Příběh informátorky FBI, která byla uškrcena agentem, kterému pomáhala

Nedávno jsme vám přinesli příběh Susan Smith, která nechala své dva malé syny utopit v jezeře, aby mohla odejít od svého manžela k milenci, který nechtěl děti. Dnes pro vás máme další příběh, jehož hlavní hrdinkou je opět žena jménem Susan Smith. Tentokrát se ale jedná o informátorku FBI, která byla zavražděna mužem, pro kterého pracovala.

Kdo byla Susan Smith?

Američanka Susan Daniels se narodila v roce 1961 do poměrně chudých poměrů a byla pátým z celkem devíti dětí. Její otec byl bývalý horník, její matka pracovala jako hospodyně. Přestože se Susan narodila v Západní Virginii, když byla dítě, společně s rodinou se přestěhovala do Kentucky. Kvůli nedostatku peněz studovala pouze sedm let a poté školu opustila.

V pouhých 15 letech se seznámila s Kennethem Smithem, který byl o sedm let starší a vydělával si prodejem drog. Nedlouho po seznámení se vzali a dokonce spolu měli dvě děti. Jejich manželství ale rozhodně nebylo bezproblémové a zalité sluncem, právě naopak. Nakonec se rozvedli, ale i nadále sdíleli jednu domácnost se svými dvěma dětmi. 

Příchod mladého agenta FBI do Kentucky

V roce 1987 byl do městě Pikeville, v kterém žila Susan Smith, poslán mladý agent FBI Mark Putnam se svou manželkou i jejich dvěma dětmi. Tento čerstvý absolvent FBI Academy měl za úkol zatknout bývalého vězně a bankovního lupiče Carla Edwarda Lockharta. Po příjezdu do městečka Putnamovi poradil místní šerif, aby se zaměřil na Susan Smith a začal s ní spolupracovat. Lockharta totiž dobře znala, neboť byl přítelem jejího bývalého manžela Kennetha Smitha. 

Susan Smith, které ze spolupráce s FBI káply peníze navíc, se s Markem Putnamem pravidelně scházela a předávala mu informace, které nakonec skutečně vedli k Lockhartovu zatčení. 

Nevhodný vztah mezi agentem a jeho informátorkou

Ačkoliv spolupráce na případu skončila, Mark Putnam a Susan Smith se nadále vídali a měli spolu poměr. Putnam si ale údajně začal uvědomovat, že by mu sexuální poměr s jeho informátorkou mohl zničit nejen kariéru, ale také manželství, a proto požádal o transfer na Floridu. Přestože na začátku roku 1989 skutečně opustil se svoji rodinou Kentucky, v červnu se musel vrátit, aby uzavřel nějaké záležitosti. 

Vražda z vášně, která otřásla FBI

Při příležitosti návštěvy Pikeville se setkal také se Susan Smith, která mu oznámila, že čeká jeho dítě. Jenže nemanželské dítě s jeho informátorkou by bylo posledním hřebíčkem do jeho rakve, a proto ji údajně nabídl, že dítě adoptuje se svou manželkou, což Susan razantně odmítla. Další řešení? Mark Putnam svou informátorku, milenku a budoucí matku svého dítěte uškrtil v autě na odlehlém místě a následně její tělo nacpal do kufru auta a následně odhodil v oblasti uhelných dolů.

Poté opustil Kentucky a dál si žil poklidně svým životem. Ovšem jen do doby, než začala být Susan Smith pohřešovaná. Nejdříve byl podezřelým číslo jedna z jejího zmizení její bývalý manžel, ale poté se začaly objevovat teorie o tom, že by mohl případ souviset s jedním agentem FBI. Jakmile se tedy FBI stala součástí vyšetřování a Mark Putnam podstoupil vyšetření na polygrafu, případ byl uzavřen. Agent FBI totiž testem na detektoru lži neprošel a přiznal se k vraždě Susan Smith a sdělil také místo, kde se zbavil jejího těla. 

Mark Putnam se stal prvním agentem FBI, který byl odsouzen za vraždu. 

Za svůj čin byl odsouzen k 16 letům vězení, ovšem za dobré chování byl po deseti letech z vězení propuštěn. Během Putnamova pobytu ve vězení zemřela jeho žena na následky komplikací spojených s nadměrnou konzumací alkoholu. Po propuštění se tedy odstěhoval do státu Georgia, kde začal nový život a podle některých zdrojů začal pracovat jako osobní trenér. 

Víc než podezření

Na motivy událostí, ke kterým v americkém státě Kentucky na sklonku osmdesátých let došlo, vzniklo několik knih, dokumentů a dokonce i filmů. Za vidění rozhodně stojí film Víc než podezření (Above Suspicion) z roku 2019. 

V hlavních rolích se objevili Emilia Clarke a Jack Huston a film byl natočen podle stejnojmenné knižní předlohy od J. Sharkeyho.

Zdroje: New York Post, Wikipedia, ČSFD