Ostatní
S AI jsme si povídali o tom, jaké období bylo pro život na zemi nejpříjemnější a co je pro lidstvo největší hrozbou
AI jsme se zeptali na to, jaké období bylo pro život na zemi nejpříjemnější. Zároveň jsme prodiskutovali možné hrozby, které by lidstvo v nejbližší době mohly potkat. Odpověď je poměrně jednoduchá, za případné katastrofy si můžeme podle ChatGPT vesměs sami.

AI jsme se zeptali na to, jaké období bylo pro život na zemi nejpříjemnější. Zároveň jsme prodiskutovali možné hrozby, které by lidstvo v nejbližší době mohly potkat. Odpověď je poměrně jednoduchá, za případné katastrofy si můžeme podle ChatGPT vesměs sami.
Jaký byl pro život na zemi nejlepší rok?
Vědci se shodují na tom, že z hlediska životního prostředí byl nejlepším obdobím planety Země období holocénu, což je posledních 10 000 let. V tomto období došlo k relativně stabilnímu klimatu a podmínkám pro růst a rozvoj života na Zemi. Nicméně, každý rok má své výhody a nevýhody, a to záleží na konkrétních faktorech, jako jsou změny klimatu, přírodní katastrofy, lidská činnost a další faktory.
Období holocénu bylo pro život na zemi lepší než 21. století?
Z hlediska životního prostředí a stability podmínek pro růst a rozvoj života na Zemi se většina vědců shoduje na tom, že období holocénu bylo relativně stabilní a příznivé pro život. V porovnání s dnešním 21. stoletím, které čelí mnoha výzvám, jako jsou klimatické změny, znečištění, ztráta biodiverzity a další negativní vlivy lidské činnosti, můžeme říci, že v mnoha ohledech bylo období holocénu lepší pro život na Zemi.
Nicméně, je třeba mít na paměti, že období holocénu nebylo bez problémů, jako jsou například ledovcové epochy, vulkanické erupce a další přírodní katastrofy. Celkově lze říci, že otázka, které období bylo pro život na Zemi nejlepší, je velmi složitá a závisí na mnoha faktorech.
Jak dlouho přežije lidstvo na zemi?
Je velmi obtížné přesně předpovědět, jak dlouho přežije lidstvo na Zemi, protože to závisí na mnoha faktorech, jako jsou změny klimatu, dostupnost zdrojů, technologický pokrok, lidské konflikty a další faktory. Nicméně, vědci se shodují na tom, že lidská populace a její činnost má významný vliv na životní prostředí, a pokud se situace nezmění, může to mít závažné důsledky pro budoucnost naší planety a jejího obyvatelstva.
Existuje mnoho scénářů, jak by se mohla budoucnost vyvíjet, a většina z nich zahrnuje nějakou formu změny vlivů, které lidstvo má na planetu. Některé scénáře předpovídají, že pokud nebudou přijata opatření na zmírnění vlivů lidské činnosti na klima a životní prostředí, může dojít k velkým katastrofám a ztrátě mnoha druhů, včetně lidského druhu.
Na druhé straně, pokud se podaří snížit emise skleníkových plynů, omezit znečištění, zajistit udržitelnost využívání přírodních zdrojů a podpořit technologický pokrok v oblasti obnovitelných zdrojů energie a udržitelného hospodaření, může být budoucnost naší planety mnohem lepší.
Zkrátka, jak dlouho přežije lidstvo na Zemi, závisí na tom, jak rychle a účinně budou přijata opatření na ochranu životního prostředí a udržitelné hospodaření se zdroji.
Kdy by mohl zemi zasáhnout meteorit?
Existuje řada potenciálně nebezpečných kosmických těles, jako jsou asteroidy a komety, které by mohly zasáhnout Zemi. Některé z těchto objektů jsou sledovány a vědci průběžně monitorují jejich pohyb a dráhy. Vědci se shodují na tom, že pravděpodobnost zasažení Země větším meteoritem je velmi nízká, ale není nulová.
Existují různé velikosti kosmických těles, a také různé možnosti jejich dopadu na Zemi. Menší meteority mohou explodovat v atmosféře a způsobit silné rázové vlny, ale nemusí způsobit zásadní škody na zemi. Větší tělesa by mohla způsobit silné nárazy a výbuchy, které by mohly mít vážné důsledky pro lidskou populaci a životní prostředí.
Vědci používají různé metody, jako jsou teleskopy a radary, k monitorování nebezpečných kosmických těles a snaží se předpovědět jejich možné trajektorie a dopad na Zemi. Pokud by byla detekována hrozba dopadu kosmického tělesa na Zemi, existují plány na to, jak by mělo být reagováno, například by mohlo být vypuštěno kosmické těleso, které by mohlo změnit trajektorii potenciálně nebezpečného tělesa a odvrátit tak jeho dopad na Zemi.
V současné době však neexistuje žádná konkrétní předpověď, kdy by mohl Zemi zasáhnout meteorit, protože předpovědi dopadu kosmických těles jsou vždy spojeny s určitým stupněm nejistoty a pravděpodobností.
Jaká je největší hrozba pro život na zemi?
Existuje mnoho různých hrozeb pro život na Zemi, ale některé z nich jsou zvláště závažné a mohou mít katastrofické důsledky. Zde jsou některé z největších hrozeb pro život na Zemi:
- Klimatické změny: Růst teploty a změny v klimatu mohou mít závažné dopady na životní prostředí a ekosystémy. Tyto změny mohou způsobit extrémní počasí, ztrátu biologické rozmanitosti a zvýšenou hrozbu přírodních katastrof.
- Jaderná válka: Jaderné zbraně jsou extrémně nebezpečné a mohou mít katastrofické důsledky pro život na Zemi. Jaderná válka by mohla způsobit ztrátu životů a způsobit rozsáhlé škody na životním prostředí.
- Globální pandemie: Virové nemoci jako COVID-19 se mohou šířit po celém světě a způsobit ztrátu životů a mít významné sociálně-ekonomické dopady.
- Velké asteroidy nebo komety: Dopad velkého asteroidu nebo komety na Zemi by mohl mít katastrofické důsledky a vyvolat masivní vymírání života.
- Umělá inteligence: Pokud by byla umělá inteligence vyvinuta mimo kontrolu, mohla by mít katastrofické důsledky pro lidstvo a život na Zemi.
Je důležité, aby se vědci, politici a občané aktivně snažili minimalizovat tyto hrozby a chránit život na Zemi.
Vyber jednu z těch nejreálnějších.
Každá z výše uvedených hrozeb má svou vlastní reálnou pravděpodobnost, ale z hlediska aktuální situace na světě a vědeckých zjištění je klimatická změna pravděpodobně jednou z největších hrozeb pro život na Zemi.
Nárůst teploty, ztráta biologické rozmanitosti, extrémní počasí a zvýšená hrozba přírodních katastrof jsou významnými důsledky klimatických změn, které mohou mít vážné dopady na ekosystémy a lidskou civilizaci. Proto je důležité, aby se lidé snažili minimalizovat vlivy klimatických změn a bojovat proti nim, například snižováním emisí skleníkových plynů a podporou udržitelného rozvoje.
Zdroj: Open AI

Filmy a seriály
Konec Jirky v Survivoru? Mezi fanoušky nebyl oblíbený, přesto s ním souhlasí a nechápou náhlou změnu pravidel

Další díl Survivoru je za námi a tentokrát jsme mohli vidět odchod dvou hráčů, kteří vyvolávali emoce. Zatímco Jirka Hanousek nebyl většinově populární, u Petr Švancara naopak patřil mezi největší oblíbence. Jirkův odchod nicméně vyvolal emoce a ačkoliv byli mnozí za jeho odchod rádi, byli by raději, kdyby k tomu došlo jiným způsobem.
Tak čtvrteční díl stál opravdu za to. Valná většina fanoušků se radovala, když Jirka neudržel nervy a sjel jednoho soukmenovce po druhém.
Nervy mu tekly i ve čtvrtečním díle a bylo jisté, že vůči sobě poštval takřka celý kmen a pokud půjdou Rebelové na kmenovou radu, je v ohrožení.
Stalo se tomu tak a kmenovka stála opravdu za to. Ihned na začátku jsme se dozvěděli, že Jirka nesouhlasí se změnou pravidel, které zajišťují imunitu všem ženám.
Po výměně názorů s Ondřejem Novotným opět neudržel nervy a rozhodl se ze hry odstoupit. Promotér Oktagonu jej následně ani nenechal rozloučit se s kmeny a Jiří byl definitivně ze hry.
Jeho haterům to udělalo radost, ovšem mnozí fanoušci Survivoru, kteří ho neměli v lásce, s ním vlastně souhlasí. Přeci jen tato změna pravidel nedává žádný smysl.
Ovšem jak by řekl Braňo, je to Survivor a soutěžící zkrátka podepsali papír, kde je jasně dané, že produkce může jakkoliv zasahovat do pravidel během hry.
Nejméně šťastný z tohoto rozhodnutí mohl být Švanci, který, ač přišel před pár dny, překvapivě imunitu neměl a byl vybrán Adamem do duelu.
V něm se absolutně nechytil a s Martinem prohrál, dalo by se říci, na plné čáře. Survivor tak opustili nejoblíbenější a nejneoblíbenější hráči.
Nyní je otázkou, jak se to projeví na číslech sledovanosti. Oba přeci jen tahali diváky k obrazovkám. Navíc je zde určitá křivda vzhledem k již zmíněné změně pravidel.
Zdroj: Survivor
Novinky
Lidí s demencí bude v roce 2050 trojnásobek, varují experti
V roce 2019 bylo evidováno 57 milionů lidí s demencí, přičemž o 31 let později bude podle aktuálního vývoje takto zasažených už 153 milionů lidí, varuje server The Lancet Public Health.

V roce 2019 bylo evidováno 57 milionů lidí s demencí, přičemž o 31 let později bude podle aktuálního vývoje takto zasažených už 153 milionů lidí, varuje server The Lancet Public Health.
Demence je již nyní sedmá nejčastěji vyskytovaná nemoc, kterou trpí staří lidé, a experti varují, že bude hůře, čemuž samozřejmě výrazně přispívá lidské chování a také neustále se zrychlující se doba, která lidem způsobuje čím dál více stresu, jenž vede k nemocem, a to nejenom k demenci.
Tato závažná mozková choroba postihuje krátkodobou, později i dlouhodobou paměť. Lidé mají narušený úsudek a časoprostorovou orientaci, ztrácí pozornost, schopnost komunikace a abstraktního myšlení.
Osobnost se postupně rozpadá, běžné každodenní činnosti se stávají problémem a zapomíná již naučené úkony, jako je oblékání, příprava jídla a hygiena. S tím jsou spojeny i poruchy nálady, nezvyklé chování a také epizodické stavy zmatenosti, které mnohdy způsobí pád, jenž má za následek všemožná poranění.
Léčba mnohých degenerativních chorob je velmi obtížná a je potřeba se zaměřovat na prevenci, tedy správný životní styl. Velkým problémem je totiž toxické prostředí. U lidí, kteří kouří, pijí alkohol či dokonce berou drogy, se zvyšuje pravděpodobnost výskytu demence.
Zrovna tak je ale problém špatná životospráva, obezita, málo spánku a stres. Bohužel s neustále se zrychlující dobou, kdy si mnozí nenajdou ani čas na to se v klidu najíst a kvůli své práci a ostatním věcem jsou v neustálém stresu, tak se velmi zvyšuje pravděpodobnost, že sami budou v budoucnu demencí trpět.
Autorka výzkumu Emma Nichols dodává, že se největší nárůst lidí s demencí očekává v Africe a ve východě Evropy, kde by se během následujících 31 let mohl počet lidí zpětinásobit.
Velmi nápomocná je pak především meditace, která významně zlepšuje funkci nervového systému, harmonizuje endokrinní systém a snižuje zánětlivé procesy. Na světě již proběhlo mnoho výzkumů, které efekty meditace testují a díky magnetické rezonanci, počítačové tomografii a dalším metodám již existují důkazy o pozitivních přínosech pravidelné meditace na lidské zdraví.
Naprostým základem pak ale zůstává správná a vyvážená strava, dostatečný spánek, pohyb na čerstvém vzduchu a vyhýbání se kouření cigaret a pití alkoholu.
Zdroj: Wikipedia, The Lancet
Ostatní
Čaj s mlékem pomáhá při hubnutí! Popíjí se již od 17. století
Mléko do černého čaje si lidé začali přidávat již v 17. století. Tehdy byl v kurzu porcelán, ne každý si ho však mohl dovolit a tak se čaj povětšinou popíjel z hrníčků, které se vyráběly z lehkého materiálu. Horký čaj však způsoboval popraskání hrníčků a proto se do čaje přidávalo mléko. Aby čaj zchladilo.

Mléko do černého čaje si lidé začali přidávat již v 17. století. Tehdy byl v kurzu porcelán, ne každý si ho však mohl dovolit a tak se čaj povětšinou popíjel z hrníčků, které se vyráběly z lehkého materiálu. Horký čaj však způsoboval popraskání hrníčků a proto se do čaje přidávalo mléko. Aby čaj zchladilo.
Dnes je popíjení černého čaje s mlékem typické především pro Velkou Británii. Byť je tento zvyk znám po celém světě, není tolik rozšířen. A je to škoda. Mléko v čaji má mnohé pozitivní účinky na naše zdraví.
Popíjení černého čaje s mlékem je například vhodné pro lidi trpící zácpou. Černý čaj také obsahuje látku zvanou tkanin, která snižuje vstřebávání železa z potravy.
Pokud si do čaje přidáte mléko, tak na sebe tkanin naváže a lépe se vám budou vstřebávat důležité živiny z potravin. Některé vědecké studie dokonce uvádějí i účinky předcházení stresu.
Pozitivní vliv má ale také na hubnutí. Pokud vyměníte ranní šálek kávy za šálek čaje s mlékem, budete mít větší pocit zasycení a nebude mít hlad příliš brzy.
Černý čaj dále pomáhá také při potížích s pletí, snižuje množství pupínků a také tvorby vrásek. Napomáhá při potížích se srdcem, zvýšenou hladinou cukru v krvi nebo krevním tlakem. Má protizánětlivé účinky a při nachlazení pomáhá s pocením a vykašláváním.
Čaj s mlékem má i různé varianty ve světě. Například v Indii se do něj přidává buvolí mléko. V Hong Kongu se podává čaj s neslazeným kondenzovaným mlékem a ve Frísku v Německu dostanete čaj se smetanou.
Zdroj: Čajová zahrada, iReceptář
-
Hudbapřed 2 týdny
Co nabídne letošní ročník Colours of Ostrava? Hlavním tahákem OneRepublic, přijede i slavná Ellie Goulding
-
Filmy a seriálypřed 2 týdny
Survivor zná svého vítěze! Stal se jím Tomáš, kterému rozhodující vítězný hlas udělila jeho sokyně Johanka
-
Sportpřed 1 týdnem
O2 aréna hostí největší MMA turnaj v historii domácí scény. OKTAGON 43 nabídne jména jako Vémola, Kincl či Kozma
-
Hudbapřed 1 týdnem
Masters of Rock oznamuje program festivalu. Do prodeje míří jednodenní vstupenky