Úryvky z policejních výslechů aneb „Říkáte, že schody vedly dolů? Ano. A vedly také nahoru?“

Výslechem se v kriminalistice rozumí kriminalistická metoda, kterou se na základě zákona získávají formou výpovědi kriminalisticky a právně významné informace z paměťových stop obsažených ve vědomí vyslýchaných osob, za přísného dodržení zákonem daných práv a povinností vyslýchaného i vyslýchajícího...

Výslech je specifickou metodou kriminalistické praktické činnosti. Pokud jej provádějí orgány činné v trestním řízení představuje trestně procesní úkon. Výslech je jedním z nejvýznamnějších důkazních prostředků.

Raná historie

O výslechu jako důkazním prostředku lze najít zmínky již v právních pramenech z dob římského impéria, např. stanovení kategorií svědků či otázky a problémy výslechové praxe. Z období feudální společnosti jsou z výslechové praxe nejdůležitější dochované zmínky o ordálech, tzn. božích soudech, které v této době převládaly jako prostředek získání praktické výpovědi.

Významné pro středověké právo bylo i stanovení zvláštních kategorií svědků, tzv. očistníků. Tito svědci pod přísahou tlumočili své přesvědčení o obžalovaném a jeho protivníkovi. Toto období nazýváme také obdobím inkvizičního procesu. Pro tuto etapu historie je charakteristické, že za základní důkazy byly považovány výpovědi svědků a přiznání obviněného. A za základní prostředky získání důkazu přísaha a tortura.

18. – 19. století

Na přelomu 18. a 19. století dochází k podstatnějším zásahům do metod trestního řízení, a to díky společenskopolitickým změnám a rozvíjení věd. Mezi nimi i obecné a soudní psychologie. Do trestního řízení se zavádí rovnost stran. Strany vystupují před soudem ústně a v procesně stanovených formách předkládají v důkazním řízení důkazy, o něž se opírá ve svém rozhodování soud. Velký význam se začíná připisovat svědeckým výpovědím, ovšem od druhé poloviny 19. století v důsledku rozvoje ostatních metod jejich význam upadá. Začínají se nahrazovat věcnými důkazy.

20. století

Pro období 20. století je charakteristické opětovné navrácení k výpovědi a jejímu významu, především pak k výpovědi obviněného. To mělo širokosáhlý dopad na výslechovou praxi, zejména se začaly rozpracovávat různé postupy a doporučení pro provádění různých kriminalistických úkonů. V současnosti chápeme výslech jako vyšetřovací úkon, jehož základní zásady upravuje hlava V. trestního řádu. Zákon upravuje vedení výslechu rámcově a jeho taktickou stránku ponechává doporučením kriminalistické vědy.

Výslech může mít velmi obdobný průběh jako podání vysvětlení, ale je zde jeden zásadní rozdíl, neboť výslech už je součástí trestního řízení. Takže zatímco podání vysvětlení znamená, že se prověřuje, zda nemohlo dojít k trestnému činu, výslech naznačuje, že již bylo zahájeno trestní či přestupkové řízení.

Text zněl trochu vážně, pravda, ale následující úryvky budou tzv. nevážně o vážném či vážně o nevážném? Zkrátka tak, jak se to “zvrtlo” ze strany orgánů a protistran 🙂

Nějaké ty úryvky…

• Po převozu do nemocnice lékař konstatoval smrt pacienta, ale to jsme tušili, už když jsme ho našli na třech místech v lese.
• Pachatel odcizil ze zásuvky vedoucího nezjištěné množství pětikorunových mincí v celkové hodnotě 300 Kč.
• Nejdříve jsem si myslel, že jen žertuje a že po mně střílí slepými náboji. Když mě odváželi do nemocnice, tak jsem si to už nemyslel.
• Několikrát jsem ho vyzval, aby zastavil, ale on padal z okna dál.
• Po několika dalších metrech zabočil sledovaný vpravo, což jsme nepředpokládali a pokračovali dál rovně.
• V tom parku jsem byl jen já a pachatel. No a ještě asi padesát jiných lidí, které jsem neznal.
• Vystřelil jsem na něj služební zbraní až poté, co jsem střílel do vzduchu, ale to bylo tři dny před tím, a to zadržený asi neslyšel.
• Služební pes sledoval stopu několik metrů, a poté usnul.
• Zadržený se při zatýkání bránil, jako kdyby věděl, že ho chceme zatknout.
• Nasadil jsem mu pouta, a než jsem se vzpamatoval, utekl i s policejním psem.
• Služební pes sice zadržel pachatele, ale pouta jsem mu musel nasadit já.
• Zadržený při zatýkání kousal, proto to asi služební pes nevydržel s nervy a kousl ho také.
• J.K. se při zatýkání bránil tak intenzivně, že jsme se po chvíli bránili my.
• Hrubě mne urážel, tak jsem ho mírně uklidnil obuškem.
• Narazil jsem do telefonního sloupu, protože jsem chtěl zabít mouchu.

 A ještě…

• Ten náklaďák nacouval skrz přední sklo do manželčina obličeje.
• Když jsem přijížděl domů, vjel jsem omylem do jiného dvora a naboural do stromu, protože ho doma na tomto místě nemám.
• To druhé auto do mě nabouralo bez jakéhokoli předchozího varování.
• Před jízdou jsem něco vypil. To ale nebylo nic proti žízni, kterou jsem měl po obědě. Nehodu tedy zavinila manželka, která přesolila oběd.
• Myslel jsem si, že mám stažené okénko. Zjistil jsem ale, že je zavřené, když jsem vystrčil ruku ven.
• S odcizeným autem jsem jel dost rychle, nemohu ale říci kolik, protože se mi všechno pro opilost rozmazávalo. V autě jsem ale už nepil.
• Chodec do mě narazil a pak mi skočil pod auto.
• Když se mi stala nehoda, řídil jsem vůz už čtyřicet let a usnul za volantem.
• Řekl jsem policii, že nejsem zraněný, ale když jsem si sundal klobouk,zjistil jsem, že mám frakturu lebky.
• Před jízdou jsem požil alkohol v množství šesti velkých alkoholů, ale podotýkám, že zatáčku jsem přehlédl jen proto, že foukal dost silný vítr.
• Otisky prstů nešlo sejmout, protože pachatel na co sáhl, ukradl.
• Odmítal se s příslušníky policie smyslně bavit.
• U jmenovaného bylo nalezeno větší množství pornografických materiálů, jejich část byla ponechána na stanici pro další využití.
• Ta žena nás napadla slovně. Co říkala nevíme, protože nemluvila a jen vydávala různé zvuky.
• Stál na chlívku a díval se oknem na ženy, jak se sprchují. V tom jedna z nich náhle vykřikla a on se propadl mezi kozy paní J. S.
• Svědkyně sděluje, že ví, jak vypadá pánské přirození, neboť v práci ho vídá velmi často.
• Budete vypovídat před soudem? Před soudem klidně, ale jak začne soud, ani mě nenapadne!

Zdroje:

MUSIL J., KONRÁD Z., SUCHÁNEK J. Kriminalistika.

TRNKY-BRNKY

Debaty na sociálních sítích.