Kvíz: Znáte dřívější německé názvy českých měst?

Germanismy představují slova původem z němčiny, resp. z jejích vývojově ranějších podob, která byla přejata do češtiny a integrovala se do naší slovní zásoby. Tento kvíz se týká německých názvů našich měst. Uhodnete správně všechna města?

V rámci kvízu na Vás čeká hned patnáct otázek, kde bude Vaším úkolem správně uhodnout název českých měst podle jejich německého názvu. Kvíz pro Vás může představovat opravdovou výzvu, neboť jde o opravdu nelehký úkol.

Kvíz si můžete spustit níže, přejeme plno získaných bodů!

0/15

Německé názvy českých měst

Start

1/15

Jaké české město se skrývá pod názvem Lundenburg?

• Břeclav
• Litvínov
• Brod

Další otázka

2/15

Jaké město označoval název Böhmisch Trübau

• Český Krumlov
• Moravská Třebová
• Česká Třebová

Další otázka

3/15

Jaké město je ukryto pod názvem Tetschen?

• Jičín
• Těšín
• Děčín

Další otázka

4/15

Co za město se skrývá pod označením Freiwaldau?

• Jeseník
• Šumperk
• Znojmo

Další otázka

5/15

Český název od německého označení Grulich?

• Kostelec
• Přerov
• Králíky

Další otázka

6/15

Co značí výraz Kremsier?

• Kroměříž
• Kolín
• Krumlov

Další otázka

7/15

Co označovalo Eisgrub?

• Lednice
• Orlické hory
• Letovice

Další otázka

8/15

Co byste našli pod výrazem Jungbunzlau?

• Mladá Boleslav
• Stará Boleslav
• Mladé Janovice

Další otázka

9/15

Jaké město označoval název Troppau?

• Teplice
• Opava
• Těšín

Další otázka

10/15

Jaké město se skrývá pod názvem Pilgrams?

• Přerov
• Prostějov
• Pelhřimov

Další otázka

11/15

Co značilo označení Schildberg?

• Štíty
• Šumperk
• Tišnov

Další otázka

12/15

Co za město se označovalo názvem Schönberg?

• Šumperk
• Šumavská role
• Šluknov

Další otázka

13/15

Co lze nalézt pod označením Wittingau?

• Vítkovice
• Valtice
• Třeboň

Další otázka

14/15

Jak přeložíte Wildenschwert?

• Kolín nad Rýnem
• Ústí nad Orlicí
• Rychnov nad Kněžnou

Další otázka

15/15

Co se skrývá pod názvem Feldsberg?

• Vítkovice
• Vilémovice
• Valtice

Další otázka

Výsledky

Opakovat kvíz

Historie

Vzhledem ke geografické, kulturní i politické blízkosti s německy mluvícími zeměmi a bohatým stykům v minulosti i současnosti najdeme v češtině velké množství prvků přijatých z němčiny. Vliv němčiny byl do češtiny patrný především z německých dialektů sousedních příhraničních oblastí (Bavorsko, Sasko, Rakousko, Pruské Slezsko) procházející skrze v českém pohraničí převládající německé obyvatelstvo.

K počešťování německých výrazů také přispěla skutečnost, že v průběhu pozdějšího 19. století se mnoho řemeslníků zaučovalo v německy mluvících zemích. Z této doby proto pochází mnoho takovýchto výrazů, zejména z oblasti manuální práce. Z těchto dialektů pocházejí například slova hajzl (Häusl) nebo šlus (Schluss, Kurzschluss).

Počešťování německých slov bylo svého času docela běžné, a již Jan Hus (1412) se proti tomuto vlivu pokoušel bojovat, ovšem bezúspěšně. Tehdejší čeština obsahovala slova, jako např. hantuch (ručník), šorc (zástěra – Schürze), hausknecht (podomek), či forman (vozka – Fuhrmann). V počátcích období národního obrození byly germanismy v češtině vnímány jako nežádoucí, u mnohých buditelů je patrná snaha očistit češtinu od germanismů skutečných i domnělých a nahradit je výrazy českými, často velmi neuměle vytvořenými (tzv. brusiči jazyka, např. Václav Jan Rosa).

Další vývoj

K přejímání docházelo i v dalších stoletích, a to jak ze spisovných, tak i z mluvených variet němčiny včetně nářečí. Specifikace hlavních sémantických oblastí je ale obtížná, protože se přejímání mohlo týkat prakticky všech sfér života. Přispěl k tomu i společný Habsburský stát s němčinou jako jednacím jazykem státní moci, jejích úředníků a armády. Ne všem výpůjčkám se ale podařilo prosadit se ve stejném rozsahu. Největší šance se plně integrovat do české slovní zásoby měla hlavně slova, která pojmenovávají reálie v českém prostředí do té doby neznámé.

Například drilich, karfiol, kolba, kvecíř, mandl, parketa, pendrek, pišingr, pozoun, prejz, raketa, ranec, rašple, sulc, šalovat, šanon, špenát, tolar, tréma aj. Dále výrazy, které se čeští vojáci naučili u rakouské armády, se buď přejímaly do spisovného jazyka, pokud byly přijímány jako odborné termíny (např. aprovizace, asanovat, asentovat, celta, ešus, gardedáma, kartáč, kasárna, kastrol, kavalec, šarže, ubikace aj.). Většinou ale nepronikly do spisovné češtiny, nýbrž se staly součástí hovorového substandardu. Příkladem je cuksfíra, fízl, flanc, hapták, lágr, kasírovat, kriminál, obrst (též obršt), pinkl, pucflek, šamstr, urlaub, vachmajstr, viks aj.

Výpůjčky

K některým reáliím existovaly v češtině již v době převzetí výpůjček vlastní výrazy. Ze vzniklých synonym potom časem jedno převážilo nad druhým (srov. např. hovorovou výpůjčku štrúdl se spisovným, ale méně využívaným výrazem závin). Někdy došlo také k upřesnění významu, jako např. k sémantickému zúžení u slova fárat ‘sjíždět (do dolu), pracovat v dole’. Výpůjčky se postupem času setkaly i se sílícími puristickými snahami. I proto bývají někdy v novějších obdobích nahrazovány slovy jinými (např. akštajn slovem jantar, kšaft slovem závěť aj.).

Vnucená dvojjazyčnost v letech protektorátu Čechy a Morava nezanechala v českém jazyce žádné zásadní stopy. Pokud se přebírala nová německá slova, tak se jednalo o nacistické reálie (např. anšlus, esesman, gestapo, haknkrojc, rajch, rajchsrát, treuhänder/trojhendr, wehrmacht aj.). Někdy i se zkomolujícím a vědomě karikujícím podtextem (např. Šajsmark – zmetek, něco nepodařeného aj.).

V letech po osvobození od nacismu do současnosti sice stále ještě dochází k přejímání nových výpůjček z němčiny, ale už zásadně ne v takové míře jako v dřívějších stoletích. Stupeň integrace do českého lexikálního systému se přitom liší. Hlavně jde o pojmenování reálií jasně spjatých s německým prostorem, módní slova a internacionalismy (např. abschlag, auslendr, bundesbanka, bundesliga, gastarbeit(e)r, hexenšus aj.).

Germanismy v současné češtině

Současná čeština je stále protkána germanismy. Nicméně se vyskytují především v obecné jazykové rovině (mluvený projev). Nejčastějšími germanismy používanými v češtině jsou například: fara, hřbitov, máry, halda, fůra, forman, klempíř, pudl, pumpa, kramle, brýle, knoflík. Dále například flétna, punčochy, krám, muset, verbovat, (pře)klemovat, vyrajbovat, luft(ovat) či frajer.

Toliko pro zajímavost. Vaším úkolem v tomto kvízu bude odhadnout a přiřadit německý název k českému městu.

Zdroje: 

BOČKOVÁ, J. Slova přejatá v českém jazyce.

JANTAROVÁ, A. Cizost a jinakost v českém jazyce.