Oddych, relax, restart a luxus: To představují termální lázně v Budapešti

Maďarsko je bezesporu zemí termálních pramenů. Ruiny Římské říše a architektonické památky Osmanské říše nám připomínají zázraky minulosti, které souvisejí s koupáním, očistou těla a hygienickými návyky vůbec. Koupání bylo důležitou součástí římského životního stylu, který nebyl jen osvěžením pro tělo i duši, ale byl také místem živého společenského života. To mnohonásobně platí pro hlavní město Budapešť.

Něco z historie 

Budapešť je již dlouho proslulá svými termálními lázněmi, jejichž historie sahá více než 2 000 let do minulosti. Římané jako první objevili termální prameny a založili město Aquincum, které se stalo významným centrem termálních lázní. Budapešťské termální lázně pak využívali Osmané během své okupace Uherska v 16. století, kteří v Budapešti postavili i několik tureckých lázní.

Až v 19. století se však termální lázně staly dostupnějšími pro širokou veřejnost. Během Rakousko-Uherska prošla Budapešť rychlou modernizací. Termální lázně se proměnily v honosná zařízení s působivou architekturou a propracovanými detaily.

Dnes se Budapešť pyšní řadou termálních lázní, z nichž některé jsou staré přes 100 let a přitahují turisty z celého světa. Věří se, že termální voda má léčivé vlastnosti a návštěvníci si mohou užít řadu služeb, včetně saun, masáží a různých vodních terapií. Historie budapešťských termálních lázní svědčí o bohatém kulturním dědictví města a významu termálních lázní v maďarské tradici.

Artézské lázně

Historie budapešťských termálních lázní je fascinující. Jedněmi z nejoblíbenějších a nejhistoričtějších lázní jsou Artézské lázně. Tyto lázně vznikly v roce 1881 na ostrově Nador, uprostřed jezera v rámci městském parku. Ačkoli nebyly tak honosné jako některé jiné lázně, rychle se staly oblíbeným místem pro místní obyvatele i návštěvníky.

Artézské lázně získaly své jméno podle artézského vrtu, který vyvrtal Vilmos Zsigmondy, maďarský inženýr specializující se na geotermální vrtání. Strávil celkem 10 let hledáním ideálního místa pro vrt a nakonec ho našel pod městským parkem. Nechal vrtat do hloubky 970 metrů. Nalezený termální pramen produkoval 525 litrů vody za minutu až do roku 1938, kdy jej nahradil nový vrt.

Dnes se Artézské lázně již nevyužívají, ale odkaz Vilmose Zsigmondyho žije dál. Jeho busta je vystavena u vchodu do Széchenyiho lázní. Popularita artézských lázní vedla k rozhodnutí městských radních postavit větší a působivější Széchenyiho lázně. Ty dodnes představují svědectví o bohaté historii budapešťských termálních lázní.

Historie léčivých lázní

Historie léčivých lázní v Budapešti je bohatá a fascinující. Termální vody města uznávají odborníci pro jejich léčivé vlastnosti. Římané byli mezi prvními, kdo využili jejich výhod, následováni Turky během okupace. V 19. století vzrostla pověst Budapešti jako lázeňské destinace díky výstavbě velkolepých lázní, jako byly Széchenyi a Gellért. Dnes se návštěvníci mohou do této tradice ponořit, dopřát si výhody termálních lázní a zažít odkaz historických léčivých lázní Budapešti.

Lázně Széchenyi

Lázně Széchenyi v Budapešti prošly ve 20. letech 20. století významnou expanzí. Rozrostly se o venkovní termální lázně a velký venkovní bazén. Bazény navrhl slavný maďarský architekt Imre Franczek. Ten nechal bazény obklopit pískem, aby návštěvníci měli pocit, že jsou na pláži. V městském parku se později vyvrtal nový artézský vrt, který zajišťoval vodu pro bazény, jež tekl o teplotě 77 °C.

Tento vrt byl vyvrtán v letech 1936 až 1938 a denně produkoval přibližně 6 000 metrů krychlových vody s uvedenou vysokou teplotou. Pro podporu blahodárného využití horkých pramenů nechalo vedení lázní v roce 1939 přidat pitnou studnu a fontánu. Vytápěcí systém lázní Széchenyi odborníci také navrhli tak, aby využíval teplo z geotermálních vod, což z lázní učinilo skutečně jedinečnou a ekologickou atrakci.

Termální lázně v zimě

Teprve v roce 1963 zůstaly lázně Széchenyi otevřené i v zimním období. Od té doby se těší velkému úspěchu (lázně Széchenyi jsou otevřeny i na Vánoce, Silvestra a Nový rok). V tomto roce byly chodby šaten a skříněk v lázních Széchenyi izolovány před zimním chladem a vytápěny. Před zahájením rekonstrukčních prací v roce 1997 vedly v zimě k venkovním bazénům budapešťských termálních lázní uzavřené vytápěné chodby. Tyto nevzhledné chodby byly nakonec zbourány, aby se obnovila estetika budovy lázní. To znamená, že pro zimní hosty je nezbytné vzít si župan a koupací obuv, protože do horkých lázní je potřeba pár vteřin chůze v chladnějších teplotách.

Za dob maďarského komunismu došlo k výraznému chátrání lázní Széchenyi. Město nemělo finanční prostředky na obnovu budovy a celého areálu. Byla zde silná koroze a plísně. Mozaiky a sochy jevily známky zničení. Díky detailním rekonstrukcím v posledních několika desítkách letech jsou Széchenyiho lázně opět krásné a doporučují je přední cestovatelské časopisy v Evropě a USA.

Počátky smíšených lázní

Széchenyiho lázně mají bohatou historii genderové separace, která byla v lázeňské kultuře po mnoho desetiletí běžnou praxí. V 70. letech 20. století se však stala překážkou a v roce 1981 se Széchenyiho lázně rozhodly stát se plně smíšenými. Všech 18 bazénů bylo určeno jak pro muže, tak pro ženy a další 3 nemocniční bazény byly přeměněny taktéž na smíšené. Dnes jsou Széchenyiho lázně otevřeny pro všechny po celý týden, od pondělí do neděle. S výjimkou střešní terasy na opalování (nuda) a genderově specifických toalet, sprch a šaten.

Původní návrh Széchenyiho lázní počítal s oddělenými mužskými a ženskými bazény, což vedlo k symetrické struktuře se stejným typem a počtem bazénů na obou stranách. Tato symetrie může návštěvníkům v současnosti usnadnit navigaci. Lázeňský palác je totiž poměrně rozlehlý, proto se návštěvníkům, kteří sem přijedou poprvé, doporučuje vzít si s sebou mapu Széchenyiho lázní.

Zdroje: Redakce (osobní návštěva lázní Széchenyi), Turistický průvodce Budapeští, www.budapest-thermalspa.com, www.pruvodcebudapesti.cz