Proč dlouhodobá předpověď počasí někdy selhává? Na vině jsou mnohdy opravdové drobnosti

Předpověď počasí je přesná jen na pár dní – na delší období už ji nesmíme brát tak vážně. Dál než za několik dní totiž počasí připomíná spíš živý organismus, který reaguje i na tu nejmenší změnu.

Zatímco předpovědi na nejbližší dva až tři dny bývají celkem přesné, u výhledů na týden nebo dokonce čtrnáct dní už přesnost rychle klesá. Dlouhodobé předpovědi proto berme spíš jako nástřel, ne jako jistotu. Příroda se zkrátka nechová podle tabulek.

Meteorologové sami přiznávají, že počasí je extrémně složitý a živý systém. Může ho ovlivnit i něco, co na první pohled vypadá jako maličkost – třeba změna proudění, přechod tlakové níže nebo vlhkost vzduchu ve vyšších vrstvách atmosféry.

Jak se vlastně taková předpověď vytváří?

Výpočet počasí funguje na základě obrovského množství dat a modelů. Ty ale mají své limity. Zatímco dřív se dělaly ručně a výsledky se daly spočítat za den, dnes je to otázka minut – přesto výsledek není stoprocentní. Ne že by se někdo „spletl“, jen realita často předběhne modely.

Meteorologové sbírají data z měřících stanic, rozmístěných po celé zemi – od profesionálních automatických až po dobrovolnické. Ty pracují nonstop a každých 10 minut hlásí teplotu, tlak, vlhkost, srážky i vítr. Díky nim meteorologové sledují proměnlivé počasí v reálném čase.

Po staletích tradičního měření z Klementina nebo Jihlavy tu máme high-tech senzory: elektronické teploměry obklopené radiačními štíty, váhové srážkoměry nebo ultrazvukové čidlo pro sníh. Satelity a radary zase sledují mraky, fronty a atmosférické vlny z výšky 

Český hydrometeorologický ústav se proto v komunikaci snaží být opatrný – čím delší výhled, tím více používá neurčité výrazy. Například „místy přeháňky“ nebo „proměnlivá oblačnost“. To není schválnost, ale způsob, jak sdělit nestálý stav atmosféry.

Pro laika to ale často působí zmatečně. Mnoho lidí očekává, že předpověď na 14 dní dopředu bude stejně přesná jako ta na zítřek. Jenže tak to prostě nefunguje. Někdy stačí, aby vítr foukl o něco jinak – a celý model je jiný.

Vliv má i samotné chápání slov. Pro meteorologa je „silný vítr“ něco jiného než pro člověka, kterému vítr odfoukne deštník z ruky. I proto se dnes častěji využívají piktogramy a barevné mapy – aby bylo jasnější, co vlastně čekat.

Ať už ale sledujete počasí kvůli dovolené nebo jen proto, že vás baví sledovat změny oblohy, je dobré mít na paměti jedno – předpověď je odhad. Někdy velmi dobrý, jindy s rezervou. Ale rozhodně to není jistota ve stylu „zítra v 16:00 začne pršet na minutu přesně“.

Zdroje: Rozhlas, iDnes, konzultace s odborníkem – meteorologem