Proč je zívání nakažlivé? Vědci tvrdí, že nejde o kyslík, ale o chlazení mozku

Stačí, aby kolega na poradě zívl, a za pár vteřin zívá půlka místnosti. Možná jste zívli už teď, když tohle čtete. Zívání provází člověka od narození a dokonce už před ním. Proč ale vlastně zíváme a proč se tenhle reflex šíří jako lavina?

Dlouho se tradovalo, že zíváme, když má tělo nedostatek kyslíku a v krvi se hromadí oxid uhličitý. Hluboký nádech měl prostě „dobít baterky“. Tohle vysvětlení ale vědci v posledních letech opustili, protože pokusy jeho platnost nepotvrdily.

Mozek potřebuje větrat

Dnes nejvíce přijímanou teorii zformuloval americký evoluční biolog Andrew Gallup. Podle jeho hypotézy zívání slouží k ochlazení mozku. Když se mozek vlivem únavy, stresu nebo teplého prostředí přehřívá, hluboký nádech a protažení čelistí pomohou přivést chladnější krev a vrátit ho do optimálního stavu.

Teorii podporují i další zjištění. Lidé zívají častěji v určitých ročních obdobích a při určitých teplotách okolí. Velká srovnávací studie navíc ukázala, že savci a ptáci s větším mozkem zívají déle – větší „počítač“ zkrátka potřebuje intenzivnější chlazení.

Proč se zívání přenáší

Na nakažlivost zívání ale ani teorie o chlazení mozku jednoznačnou odpověď nemá. Nakažlivé zívání přitom známe nejen u lidí, ale také u primátů a zřejmě i u psů. Při pozorování zívajícího člověka se v našem mozku aktivují oblasti se zrcadlovými neurony, které jsou připravené napodobovat pohyby druhých.

Dlouho se mělo za to, že čím empatičtější člověk je, tím snáz zívání „chytí“. Novější výzkumy však spolehlivou souvislost s mírou empatie nenašly. Vědci se proto přiklánějí k tomu, že roli hraje spíš sociální kontext a blízkost – snáz zívneme po někom, koho známe, než po cizím člověku.

Zajímavé je, že zívání pozorujeme už u plodu v děloze, tedy v období, kdy se překotně vyvíjí nervová soustava. Proč zívá miminko ve vodním prostředí, kde žádné ochlazování nepotřebuje, zatím nikdo uspokojivě nevysvětlil.

Zívání je ve většině případů zcela neškodné a odborníci ho nedoporučují potlačovat. Pokud ale zíváte neobvykle často, může jít o signál nedostatku spánku, vedlejší účinek některých léků nebo výjimečně i příznak zdravotních potíží. Pak je dobré poradit se s lékařem.

Zdroje: Seznam Zprávy, Přírodovědci.cz, TN.cz, Deník