Na horách padá už sníh. Víte, kdy se v českých zemích objevily první lyže?

Letos je to již více než 130 let od přivezení prvních lyží v Krkonoších. Hrabě Harrach, místní šlechtic, je nechal v roce 1892 přivézt z Rakouska pro své lesníky. Lyžování se rychle rozmohlo a začalo se šířit po celé zemi a stalo se oblíbenou národní zábavou…

Hrabě Harrach a lyže

V roce 1892 navštívil Jan Nepomuk František, hrabě z Harrachu světovou výstavu v norském Oslu, kde ho v expozici sportovních potřeb napadlo, že lyže by mohly jeho lesním dělníkům usnadnit pohyb v zavátých horských lesích. Na jeho příkaz pak objednala lesní správa v Horní Branné jeden pár jasanových lyží z Norska a jeden pár bukových lyží z Vídně. Na tehdejší dobu byly velmi drahé, stály 11 zlatých. Podle dovezených vzorů pak vznikly první páry domácích lyží pro hraběcí lesní personál.

Ostatně první lyže na území Čech měl již v roce 1887 Josef Rössler-Ořovský, který téhož roku založil pražský ski-klub jako vůbec první lyžařský klub v Evropě mimo území Skandinávie. V roce 1895 pak vznikl v Jilemnici Český krkonošský spolek Ski a o pár let později se uskutečnily první závody na lyžích. Lyžařům i dalším turistům posloužila výletní restaurace na vrchu Kozinci nad Jilemnicí, kterou rovněž nechal vybudovat hrabě Jan.

Další průkopníci

V roce 1887 založil Josef Rössler-Ořovský v bruslařském klubu v Praze (později Český lyžařský klub) první lyžařský kroužek. J. R. Ořovský je velkou osobností českých a československých sportovních počátků. Nemá na svědomí jen první dva páry lyží, jak Češi za první republiky nazývali lyže, ale také první kajak, klubový sport dovezený z Anglie (fotbal, tenis) a jachting. J. R. Ořovský byl také dlouholetým funkcionářem Českého olympijského výboru.

On s další významnou osobností českého lyžování, s předním učitelem v Dolních Štěpanicích Janem Bucharem a později spolu s Josefem Alešem, zvaným „Lyžař“, neúnavně propagovali lyžařskou turistiku. Tito průkopníci zahájili zakládání lyžařských spolků a organizovali závody v Krkonoších, ale i na Šumavě, v Jeseníkách a v Krušných horách, které vytyčili němečtí lyžaři z Lipska a Drážďan. První závody se konaly v roce 1893 v Jilemnici a od roku 1896 Mistrovství Českého království. Československo stálo u zrodu FIS (Féddération de Ski International – Mezinárodní lyžařské federace) založené v roce 1924.

Lyžemi proti germanizaci

Ačkoli už od počátku se kromě sjezdu využívaly lyže také na běh a skok, tvarově byly prakticky všechny stejné a na všechny disciplíny se používal jeden typ. Jedinou změnou bylo, že se kromě jedné nebo podvojné hole začaly více prosazovat dvě hole. Lyže se zpočátku ani nemazaly, pokud nepočítáme konzervaci proti vlhkosti. Podkluzování lyží se bránilo například připevněním tuleních pásů na skluznici.

Před První světovou válkou se čeští (a krkonošští) lyžaři natolik zdokonalili v jízdě na svých „prkénkách“, že začali v různých závodech konkurovat nejvyspělejším lyžařským zemím. Mezi špičku patřil i nejznámější krkonošský lyžař Bohumil Hanč. Jeho poslední závod v březnu 1913 ale skončil tragicky (z podchlazení a vyčerpání mu selhalo srdce a ve věku 26 let zemřel). Kromě sportovního lyžování se rozvíjela i lyžařská turistika. Tehdy se nastartoval trend, který funguje do současnosti: do Krkonoš mířili především nadšenci z Prahy.

Výlety lyžařů, zejména pražských, konané ve spolupráci s lyžařskými kluby v Jilemnici a ve Vysokém nad Jizerou, byly nejvýznamnější složkou české turistiky v jejích počátcích. Podporovaly české obyvatelstvo Krkonoš nejen ekonomicky, ale v národnostně neobyčejně zjitřeném ovzduší do jisté míry i proti germanizačním tlakům.

Postupné zdokonalování

Dopředu šla i technika. Zdokonalovala se například vázání. A dokonce se objevily pokusy vytvořit zcela nový „krkonošský“ typ lyží, bohužel ale skončily neúspěšně. Další rozvoj lyžování nastal až po skončení války. Zatímco v roce 1921 má lyžařský svaz jen něco přes dva tisíce členů, v roce 1930 to už je 17,5 tisíce členů.

A na vzestupu je i závodní lyžování. Kromě tradičních běžeckých disciplín se prosazuje také sjezd a slalom, vznikají i zcela nové obory jako například štafety nebo skijöringu (zápřah za koně či psa). Obrovských vývojem prochází i skok. Poprvé se skákalo už v roce 1896 na Božím Daru v Krušných horách, a to ze střechy zavátého domu. Postupně se ale začaly stavět skokanské můstky a ty nejvýznamnější vznikly právě v Krkonoších.

V meziválečném období vznikl v polovině 30. let největší skokanský můstek u Dívčích lávek, dostal název Masarykův a jistý japonský přeborník na něm skočil na tehdejší dobu vynikajících 81 metrů. V těchto letech už neplatí, že by se jeden typ lyží používal na vícero disciplín. Z kvalitního dřeva se začaly vyrábět i speciální lyže na sjezd nebo skok. Už v roce 1926 si C. Černý, zaměstnanec slavné pražské firmy V. J. Rott, nechal patentovat umělé hrany. Ve třicátých letech k nám pronikly ze zahraničí první kovové skluznice.

Zdokonalovaly se i hůlky a začaly se šít speciální lyžařské oděvy pro muže i ženy. V obchodech se poprvé objevily větrovky, které jsou populární do současnosti. A lyžaři si mohli pořídit i speciální boty, takzvané „lyžáky“. Války vždycky znamenaly obrovský útlum lyžování, i tak se ale našel čas na závody.

Další rozvoj 

Rostoucí obliba lyžování se odrazila i ve zdokonalování turistického zázemí. Rozšiřovala se síť značených cest, k dostání byly zimní mapy a průvodce, zlepšila se doprava do Krkonoš, vyrůstaly a modernizovaly se chaty a boudy, zlepšovaly se i další služby. Vznikla také horská záchranná služba. Češi byli úspěšní i na sportovním poli a patřili k nejlepším závodníkům ve střední Evropě. Nejvýznamnějším závodem alpského lyžování mimo Alpy se pak mezi válkami stal Májový závod v Krkonoších. Vznikl v roce 1928, ale věhlasu se těšil až od roku 1935. Mezi jeho účastníky se objevovali i mistři světa nebo olympijští vítězové.

Další rozvoj zastavila 2. světová válka, ale už na konci 40. let se v Krkonoších znovu objevili lyžaři. Právě po válce začala lyžařská střediska získávat současnou podobu. Stavěly se lanovky a vleky, budovaly penziony, hotely a restaurace, vznikaly nové sjezdovky i běžecké tratě.

Například ve Svatém Petru, který je součástí pravděpodobně nejvýznamnějšího českého lyžařského areálu ve Špindlerově Mlýně, postavil Svaz lyžařů první lanovou dráhu už v roce 1947. Další lanovky v současném Skiareálu vznikly v 70. a 80. letech. Další mohutný rozvoj nastal počátkem 90. let, kdy už je takřka nezbytnou součástí lyžařských středisek umělé zasněžování nebo nasazení nejmodernější techniky na úpravu tratí a sjezdovek.

Zdroje: 

FRAŇKOVÁ, R. Historie lyžování v českých zemích. 

HERBERT, S. Naše hory, lže a sníh.