První máj, lásky a tradic čas

Květen je měsíc lásky. Nikdo už asi nezjistí, jestli tomuto měsíci vládne římská Venuše, řecká Afrodita či slovanská Lada, ale tady u nás máme tento svátek neodmyslitelně spjat s básníkem Karlem Hynkem Máchou. Kdo by neznal jeho slavné verše Byl pozdní večer – první máj – večerní máj – byl lásky čas. Hrdliččin zval ku lásce hlas, kde borový zaváněl háj…

Známou lidovou tradicí je stavění máje v předvečer tohoto svátku. Staročeská májka byla symbolem jara, byla to okleštěná borovice, smrk nebo jedle, která byla na vrchu ozdobena pentlemi a věnci. Chlapci ji pak celou noc hlídali, aby jim ji neukradli jiní ze sousedních vesnic. Pokud by se tak stalo, byla to velká ostuda.

Nejstarší dochovaný zápis o stavění máje pochází z roku 1422. Tehdy byla odměna za její postavení ruka děvčete. Následně bylo manželství uznáno církevním soudem na Pražském hradě a svatba se pak konala 23. června roku 1422.

1. května ráno se také vysypávaly tzv. chodníčky lásky, které spojovaly stavení zamilovaných. Používaly se k tomu otruby, kukuřičné šustí, vápno nebo písek.

Na první květnovou neděli obcházeli chlapci s májkou stavení a dostávali od děvčat různé dárky. Pak následovala zábava na návsi a v hospodě. Dívky dávali před hospodou chlapcům zelený věnec a ti ho měli pověsit nad dveře. Proto se této oslavě říkalo Věneček.

Po roce 1948 dostal tento svátek politický ráz. Nastoleny byly povinné průvody s transparenty a hesly. S pádem režimu naštěstí padla i tato tradice.

Lidovým zvykem, který se dochoval dodnes je polibek pod rozkvetlou třešní nebo břízou. Pokud by zůstala dívka v tento den nepolíbená, do roka uschne. Májové oslavy nebyly jen zvykem na vsích, ale dodržovaly se i ve městech. Např. v podvečer tohoto dne je v Praze zvykem nosit k soše Karla Hynka Máchy kytičku květů.

První máj je státním svátkem a také svátkem práce. V letošním roce bohužel připadá na neděli a tak se pracovního volna dočká jen pár z nás.

Zdroj: Českazceska, Wikipedia