrové ryby. Oblíbené jsou domácí remulády často založené na kopru a aromatickém koření.

Hlavní chod není v Dánsku ustálený. Některé rodiny si oblíbily vepřovou pečeni s vařeným bramborem (svinekød), masové koule (boller i kary) nebo kachní prso (andbryst) s červeným zelím a hnědou omáčkou (brun sovs). Jako příloha jsou populární karamelizované brambory.

Dezertem štědrovečerní večeře nekončí. Rýžová kaše ris à l’amande má spíše pudinkovou konzistenci. Před servírováním do ní hostitel vhodí jednu mandli. Kdo jí najde, vyhrává marcipánové prasátko.

Dánové vymysleli také originální způsob rozloučení s hosty. Ten oznamují polévkou servírovanou na konci hostiny. Obvykle má podobu vývaru s masovými kuličkami nebo knedlíčky. Není divu, že si ji hosté vychutnávají do posledního sousta.

Stejně štědrý je dánský vánoční nápojový lístek. Kromě zmiňovaného piva se popíjejí další alkoholické nápoje. Populární je akvavit – šnaps z destilovaných brambor a obilí, který se chutí podobá vodce. Při druhé destilaci se do něj ovšem přidává kmín, anýz, kopr, fenykl a další bylinky.

Kdo nosí dárky v Dánsku?

Ježíška v Dánsku nepotkáte, což ostatně platí pro většinu zemí světa. Po večeři se po dobrém jídle příjemně unavení Dánové vydají ke stromečku. Zde podle tradice tančí a zpívají. Dárky se rozdávají kolem desáté hodiny.

Podle pověstí nosí v Dánsku dárky vánoční muž julemand – obdoba amerického Santa Clause. Tomu pomáhají vánoční skřítci julenisse, které rodiny vystavují během Adventu na významná místa, aby dohlíželi na klidný průběh Vánoc.

Nezapomenutelné Vánoce v Dánsku

Vánoce v Dánsku končí 25. prosince. Na stole se objeví rýžový puding z předešlého dne, který je ovšem oživený čerstvě rozpuštěným máslem. Dánové jako milovníci návštěv zvou svoje přátele a rozdávají si další drobné dárky.

Rozdávání mívá podobu stolní hry pakkeleg. Lidé přinášejí drobné dárky, které položí na stůl. Postupně se střídají v házení kostkou a komu padne šestka, vybírá si dárek. V druhém kole se házení opakuje, na šestku si ale hráči vybírají dárky od svých spoluhráčů. Nikdo tedy předem neví, co dostane.

Dánové sami sebe považují za přeborníky ve vánočním přípravách. Na advent se celý rok připravují a bohatou štědrovečerní tabuli považují za věc hrdosti. Vánoce slaví v rodinném kruhu obklopeni dobrým jídlem a pitím. Přesně tak, jak jim to jejich životní styl hygge velí.

Zdroj: Wikipedia, Skandinavskydum.cz, HN.cz, Atmosfera.bellarose.cz