Pygmalion efekt: Jak víra v lidi ovlivňuje jejich úspěch

Někteří lidé ho znají jako Pygmalion efekt, jiní jako Rosenthalův. Jak může očekávání ostatních ovlivnit váš výkon? Tuto otázku si položili Robert Rosenthal a Lenora Jacobsonová v 60. letech 20. století a pojmenovali ho podle mytického Pygmaliona. 

Pygmalion a jeho dokonalá socha

Příběh o muži, který se zamiloval do sochy a ta následně díky bohyně Afroditě ožila, jste určitě slyšeli na základní škole. V některých verzích příběhu byl Pygmalion sochař, který si sochu sám vytvořil, v jiných král. Ať tak či onak, tento příběh inspiroval nejednoho umělce. 

Nejznámějším příběhem, jenž z příběhu vychází, je divadelní hra Pygmalion, jejímž autorem je George Bernard Shaw. V té se snaží profesor fonetiky Henry Higgins naučit pouliční květinářku Elizu Doolittle mluvit jako ženu z vyšší společnosti. Jak to celé nakonec skončí, to vám asi nemusíme říkat. 

Co je Pygmalion efekt?

Kromě této slavné divadelní hry ale pobláznění sochou inspirovalo také Roberta Rosenthala a Lenoru Jacobsonovou, kteří se pustili do výzkumu toho, jak vás ovlivní, když od vás má okolí vysoká očekávání. Na co přišli? Pokud vás někdo podporuje, má od vás pozitivní očekávání a věří tomu, že dokážete uspět a dává vám to najevo, máte skutečně větší šanci na úspěch. Proto se tomuto efektu také někdy říká efekt očekávání. To, co zasejete, také sklidíte.

Jak funguje Pygmalion efekt v praxi?

Představte si jednoduchou situaci: učitel ve škole si začne myslet, že jeden z jeho žáků je opravdu talentovaný. A tak k němu začne přistupovat jinak. Je trpělivější, víc ho podporuje a povzbuzuje. A co se stane? Žák se opravdu začne zlepšovat a dosahovat lepších výsledků.

Tomu se říká Pygmalion efekt – a neplatí jen ve škole.

Funguje to i v práci. Když šéf věří svému týmu, motivuje ho a má od něj vysoká, ale zdravá očekávání, tým často skutečně podá lepší výkon.

A platí to samozřejmě i doma. Rodiče, kteří svým dětem věří, podporují je a dávají jim najevo, že v nich vidí potenciál, často vychovají sebevědomé a úspěšné osobnosti.

Golem efekt: Černý mrak na nebi

Každá mince má dvě strany a v případě Pygmalion efektu to platí také. Když budete mít naopak od někoho nízká očekávání a nebudete věřit tomu, že je nadaný a mohl by něco dokázat a neustále mu to budete dávat najevo, může se to projevit jako sebenaplňující proroctví. Jedinec, od kterého okolí nic neočekává, se podvědomě začne chovat tak, jak si přeje jeho okolí. Tento jev se na nazývá Golem efekt a jedná se o protiklad k Pygmalion efektu. 

Efekt očekávání nám ukazuje, nakolik naše chování ovlivňuje životy druhých. Snažte se proto být pro lidi ve svém okolí oporou a věřte v ně. I díky vám dosáhnou ohromných věcí. 

Zdroje: Wikipedia, PersonalMBA, SimplyPsychology